Dva z dvanácti ústavních soudců s předběžným opatřením nesouhlasili. Ústavní soud rozhodutím dočasně zajistil prezidentovi Petru Pavlovi účast na summitu NATO v Ankaře. Jan Wintr a Dita Řepková v odlišném stanovisku uvedli, že v kompetenčních sporech mají být důvody pro vydání takového opatření mimořádně silné.
Předběžné opatření má zpravidla zabránit tomu, aby ještě před konečným rozhodnutím soudu vznikla nenapravitelná škoda nebo újma. Právě o tom, kdy je namístě tento mimořádný nástroj použít, vedli spor dva ústavní soudci s většinou pléna. Jan Wintr a Dita Řepková upozornili, že zákon s předběžnými opatřeními počítá především ve výjimečných situacích, kdy hrozí závažné následky. Podle nich proto měly být i v případě prezidentovy cesty na summit NATO důvody pro jeho vydání podstatně silnější.
Nejobsáhlejší je právní úprava předběžných opatření v řízení o ústavních stížnostech. V § 80 se mluví o jeho použití v případě „odvrácení hrozící vážné škody nebo újmy, k zabránění hrozícímu násilnému zásahu nebo z jiného závažného veřejného zájmu“. V takovém případě zákon Ústavnímu soudu umožňuje uložit orgánu veřejné moci, aby v zásahu nepokračoval. Tedy jde o předběžné opatření, které veřejné moci zakazuje něco činit, nikoliv že by jej donutilo činit něco nově.
Podruhé je zákonem předběžné opatření rozebráno v části týkající se řízení o návrhu prezidenta republiky na zrušení usnesení Parlamentu, kterým vysloví jeho nezpůsobilost vykonávat tuto ústavní funkci. V § 114 je upravena situace, kdy se prezident takovému usnesení brání. Předběžné opatření zajišťuje, že účinnost dosud nevyhlášených zákonů, které nemohl posoudit a případně vetovat, bude pozastavena.
V kompetenčních sporech lze použít úpravu soudního řádu
Vedle těchto speciálních úprav dále zákon o Ústavním soudu obsahuje v § 63 zmocnění použít přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, tedy procesního předpisu pro civilní řízení, všude tam, kde právě speciální úprava neexistuje. Tohoto zmocnění plénum Ústavního soudu využilo.
Wintr s Řepkovou ve svém disentním stanovisku upozornili na to, že tam, kde zákon o Ústavním soudu s předběžnými opatřeními výslovně pracuje, jde vždy o zabránění mimořádně závažným následkům. Oba připouští, že ani v kompetenčních sporech není nařízení předběžného opatření za použití občanského soudního řádu vyloučeno.
Disent vyzývá ke zdrženlivosti
„Lze si představit hypotetické spory o rozsah kompetencí, v nichž by byl bez nařízení předběžného opatření účel řízení ve věci samé zcela zmařen,“ uvedli. V tomto typu řízení by k nim ale měl Ústavní soud přistupovat jen výjimečně. „Zdrženlivost při nařizování předběžného opatření v nyní projednávané věci by měla být ještě větší, protože jde o zásah Ústavního soudu do probíhajících politických dějů, aniž je zatím postaveno najisto, jak bude Ústavním soudem kompetence prezidenta republiky zastupovat stát navenek vyložena,“ doplnili.
Podle soudců Wintra s Řepkovou v nyní rozhodované věci chybí už podmínka stanovená občanským soudním řádem v § 102. Civilní procesní právo připouští vydání předběžného opatření v případě potřeby upravit poměry účastníků nebo obavy z ohrožení výkonu rozhodnutí. „Domníváme se, že potřeba zatímně upravit poměry účastníků v nynější věci nenastala,“ uvádí disent. I kdyby soud nestihl do summitu NATO rozhodnout a prezident Pavel na něj neodjel, takové omezení nebude pro jednou natolik závažné, aby si nařízení předběžného opatření žádalo.
Mohlo by vás zajímat
„Na rozdíl od většiny pléna se domníváme, že pro nařízení předběžného opatření musí být dány mnohem silnější důvody než blížící se konání summitu. (…) Musí v konkrétním okamžiku existovat důvody stran toho, jak závažné dopady by mělo pozdní hypotetické vyhovění návrhu,“ uzavírá Wintr s Řepkovou.
K přijetí usnesení stačí prostá většina
Když Ústavní soud rozhoduje v plénu, nebývají jeho rozhodnutí vždy jednomyslná. Soudci, kteří s většinou nesouhlasí, mohou svůj názor vysvětlit v takzvaném disentu. Toto nesouhlasné stanovisko se zveřejňuje společně s rozhodnutím.
O předběžném opatření k cestě prezidenta Petra Pavla do Ankary navíc nerozhodovalo všech 15 ústavních soudců. Tři chyběli – Tomáš Langášek, Kateřina Ronovská a Zdeněk Kühn. Nebyli přítomni. Langášek uvedl, že byl na dlouho plánované dovolené ve Francii. „Pokud by Ústavní soud rozhodl o naléhavosti věci a nařídil jednání, byl jsem samozřejmě připraven dovolenou přerušit a jednání se zúčastnit,“ napsal na sociálních sítích.
Ani účast všech 15 soudců by ale výsledek nezměnila. Plénum rozhoduje prostou většinou přítomných. Při současném rozložení hlasů by předběžné opatření prošlo i za účasti všech soudců.
Vděk či nevděk?
Oba soudce s odlišným stanoviskem přitom jmenoval prezident Petr Pavel. Zatímco Pavla Šámala, který jako soudce zpravodaj vypracovával předběžné opatření, ještě jeho předchůdce Miloš Zeman. „Vzhledem k věku se asi nechce zavděčit současnému prezidenotvi, aby jej – v případě volebního vítězství v roce 2028 – znovu jmenoval soudcem,“ glosoval na sociálních sítích ústavní právník Jan Kysela.
