Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) chce získat zcela nové pravomoci, které mu umožní zasahovat do fungování trhů i bez prokázání kartelu nebo dominance. Návrh novely zákona o ochraně hospodářské soutěže už vyvolal ostrou reakci podnikatelů, právníků i sektorových regulátorů. Obávají se, že nový nástroj umožní úřadu trestat i firmy, které se ničím neprovinily.
Podle advokáta Jana Kupčíka z kanceláře Schönherr jde o největší změnu soutěžního práva za poslední roky. „Návrh z pera ÚOHS představuje zásadní změnu v postupech, jakým se má vynucovat soutěžní právo. Lze říci, že v oblasti hospodářské soutěže zjevně přiostřuje,“ upozorňuje Kupčík.
Od cen potravin k nové regulaci trhu
Debata o nových pravomocech ÚOHS začala už během inflační vlny v roce 2023. Úřad tehdy řešil prudký růst cen potravin, ale narazil na limity legislativy. „Úřad tehdy říkal: vidíme, že se zvyšují marže, ale nevidíme kartel ani dominanta, takže s tím vlastně neumíme nic dělat,“ popisuje Kupčík impuls, který vedl k předložení aktuální novely zákona o ochraně hospodářské soutěže.
Právě z této zkušenosti vznikl takzvaný nový soutěžní nástroj. Ten má antimonopolnímu úřadu umožnit zasáhnout i v situaci, kdy trh dlouhodobě selhává, aniž by někdo porušil zákon.
Důvodová zpráva k novele otevřeně přiznává, že dnešní právní úprava podobný zásah neumožňuje. „Platná právní úprava aktuálně Úřadu neumožňuje zasahovat na trzích, na nichž není hospodářská soutěž narušena nebo omezena dostatečně intenzivním protisoutěžním jednáním, ale selhává z důvodu jejich přirozeného vývoje a podmínek na nich panujících,“ píše se v návrhu, který má Česká justice k dispozici.
ÚOHS má regulovat celé trhy
Nový soutěžní nástroj má podle právníků sloužit ve chvíli, kdy několik velkých firem dokáže ceny koordinovat bez explicitní dohody. „Půjde obvykle o oligopolistický trh, na němž podnikají tři čtyři velcí hráči, kteří můžou bez toho, aniž by se nějak sladili, v souladu zvedat ceny a profitovat z toho jednání,“ vysvětluje Jan Kupčík. Jako typický příklad uvádí pohonné hmoty nebo mobilní tarify, kde jeden operátor zvýší cenu neomezeného tarifu a druhý ho za několik dní následuje.
Pokud úřad dospěje k závěru, že trh nefunguje dostatečně konkurenčně, bude moci vydat opatření obecné povahy a fakticky regulovat chování firem na daném trhu. Má ukládat soutěžitelům opatření k nápravě, jejichž cílem bude obnovení hospodářské soutěže.
Jak to bude probíhat v praxi? „Úřad bude nějakou dobu šetřit a pak jedním opatřením obecné povahy, řekne: ‚Toto je trh, který chceme regulovat, a tady jsou pravidla pro hráče na tomto trhu, podle nichž se musí chovat,“ popisuje Kupčík.
Advokát dále uvádí, že inspirací byl původně německý model, který ale podle něj nefungoval tak flexibilně, jak se očekávalo. Český návrh proto nakonec ještě zjednodušil proces a umožní ÚOHS vydat opatření jedním krokem.
Mohlo by vás zajímat
Návrh přitom nevylučuje ani sektory, které už regulují jiné instituce. Nový soutěžní nástroj se tak dotkne například energetiky, bank nebo již zmíněných telekomunikací, tedy sektorů, na které dohlíží Energetický regulační úřad, Česká národní banka nebo Český telekomunikační úřad.
Firmy: Stát získává příliš silnou moc
Podnikatelské organizace varují, že novela dramaticky posiluje zásahové pravomoci státu. „Přestože je jedním z hlavních argumentů pro posílení pravomocí Úřadu zájem na zajištění efektivní hospodářské soutěže, některé změny spíše nasvědčují tomu, že si Úřad hodlá již více méně automatizované postupy dále pro sebe zjednodušit či více formalizovat na úkor adresátů zákona,“ píše ve svých připomínkách k zákonu Hospodářská komora.
Navíc tvrdí, že důvodová zpráva nedokládá, jaké konkrétní přínosy mají nové pravomoci přinést. Analýzu provedenou předkladateli návrhu nepovažuje za dostatečně konkrétní.
Svaz průmyslu a dopravy připouští, že snaha posílit schopnost ÚOHS postihovat protisoutěžní jednání odpovídá trendům v Evropské unii. Zároveň ale varuje, že návrh výrazně posouvá hranice státních zásahů do trhu.
„Rozšiřuje zásahové pravomoci veřejné moci, a to i mimo rámec tradičního správního trestání,“ upozorňuje a dodává: „Takto široce formulované oprávnění vyvolává závažné otázky z hlediska právní jistoty adresátů právní úpravy, předvídatelnosti zásahů veřejné moci a dodržení principu proporcionality.“
Kontroverzní možnost rozdělit firmu
Nejtvrdší kritiku vyvolává možnost ukládat strukturální opatření. „Nejinvazivnější a ústavně nejrizikovější se zdá být možnost Úřadu nařídit divestici neboli odprodej části podniku,“ varuje Hospodářská komora. Tak razantní zásah by přitom mohl přijít i bez prokázání porušení soutěžního práva.
Návrh podle advokáta Kupčíka otevírá prostor i pro velmi široké zásahy do obchodních modelů firem. „Nebude to asi přímo o cenotvorbě, ale může to znamenat překopat celý byznys model a otevřít ho konkurenci,“ říká Kupčík. Jako příklad uvádí povinnost velkých hráčů zpřístupňovat infrastrukturu nebo velkoobchodní nabídky menším konkurentům.
Novela tak představuje výrazný posun od klasického trestání kartelů směrem k aktivní regulaci trhu. „Doteď platí zásada: udělali jste něco špatně, potrestáme vás. Nový model ale říká: neděláte nic špatně, jenom výstup je nevýhodný pro spotřebitele, takže my trh zregulujeme,“ vysvětluje Kupčík.
Spor o bankovnictví a energetiku
Ostré reakce vyvolala i nová pravomoc antimonopolního úřadu zasahovat do trhu, které již regulují jiní. Energetický regulační úřad (ERÚ) ve svých připomínkách zdůraznil, že návrh narušuje současnou dělbu kompetencí mezi regulátory a ÚOHS a umožňuje antimonopolnímu úřadu „flexibilně zasahovat do fungování trhů napříč odvětvími“. ERÚ zároveň upozorňoval, že energetický zákon už dnes obsahuje vlastní mechanismy pro řešení neúčinné hospodářské soutěže.
Podobně kritická je i Česká národní banka. Ta zmiňuje riziko konfliktu mezi regulací finančního trhu a zásahy ÚOHS. Ve svých připomínkách označila za problematické, že stanovisko centrální banky nebude pro antimonopolní úřad závazné. Varovala také před „významně negativními dopady“ případných zásahů do finančního trhu.
ÚOHS ale argumentuje, že právě zkušenosti z posledních let ukázaly potřebu širšího zásahu i na regulovaných trzích. „Při návrhu nového soutěžního nástroje jsme původně zvažovali, že regulované sektory budou z působnosti nástroje vyňaty. Nicméně na základě odezvy odborné veřejnosti a zkušeností ze zahraničí jsme tento přístup přehodnotili a rozhodli se pro systémové řešení, tedy pokrytí všech odvětví ekonomiky soutěžním nástrojem,“ řekl České justici mluvčí úřadu Martin Švanda.
Po novém nástroji má podle něj úřad sahat až v krajních případech. „K užití soutěžního nástroje bude docházet až ve chvíli, kdy bude zřejmé, že stávající sektorová regulace není dostatečná k odstranění případné nefunkčnosti trhu,“ uvádí Švanda.
Rýsuje se dohoda?
S dotčenými regulátory po obdržení připomínek ÚOHS jednal a snažil se pozici vyjasnit. Energetický regulační úřad v návaznosti na to svou pozici přehodnotil. „Nakonec jsme dospěli ke shodě ohledně vymezení kompetencí obou úřadů a k nastavení efektivní spolupráce. Výsledek bude promítnut do výsledné novely zákona,“ uvedl Jan Hamrník z Energetického regulačního úřadu.
ÚOHS nyní připravuje úpravu návrhu, podle níž bude muset jeho závěry uskutečněné v rámci nového soutěžního nástroje odsouhlasit příslušný sektorový regulátor.
Česká národní banka nicméně redakci České justice sdělila, že na svých připomínkách nadále trvá. Nad rámec zveřejněných připomínek se k návrhu nechtěla vyjadřovat.
Zneužitelný v konkurenčním boji
Jan Kupčík z advokátní kanceláře Schönherr ale upozorňuje, že souběh dvou regulátorů může být pro firmy extrémně problematický. Zároveň pochybuje, zda stát skutečně potřebuje takto široký zásahový nástroj. „Máme tady klasické nástroje soutěžního práva, máme sektorové regulátory. Tohle je spíš zkratka k tomu, aby úřad mohl stejné problémy řešit jednodušším způsobem,“ míní.
Novela podle něj zároveň otevírá prostor pro zneužívání v konkurenčním boji. „Úplně reálně si dovedu představit, že při vyjednávání dodavatelské smlouvy někdo řekne: půjdeme na ÚOHS a dáme podnět, aby vám nařídil novou velkoobchodní nabídku,“ uvádí příklad.
Novela přináší také osobní odpovědnost manažerů za kartelové dohody. Úřad bude moci trestat konkrétní fyzické osoby, které se na zakázaných dohodách podílely. Podle důvodové zprávy má jít o posílení prevence a efektivnější odhalování kartelů.
Novela tak v podstatě mění celou filozofii odhalování kartelů a dopadá i na tresty, které za ně hrozí. Otázkou zůstává, kde budou hranice takové regulace a kdo je bude kontrolovat.
