Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost bývalého olomouckého hejtmana Jiřího Rozbořila v kauze Vidkun. Za nabídku úplatku v souvislosti s úniky z policejních spisů dostal podmíněný a peněžitý trest. Soudci neuvěřili tomu, že šlo jen o hospodské řeči. Stížnost označili za zjevně neopodstatněnou. Stručné usnesení zpřístupnil ve své databázi.
Rozbořil ve stížnosti uváděl, že verdikt se zakládá na důkazech získaných v rozporu s ústavním pořádkem. Mezi provedenými důkazy a skutkovými závěry existuje podle něj extrémní rozpor. Zpochybnil zejména odposlechy, a to jak okolnosti jejich povolování, tak hodnocení obsahu. Šlo podle něj o „bezvýznamné hospodské žvanění pod vlivem alkoholu“.
O hospodské řeči nešlo
„Argumentace stěžovatele o ‚hospodských řečech‘ byla opakovaně odmítnuta jako zcela nevěrohodná,“ reagovali ústavní soudci. Trestní soudy podle nich všechny Rozbořilovy námitky už dříve opakovaně a podrobně vypořádaly.
„Stěžovatel ve skutečnosti se závěry trestních soudů ani nijak konkrétně nepolemizuje, pouze nadále setrvává na svém a svou několikrát vznesenou argumentaci pouze stručně doplňuje o obecná, judikaturou ÚS nepodložená tvrzení o porušení základních práv,“ stojí v usnesení soudce zpravodaje Jana Wintra.
Nejvyšší soud zmírnil tresty
Jiří Rozbořil si vyslechl dvouletý trest vězení s podmíněným odkladem na 3,5 roku a peněžitý trest 182 tisíc korun.
Další aktér kauzy Vidkun, podnikatel Ivan Kyselý, původně dostal tři roky s podmínečným odkladem na čtyři roky a peněžitý trest 1,82 milionu korun. Nejvyšší soud (NS) letos v lednu trest zmírnil na 18 měsíců s odkladem na tři roky a pokutu 1,05 milionu korun. Bývalý olomoucký krajský policejní náměstek Karel Kadlec si měl odpykat 3,5 roku nepodmíněně. NS mu nově vyměřil tři roky s podmíněným odkladem na pět let, peněžitý trest 438 tisíc korun a zákaz výkonu funkce či zaměstnání u bezpečnostního sboru na pět let.
Dovolání bývalého sociálnědemokratického hejtmana Rozbořila NS odmítl. Potvrdil právní závěr, že nabídka finanční odměny za ovlivnění postupu policejního orgánu představuje zločin podplacení, a to už ve stadiu slibu úplatku.
Podle rozsudku Kadlec Kyselému dlouhodobě poskytoval informace z devíti trestních řízení. Šlo o kauzy olomouckého akvaparku, HC Olomouc nebo kauzu Tesco SW. Kyselý podle žalobce tyto informace využíval k posílení svého vlivu. Oba vinu po celou dobu popírali, stejně jako Rozbořil, který od Kadlece podle verdiktu získal neveřejné informace ke kauze stavby jezdeckého areálu v Lazcích a nabídl mu finanční odměnu za odložení věci.
Mohlo by vás zajímat
Ústavní soud se v současnosti zabývá ještě jednou ústavní stížností v kauze. Mluvčí soudu Kamila Abbasi potvrdila, že ji podal podnikatel Kyselý. Podle dostupných informací se o ní zatím nerozhodlo.
