České soudy nejsou tak pomalé, jak se o nich traduje. Zejména v civilních a obchodních sporech patří k nejrychlejším v Evropě. Zvládají je vyřešit za méně než 150 dní, přestože do systému míří jeden z nejvyšších počtů žalob v celé Evropské unii. Vyplývá to z nové zprávy Evropské komise EU Justice Scoreboard 2026. České soudy si podle ní drží špičkové tempo i důvěru veřejnosti.
Domácí soudnictví si v čerstvém evropském srovnání připsalo velmi silný výsledek. Ve sporných občanskoprávních a obchodních věcech prvního stupně jsou české soudy druhé nejrychlejší v Evropské unii. Průměrnou délku řízení se jim daří držet pod hranicí 150 dnů.
Dobře si Česko vede i při započtení dalších soudních instancí. I tam se drží mezi evropskými premianty. Z pohledu běžných civilních a obchodních sporů tak české soudy dál potvrzují stabilní výkon. Ve srovnání s většinou evropských států rozhodují relativně rychle a výrazně předstihují například jižní státy Evropy – Itálii, Řecko nebo Kypr – kde soudní řízení často trvají násobně déle.
Zpráva EU Justice Scoreboard 2026, z níž data vyplývají, porovnává efektivitu, kvalitu a nezávislost soudních systémů členských států EU. Hodnocení vychází z výsledků za rok 2024.
Hodně sporů? Ano. Kolaps justice? Ne.
Zajímavé jsou i další údaje, které zpráva přináší. Česká republika totiž zároveň patří mezi země s nejvyšším počtem nově příchozích civilních a obchodních sporů na obyvatele v celé Evropské unii. Skončila čtvrtá za Rumunskem, Belgií a Španělskem.
Jinými slovy české soudy nefungují rychle proto, že by měly málo práce. Právě naopak. Systémem prochází nadprůměrné množství sporů, přesto se soudům daří držet délku řízení relativně nízko.
Tomu odpovídá i ukazatel míry odbavení, který měří schopnost soudů vyřídit alespoň tolik případů, kolik jich nově napadne. V civilních a obchodních věcech obsadilo Česko deváté místo z 27 členských států EU. Soudy tak zvládají příchozí agendu odbavovat průběžně, aniž by se výrazněji hromadily nevyřízené případy.
Mohlo by vás zajímat
Správní soudnictví zůstává pomalejší
Horších výsledků Česko dlouhodobě dosahuje ve správním soudnictví. Právě tam se v minulosti tuzemské soudy potýkaly s výrazně delšími řízeními, než byl evropský průměr. Nová data ale ukazují výrazné zlepšení.
Délka správních řízení v první instanci dnes dosahuje zhruba 200 dnů, což řadí Česko na sedmé místo v EU. Ještě před deseti lety přitom správní řízení trvala kolem 400 dnů a české správní soudnictví patřilo k nejslabším v Evropě.
„K výraznému pokroku došlo i při srovnání délky řízení ve správním soudnictví v obou instancích, tedy u krajských soudů a Nejvyššího správního soudu, kde je české správní soudnictví v unijním srovnání čtvrté nejrychlejší,“ uvedl poradce oddělení analytiky a srovnávacího práva Nejvyššího soudu Jan Bena.
K dobrým výsledkům přispívá schopnost správní justice odbavovat příchozí případy. Co do míry řešení správních věcí patří České republice třetí místo v EU. S mírou objasněnosti lehce nad 100 procenty dokáží správní soudy ročně vyřešit dokonce více případů, než kolik jim jich ročně nově přichází.
Důvěra v justici roste
Zpráva sleduje také důvěru veřejnosti v nezávislost justice. I zde si Česko polepšilo. „V případě obecné veřejnosti tato důvěra v roce 2024 oproti předchozímu roku dále vzrostla o 5 procentních bodů, přičemž dosáhla přibližně 70 %. I v případě obchodních společností zůstává vnímaná míra nezávislosti soudnictví velice dobrá a činí okolo 60 %,“ podotýká Jan Bena.
Česká justice zároveň zůstává ve srovnání s většinou Evropy relativně levná. V nákladech na soudnictví v přepočtu na obyvatele zůstáváme v poslední třetině. Celkově výdaje na soudnictví nadále nedosahují ani 0,3 % HDP.
Česko se tak v tomto ukazateli pohybuje na podobné úrovni jako Francie, Nizozemsko nebo Rakousko. Nejvyšší podíl výdajů na justici vůči HDP naopak vykazuje Bulharsko, kde náklady dosahují přibližně 0,7 % HDP.
Evropské srovnání justice
Hodnocení EU Justice Scoreboard každoročně vydává Evropská komise. Na jeho přípravě se podílí například Komise Rady Evropy pro hodnocení efektivity justice (CEPEJ), Evropská síť rad pro justici, Síť předsedů nejvyšších soudů EU, Sdružení státních rad a nejvyšších správních soudů EU, Eurostat a další odborné instituce.
Letošní vydání hodnocení ukazuje zlepšující se tendenci ve vnímání nezávislosti a efektivity soudnictví napříč celou Evropskou unií. Zdůrazňuje také zásadní roli účinných systémů soudnictví a nezávislých orgánů při podpoře spravedlivého a konkurenčního prostředí.
