Až desetimilionové pokuty nebo zákaz činnosti mají nově hrozit manažerům za kartelové dohody. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže chce získat možnost trestat přímo konkrétní osoby, které se na zakázaných dohodách podílely. Dosud mohl potrestat jen firmy. Podle expertů může novela zásadně proměnit fungování managementu. Česká advokátní komora varuje, že navržené tresty jsou likvidační.
Novela zákona o ochraně hospodářské soutěže nepřináší pouze nové pravomoci pro Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), o kterých už Česká justice informovala. Výrazně zasahuje také do osobní odpovědnosti manažerů. V případě, že se budou s konkurencí domlouvat na výši cen, rozdělovat si trh nebo budou vzájemnými dohodami ovlivňovat výběrová řízení, budou jim nově hrozit tvrdé sankce. V krajním případě mohou dostat dokonce až pětiletý zákaz činnosti.
„Sankce mají mít odstrašující účinek. Trestný bude i pokus o uzavření takové dohody,“ upozorňuje advokát kanceláře Schönherr Jan Kupčík.
Nastavit firemní pravidla
Novela podle expertů výrazně zvýší tlak na compliance programy firem. „Každý tomu bude věnovat extrémní pozornost,“ očekává Kupčík. Partner advokátní kanceláře Sniehotta & Vajda Legal Michal Sniehotta upřesňuje: „Společnosti budou muset klást větší důraz na praktická školení vedoucích zaměstnanců, pravidla komunikace s ostatními soutěžiteli a interní oznamovací mechanismy.“
Osobní odpovědnost manažerů už v českém právu existuje. Používá se například v insolvencích nebo při porušení povinnosti péče řádného hospodáře. V soutěžním právu jde ale o novinku. Inspirace přišla ze zahraničí.
„V celoevropském měřítku se jedná o trend. Osobní odpovědnost manažerů se postupně obecně považuje za legitimní nástroj k vymáhání kartelů,“ upozorňuje mluvčí České advokátní komory Roman Chrenčík. Hrozba osobní sankce má podle komory ze své podstaty silnější odstrašující účinek než pokuty. Proto tento nástroj zmiňuje i směrnice EU ECN+. Ta cílí na strukturální posílení a narovnání podmínek ochrany hospodářské soutěže napříč Evropskou unií.
Hrozba domácích přepadovek
Jan Kupčík ze Schönherr ale varuje před možným zneužitím nových pravidel. Manažeři totiž budou moci samostatně požádat o takzvaný leniency program neboli „shovívavost“. Zjednodušeně řečeno výměnou za spolupráci s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže získají imunitu.
„Vzniká dost silná motivace pro ÚOHS donutit jednotlivce, aby spolupráci podepsal,“ upozorňuje Kupčík. Pokud manažer požádá o imunitu sám, může být chráněn on osobně, zatímco firma dostane plnou pokutu. „Dovedu si představit, že úředníci radši půjdou k manažerovi domů, kde ve stresových situacích prostě něco podepíše za sebe, aniž by si to důkladně promyslel. Úřad tak získá důkazy proti společnosti,“ říká Kupčík.
Mohlo by vás zajímat
Na slabiny návrhu upozorňuje i Česká advokátní komora. „Navrhujeme, aby zákon výslovně stanovil, že žádost o shovívavost fyzické osoby automaticky zakládá shovívavost i vůči dotčené právnické osobě a naopak (ochrana před nebezpečím vytváření nátlaku na fyzické osoby na úkor právnických osob),“ uvedla komora ve svých připomínkách k návrhu zákona.
Požaduje také, aby zákonodárci vyjasnili procesní aspekty souběžného vedení řízení s fyzickou osobou a soutěžitelem, vzhledem k možným protichůdným zájmům. „Firma může chtít s ÚOHS spolupracovat, manažer by ale měl mít právo nevypovídat proti sobě. A naopak,“ upřesňuje Roman Chrenčík.
Zákon by tak měl například výslovně stanovit, že informace předané fyzickou osobou v roli statutárního orgánu vyšetřované firmy nesmí úřad použít jako důkaz v řízení proti samotnému manažerovi. „Jinak se povinnost spolupracovat s regulátorem promění v nástroj sebeobviňování. To by bylo v přímém rozporu se zásadami spravedlivého procesu,“ varuje dále Chrenčík.
Kde končí obchodní jednání a začíná kartel?
Další spornou částí novely je zavedení trestnosti pokusu o uzavření horizontální dohody. Česká advokátní komora ve svých připomínkách upozorňuje, že hranice mezi legitimní obchodní komunikací a pokusem o kartel může být velmi nejasná. „Firmy mezi sebou běžně komunikují, zjišťují informace, sondují trh – a přesně takové kroky mohou být někdy interpretovány jako pokus o kartel,“ upozorňuje Chrenčík.
Sniehotta očekává, že ÚOHS při dokazování pravděpodobně využije e-maily, zprávy, zápisy z jednání nebo jiné dokumenty prokazující úmysl koordinovat soutěžní chování. Významnou roli přitom může hrát i plánované rozšíření vyšetřovacích pravomocí úřadu.
„Novela počítá s možností získávat za splnění zákonných podmínek od poskytovatelů elektronických komunikací provozní a lokalizační údaje, což může usnadnit prokazování kontaktů mezi osobami zapojenými do vyšetřovaného jednání,“ upozorňuje advokát Sniehotta.
Podle právníků tak novela výrazně vstupuje do každodenního fungování managementu firem. Vedle samotné zákonnosti jednání bude stále důležitější schopnost zpětně doložit legitimní obchodní důvody konkrétních kroků.
„Bude vhodné, aby existovala přiměřená auditní stopa, z níž bude patrné, proč ke konkrétnímu jednání došlo a jaký legitimní obchodní cíl sledovalo,“ uzavírá Sniehotta. Firmy podle něj také musí počítat s výraznějšími investicemi do prevence a interních oznamovacích mechanismů.
