Sněmovna patrně schválí novelu, podle níž soudy přestanou rozhodovat některé spory v senátech s laickými přísedícími, dříve známými jako soudci z lidu. Vládní předlohu dnes podpořil ústavně-právní výbor. Poslankyně opozičního hnutí ANO Helena Válková neuspěla ve výboru s pozměňovacím návrhem, který by všechny změny týkající se přísedících z novely vypustil.
Omezení přísedících je podle vlády součástí snižování byrokracie. Podle Válkové je reforma nynější koncepce laických přísedících nutná, nelze ji ale udělat narychlo a nepromyšleně. Někdejší ministryně spravedlnosti za ANO Válková před poslanci opakovaně kritizovala, že ministerstvo oslyšelo námitky proti rušení přísedících, které zaznívaly jak z justice, tak z Legislativní rady vlády. „Je to nepromyšlené, neodůvodněné, věcně nesprávné, naprosto nesmyslné politické rozhodnutí. Ministerstvo pravděpodobně z pokynu něco sesmolilo. Úspora osmi milionů mi připadá jako směšná výmluva,“ nebrala si servítky Válková.
Ta upozornila, že z justice se proti návrhu postavily některé justiční autority. Konkrétně citovala stanoviska někdejšího dlouholetého soudce civilního kolegia Nejvyššího soudu (NS) a donedávna předsedy Krajského soudu v Praze Ljubomíra Drápala a předsedy trestního kolegia NS Františka Púryho.
Z justice byli na výboru přítomni předsedkyně Městského soudu v Praze (MS) Jaroslava Pokorná a prezident Soudcovské unie Libor Vávra. Oba ministerský návrh podpořili.
Vávra upozornil, že současný stav nelze srovnávat s tím, jak funguje laický prvek v justici v zemích na západ od nás. Zatímco tam jsou to odborníci na danou oblast práva, často akademici, v Čechách jsou to spíše „hobíci“. Tedy většinou lidé v důchodovém věku, kteří na to mají čas. To platí zvláště u případů složité hospodářské kriminality, jejichž projednávání trvá dlouhou dobu, a proto jsou u nich přísedícími důchodci z 90 %.
„To nejsou žádní laici, ale lidé, kteří toho o právu vědí skoro tolik, co my. Nejedná se o žádného průměrného občana, který má být podle současného znění zákona u soudu zastoupen, o ten laický prvek, oni jsou naší součástí,“ vysvětloval poslancům Vávra.
Předsedkyně MS v Praze Jaroslava Pokorná poslancům popsala, jak složité je naplňovat stavy přísedících u pražských obvodních soudů a MS v Praze. Jen u MS v Praze by jich bylo potřeba 300, stav je 260, což podle ní omezuje činnost trestních soudců a způsobuje to i průtahy v řízeních. Podle Pokorné se navíc v poslední době situace komplikuje i tím, že některá zastupitelstva odmítají volit za přísedící osoby staršího věku a bývalé členy komunistické strany. Názor někdejšího kolegy Pokorné Drápala, který je zásadně proti rušení přísedících v pracovních sporech, je podle ní v justici menšinový.
Přísedící by podle návrhu ministerstva neměli spolurozhodovat v civilní oblasti už ani pracovněprávní spory a neměli by působit ani v trestních senátech okresních soudů. U těchto soudů tak bude řízení vždy konat samosoudce, stojí v důvodové zprávě. Omezení laického prvku se v novele týká také některých trestních řízení před krajskými soudy.
U krajských soudů mají přísedící nadále být podle důvodové zprávy v prvostupňových trestních řízeních o zvlášť závažných zločinech. Jde o úmyslné trestné činy s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let odnětí svobody – tedy například vraždy a závažnější případy loupeži, znásilnění a zabití. Výjimkou ale budou majetkové a hospodářské trestné činy, u nichž se podle důvodové zprávy předpokládá vysoká odborná náročnost projednávané věci. Účast přísedících bude u krajských soudů výslovně možná také v prvním stupni řízení o trestném činu vraždy novorozeného dítěte matkou.
„Rozhodování v senátu za účasti přísedících tím bude do budoucna v trestním řízení před krajským soudem omezeno na skupinu nejzávažnějších trestných činů, mezi nimiž zůstávají především násilné trestné činy, a to ve prospěch samosoudcovského rozhodování,“ uvedlo ministerstvo spravedlnosti.
Předseda výboru Radek Vondráček (ANO) ve výboru neuspěl s návrhem, aby zákon vyloučil z bezpečnostních kontrol při vstupu do soudních budov vedle advokátů také advokátní koncipienty. Nynější praxe soudů podle něho není v této věci jednotná.
(pd, čtk)
