Ministr spravedlnosti Pavel Blažek Foto: Úřad vlády

Vláda schválila úpravy zákona o státním zastupitelství

Nejvyšší státní zástupce by mohl mít v budoucnu sedmileté funkční období, zákon by pak mohl stanovit i požadavky na jeho odborné a manažerské schopnosti či možnost odvolání v kárném řízení. Úpravy obsahuje novela zákona o státním zastupitelství, kterou dnes schválila vláda. A to i přes to, že na jednání návrh přišel se zásadními rozpory.

Shodí politici konečně z veřejné debaty balvan změny zákona o státním zastupitelství? Veškeré snahy za posledních více než deset let nakonec vždy přišly vniveč. Z radikální změny zákona politická garnitura i žalobci postupně slevili. Novelu zákona o státním zastupitelství z dílny současného ministra spravedlnosti Pavla Blažka mají dnes projednat ministři kabinetu Petra Fialy (oba ODS). Norma mimo jiné zavádí sedmileté funkční období pro nejvyššího státního zástupce a funkční období vedoucích státních zástupců.

Novela počítá s tím, že nejvyšším státním zástupcem by se mohl stát státní zástupce s nejméně desetiletou praxí nejen státního zástupce, ale i soudce nebo advokáta. S tím ale z takzvaných povinných připomínkových míst nesouhlasí ministerstvo vnitra, ministerstvo pro místní rozvoj ani ministr pro legislativu Michal Šalomoun (Piráti), který je zároveň předsedou Legislativní rady vlády. Pokládají za zásadní, aby šéf žalobců vzešel z řad státních zástupců.

To za zásadní považuje i nejvyšší státní zástupce Igor Stříž nebo předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy. „Možná právě proto, že jsem trestní soudce a mám tento názor, tak je i dost blízký tomu, jak to prezentuje pan nejvyšší státní zástupce. Zastávám názor, že když mám něco vést, tak o tom musím co nejvíc vědět. Podle mě je nejlepší, aby si to vedoucí prošel tzv. od píky,“ řekl Angyalossy už dříve České justici. V současné době podle judikatury Nejvyššího správního soudu není „boční vchod“ do křesla nejvyššího státního zástupce možný.

Kromě některých zástupců justice s přístupem pro jiné právnické profesenesouhlasí ani některé resorty. „Řídící schopnosti požadované po osobě ve funkci nejvyššího státního zástupce by měly vycházet z intimní a nezprostředkované znalosti prostředí státního zastupitelství,“ uvedlo například Ministerstvo pro místní rozvoj v oficiálních připomínkách.

Vrchní státní zástupce v Olomouci Radim Daňhel s nejvyšším státním zástupcem Igorem Střížem Foto: Veřejná žaloba

Kárné řízení či jasné důvody k odvolání

Novela také počítá se zavedením požadavků na odborné a manažerské schopnosti nejvyššího státního zástupce či možnost jeho odvolání v kárném řízení. Nadále ho bude moci odvolat i vláda, zákon ale stanoví, jaké k tomu musí mít důvody. Ministerstvo spravedlnosti uvádí, že chce změnami vyloučit riziko nepřípustného politického vlivu nebo tlaku na činnost státního zastupitelství a jeho fungování. Právě posílení nezávislosti státního zastupitelství bylo od začátku hybatelem politických změn, které měly zákon o žalobcích upravit. Po razii na Úřadu vlády v roce 2013 však tento elán politiků opadů Po akci i tehdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman prohlásil, že na nový zákon se může zapomenout.

V řadách politiků i veřejnosti postupně sílily hlasy k posílení odpovědnosti žalobců například za nezákonná trestní stíhání.

V případě ostatních vedoucích státních zástupců se pro jejich výběr navrhuje forma výběrového řízení. Ministr spravedlnosti by jmenoval do pětičlenné komise pouze jednoho člena, zbylé čtyři členy pak navrhne nejvyšší státní zástupce a příslušný šéf nadřízeného stupně. Vedoucí vrchního a krajského státního zastupitelství budou moci mandát jednou u téže instituce opakovat, u vedoucích okresních státních zastupitelství není omezení žádné. Ministr má mít právo ze závažných důvodů vítěze výběrového řízení nejmenovat.

Právě absenci funkčních období vedoucích státních zástupců kromě snadné odvolatelnosti nejvyššího státního zástupce opakovaně kritizovala protikorupční skupina Rady Evropy GRECO. V současné době mohou být vedoucí státní zástupci ve funkci neomezenou dobu. Například bývalý vrchní státní zástupce v Olomouci Ivo Ištvan byl ve funkci dlouhých 21 let. Podle novely by měli mít vedoucí žalobci nově sedmiletá funkční období.

Předpokladem pro to, aby státní zástupce mohl vykonávat vedoucí funkci, stanoví zákon u vedoucích vrchních stupňů 8 let praxe státního zástupce, 6 let praxe u krajských a 4 roky u okresních.

Eva Paseková