Pokud existuje „daňové peklo“, tak je to problematika daňových odpočtů na výzkum a vývoj. Stát nabízí na první pohled lákavé úlevy na dani, aby podpořil inovativní potenciál podniků. Následně však firmy čelí přísným kontrolám ze strany finanční správy, před kterými není snadné uznatelnost výdajů na výzkum obhájit. Problém, na nějž dlouhodobě upozorňují daňoví poradci i manažeři českých firem, na konferenci Ekonomického deníku Právo a daně uznala i šéfka finanční správy Simona Hornochová.
Bez pomoci expertů z poradenských firem není vůbec snadné uznatelnost nákladů na výzkum či vývoj před „finančákem“ obhájit. „Historicky je přístup finanční správy v této oblasti velmi striktní a formalizovaný. Firmy musejí mít vše zdokumentované a potvrzené odbornými studiemi. Ve výsledku je to odrazuje od toho, aby do výzkumu a vývoje investovaly,“ vysvětlil vedoucí daňového oddělení v poradenské firmě Moore Czech Republic Jiří Kappel. Na konci je vždy „mystický pojem ocenitelného prvku novosti“, který se při kontrole z finančního úřadu těžko prokazuje.
Firmy nalákané do pasti
Jiří Kappel upozornil na paradoxní přístup státu. Na jedné straně zavádí úlevy z daní, aby poté jejich uplatňování finanční úřady kontrolovaly se zvýšenou pozorností a přísností. „Kdykoli stát nabídne nějaké snížení daňové povinnosti pro firmy, investiční pobídku, odpočty na výzkum a vývoj, dotace nebo cokoli jiného, tak v ten moment má tendenci tyto instituty a jejich aplikaci mnohem více kontrolovat,“ upozornil Kappel.
Výsledkem je klesající zájem českých firem o využití odpočtu z daně na výzkum a vývoj. Podle dřívější analýzy poradenské firmy Ayming daňový odpočet na výzkum a vývoj v roce 2023 uplatnilo 731 soukromých podniků. Jedná se o nejmenší počet od roku 2010. Z celkového počtu 2906 soukromých firem investujících do výzkumu a vývoje využila této možnosti pouze čtvrtina. Pro srovnání, v roce 2015 to byla třetina firem s vývojovými aktivitami. Podobný výsledek ukazují i data Českého statistického úřadu.
Kontrola zaměstná celý podnik
Zkušenost z praxe přidal Pavel Filák, generální ředitel inovativní brněnské firmy DG Solutions. „Přistoupili jsme k využití tohoto nástroje hned od z počátku našeho podnikání, ale nebylo to lehké. Museli jsme investovat do poradců. Jenže ani lidé, kteří se poradenství v oblasti vědy a výzkumu věnují třeba 12 let, nám nebyli schopni často odpovědět jednoznačně, jestli náš způsob evidence bude dostačující,“ popisuje své zkušenosti.
Firma DG Solutions založená v roce 2019 se zaměřuje na vysoce přesné obrábění materiálů využívaných v automobilovém průmyslu, energetice a elektronice. Každým rokem významně investuje do vývoje.
Daňové kontroly vždy zaměstnají doslova celou firmu. „Hlavně pro začínající firmy, které hodně investují do inovací, je to administrativně a finančně náročné a musí si spočítat, jestli jim to za to stojí,“ pokračoval Pavel Filák.
Kde je ten prvek novosti?
Generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová uznala, že posuzování oprávněnosti nákladů na výzkum a vývoj je komplikované. „Největší problém u firem bývá popsat, co hodlá vyzkoumat a jak bude kontrolovat výsledek. Co je ten prvek novosti, který bude mít pro firmu přínos,“ reagovala šéfka finanční správy. Doplnila, že finanční správa chce do budoucna sestavit tým expertů, který se na posuzování výdajů na vědu a výzkum zaměří.
„Měli bychom si přiznat, že daňové právo vždy bude komplikované. Druhá věc je, že my si do toho často ty komplikace vnášíme sami – způsobem tvorby zákonů. Legislativu píší úředníci, kteří často neznají praxi a obtížně formulují pravidla. A na závěr tu máme zákonodárný výbor, který často pod tlakem nějakých zájmových skupin amatérsky prosadí takovou úpravu, která není dobrá,“ dodala k tomu Hornochová.
Schillerová o spropitném a EET
Hlavním řečníkem konference Právo a daně byla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Představila mimo jiné podobu daňové výjimky pro zaměstnance v gastronomii. Jejich příjmy ze spropitného osvobodí od daně z příjmů a sociálních odvodů. Číšníci, servírky nebo kuchaři tak toto přilepšení od zákazníků budou moci uvést v daňovém přiznání. Podle Schillerové jim to pomůže při získávání úvěrů nebo hypoték. Ministryně financí se věnovala také zavedení nové verze elektronické evidence tržeb (EET).
Šéfka Finanční správy Simona Hornochová ve svém úvodním vystoupení na konferenci zdůraznila, že usiluje o to, aby placení daní bylo pro poplatníky co možná nejjednodušší a také nejpříjemnější. Čím se konkrétně snaží finanční správa poplatníkům pomoci? Třeba předvyplňováním daňových formulářů nebo zaváděním srozumitelných nápověd, co do kterého pole mají lidé napsat. Do hry zkouší zapojit i umělou inteligenci. Tyto změny se však zatím týkají hlavně zaměstnanců, respektive fyzických osob.
Revoluce v účetnictví a zaměstnanecké akcie
Další účastníci konference „rozebrali“ nový zákon o účetnictví, který právě prochází projednáváním v poslanecké sněmovně. Cílem je přiblížit účetnictví mezinárodním standardům IFRS. Podle odhadu resortu financí by měla nová pravidla začít platit od ledna příštího roku. Člen prezidia Komory daňových poradců Jiří Nesrovnal je však mnohem skeptičtější a jako reálnou variantu vidí začátek roku 2029.
Partner advokátní kanceláře Ambit Tomáš Ditrych ve svém vystoupení upozornil, že Česká republika má v tuto chvíli tři různé modely zaměstnaneckých akcií. Avšak pouze ten poslední z nich, který vstoupil v platnost od letošního ledna, nabízí dostatečně atraktivní podmínky pro firmy a jejich klíčové zaměstnance. Jako jediný totiž dodržuje princip, že se příjem daní až v době prodeje či předání akcií.
