V aktuální výroční zprávě Bezpečností informační služby se objevují velmi obecné narážky na negativní jevy oblasti energetiky. Týkají se například nezdravých vazeb mezi zástupci státu a soukromým sektorem nebo zneužívání zájmových sdružení k prospěchu energetických společností. Na které kauzy zřejmě naráží? To se pokusil Ekonomický deník zjistit s využitím svých zdrojů v oboru energetiky.

Konkrétně narážka na „silně regulovanou oblast, kdy na nastavení některých parametrů závisí míra zisku klíčových aktérů“ se nejspíš týká vyjednávání o nastavení regulovaných cen síťových služeb. Tady lze připomenout, že Energetický regulační úřad (ERÚ) byl pod silným tlakem z prostředí „velké“ energetiky, aby ceny za distribuci elektřiny nastavil co možná nejvýše.

Kouzla s procenty

ERÚ sice formálně navýšil hlavní parametr – vážený průměrný náklad kapitálu – jen mírně na 6,9 procenta. Jenže energetické společnosti si prosadily zavedení motivačního bonusu, který ziskovost může dál navýšit o 1,5 procentního bodu. Tedy až na 8,4 procenta v období let 2026 až 2030. Podmínky pro získání tohoto bonusu jsou nastaveny mírně a nebude je těžké splnit.

Podle dobře informovaných zdrojů bývá v těchto případech hlavním zdrojem potíží odborná převaha energetických firem nad zástupci státní správy. Soukromé společnosti i polostátní ČEZ dokážou zaplatit své experty až několikanásobně lépe než ministerstva a regulátoři. A tato svá esa vysílají na jednání se státními úředníky.

Další kauzou, na kterou Ekonomický deník upozornil, bylo sporné navýšení pokut za předčasné ukončení smlouvy o dodávce energií na dobu určitou. V původním návrhu novely energetického zákona stanovilo ministerstvo průmyslu a obchodu výši pokuty na maximálně 20 procent z hodnoty neodebrané elektřiny a plynu.

Velcí dodavatelé energií následně obešli poslance a přesvědčili je ke zvýšení horní hranice pokuty na 40 procent. Zdroje Ekonomického deníku zmiňují hlavně roli skupiny innogy. Ministerstvo průmyslu vedené Lukášem Vlčkem následně dojednalo s různými zájmovými skupinami kompromis na úrovni 30 procent. Avšak lobbisté velkých energetických společností vyrazili do sněmovny ještě jednou a prosadili limit 40 procent.

Koordinace nabídek

Ve stručné a obecné kapitole zprávy BIS o energetice jsou také zmínky o tom, že „energetické společnosti se v některých případech snažily na základě utajené vzájemné koordinace svých postupů prosadit své zájmy.“ S velkou pravděpodobností se to týká údajné koordinace nabídek do soutěže o výši provozní podpory pro nové plynové teplárny.

Jak v listopadu napsal web Seznam Zprávy, antimonopolní úřad rozjel vyšetřování energetických skupin ČEZ a EPH pro podezření z kartelu. Zjišťuje, zda nekoordinovaly nabídky do aukce organizované ministerstvem průmyslu a obchodu. Na ÚOHS totiž přišel podnět, podle kterého energetické podniky údajně „sladily“ své nabídky v aukci. Od té doby však žádný další posun v této kauze nenastal.

Napojení na byznysové asociace

Do třetice lze ze zprávy BIS vypíchnout tuto větu: „Představitelé energetických společností využívali také nadstandardní kontakty a vazby na zástupce státu, skrze které získávali i interní informace z prostředí státních organizací, a v některých případech skrytě využívali i zástupce zájmových sdružení či jiných – zdánlivě nezávislých – osob.“

Pravděpodobně se jedná o narážku na silný vliv, který má hlavně Skupina ČEZ v některých organizacích. Pro připomenutí: Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš je viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR, který tam také vede expertní tým pro energetiku. Energetickou sekci Hospodářské komory vede hlavní legislativní expertka Skupiny ČEZ Zuzana Krejčiříková. Stanoviska svazu i komory k energetickým otázkám v praxi často vypadají tak, jakoby je napsal ČEZ.

Mohlo by vás zajímat

Propojení ale zřejmě nebylo dost silné, aby byl ČEZ zcela spokojen. Podle informací Ekonomického deníku se ČEZ chystá ze Svazu průmyslu a dopravy odejít. Zájmy velkých energetických skupin ve vztahu ke státní správě by měl do budoucna hájit vznikající Svaz energetiky.