Zákaz poskytovat dotace, zakázky nebo pobídky společnostem členů vlády čeká možná zmírnění. Taková firma by totiž nesměla dostávat výhradně nenárokové dotace nebo investiční pobídky od ministerstva, v jehož čele daný člen kabinetu stojí. Podobně by to platilo u veřejných zakázek. Vyplývá to z úpravy části zákona o střetu zájmů známé jako lex Babiš. Navrhla ji skupina koaličních poslanců v čele s Radkem Vondráčkem (ANO). Zásadní výhrady mají ale třeba opoziční Piráti.

K veřejným zakázkám nebo investičním pobídkám nyní nemají přístup společnosti, ve kterých členové kabinetu drží nejméně čtvrtinový podíl. Předloha, kterou podepsali také David Pražák (ANO), Marie Pošarová (SPD) a Filip Turek (za Motoristy), nově pojednává o skutečných majitelích. Kvůli výkladovým nejasnostem výslovně stanoví, že v případě dotací jde o podpory, na něž není právní nárok. Omezení v poskytování veřejných zakázek novela přesouvá ze zákona o střetu zájmů do zákona o zadávání veřejných zakázek.

Ruší klíčové části zákona o střetu zájmů

„Právní stát se otřásá v základech! Vládní poslanci právě předložili návrh, který by rozcupoval klíčové části zákona o střetu zájmů,“ reagoval na návrh koaličních poslanců bývalý šéf Pirátů Ivan Bartoš na síti X.

Podle Bartoše by zákon už nebránil Agrofertu čerpat miliardy korun z dotací a zakázek, i kdyby byl Andrej Babiš (ANO) dál premiérem. „Postavit střet zájmů na čestných prohlášeních je naprostá blbost – Andrej Babiš je soudem usvědčený lhář a Agrofert toho v minulosti nasliboval hory doly,“ tvrdí bývalý předseda Pirátů.

Podle Karla Dvořáka (STAN) by už nebyl problém, že ministerský předseda čerpá dotace z ministerstva zemědělství. „Tato vláda nepracuje pro občany, ale pro zájmy svého předsedy. Opakovaně, další účelová změna. Prostě všechnu moc Agrofertu,“ napsal na síti X.

Příliš široké pojetí

Současné zákazy jsou podle předkladatelů plošné a dopadají až na nejnižší úroveň včetně malých obcí a jejich příspěvkových organizací. „Takto široké pojetí nejenomže neodpovídá původnímu smyslu a účelu, pro které byly dané zákazy do zákona o střetu zájmů zakotveny, ale především překračuje standardní rámec pravidel přijatých členskými státy Evropské unie za účelem prevence rizika střetu zájmů,“ napsali v důvodové zprávě. Není podle autorů předlohy jasné, jak by člen vlády mohl ovlivnit vůli ministerstva, které neřídí, kraje nebo obce.

Piráti chtějí kvůli navrhované úpravě svolat na čtvrtek mimořádnou schůzi Sněmovny. „Tento návrh včetně našeho rozboru zašleme i eurokomisaři pro demokracii, spravedlnost a právní stát Michaelovi McGrathovi. Právě on může v této věci využít sankční mechanismy,“ dodal k tomu Bartoš.

Radní i zastupitelé

Omezení v přidělování zakázek, poskytování nenárokových dotací a investičních pobídek by podle novely nově dopadlo také na společnosti, jejichž skutečnými majiteli jsou krajští nebo obecní zastupitelé. Také v takovém případě by se omezení týkalo jen konkrétního kraje nebo obce.

Předloha podle zdůvodnění obsahuje některá nová opatření pro předcházení rizika střetu zájmů. Poskytovatelé nenárokových dotací by museli od lidí posuzujících žádosti dostat čestné prohlášení o tom, že ve střetu zájmů nejsou. Záměr přidělení podpor by museli zveřejnit na úřední desce kvůli podání námitek. Členové vlády by z pozice skutečných majitelů společností museli podávat oznámení o veřejných zakázkách, dotacích a investičních pobídkách, které tyto firmy získaly.

Původní novela nazývaná podle tehdejšího ministra financí, později a nyní opět premiéra Andreje Babiše (ANO) lex Babiš vstoupila v účinnost v roce 2017, týká se rovněž omezení vlastnictví médií. Babiš reagoval na zákon vložením svých společností do svěřených fondů. V současnosti se skupina Agrofert nachází ve svěřeném fondu RSVP Trust. Babiš míní, že tím vyřešil střet zájmů nadstandardně. Část odborníků a politiků o tom ale pochybuje, detaily jsme rozebírali i na České justici.

Mohlo by vás zajímat

Aktualizace: Doplnili jsme vyjádření Karla Dvořáka (STAN).