Plošné zákazy postihují nesprávné lidi a nahrávají Putinově propagandě. Stále chybí pomoc pro ruské dezertéry i brance od Unie, říká v rozhovoru pro EU Perspectives zakladatelka největší podpůrné sítě pro protiválečně smýšlející Rusy Anastasia Burakova.
„Stále nevznikl jasný mechanismus, jak ruským dezertérům pomoci. Dnes těmto lidem pomáháme v Arménii a dalších zemích a často ani nemají cestovní doklad, který by jim umožnil dostat se do bezpečnější země a požádat o azyl. Ale pokud chceme, aby více vojáků složilo zbraně, musíme jim ukázat, jak se z jejich situace dá dostat,“ zdůraznila Anastasia Burakova v rozhovoru pro EU Perspectives.
Některé evropské vlády podpořily omezení vstupu pro ruské turisty. Co si o tom myslíte?
Plošné omezení založené na národnosti zachází s ruským pasem jako s politickým postojem. V praxi nejsou nejvíce postiženými lidmi loajální Kremlu. Úředníci, oligarchové a lidé blízcí režimu Vladimira Putina mají k dispozici zlatá víza, druhé pasy a další možnosti. Lidé, kteří nemohou odejít, jsou aktivisté, novináři, obránci lidských práv, protiváleční dobrovolníci, rodiče, kteří se snaží oslovit děti žijící v exilu.
Podporuji cílené sankce proti jednotlivcům, kteří slouží válce, a představitelům režimu, propagandistům, podnikatelům financujícím agresi, vojákům, kteří se účastní krvavé války, lidem, kteří se podílejí na porušování lidských práv. Jsem ale proti kolektivním opatřením založeným pouze na národnosti.
Každý komunikační kanál, který je mezi ruskou společností a Evropou otevřený, je kanálem, kterým nadále proudí informace, alternativní pohledy a lidské kontakty. Přerušení těchto kanálů neoslabuje Putinův režim. Posiluje jeho monopol nad tím, co Rusové vidí a slyší.
Jaký by měl být přístup Unie k bývalým ruským vojákům, kteří se snaží dostat do EU a najít v ní ochranu?
Kolektivní odpovědnost je výhodná pro ty, kteří jsou skutečně vinni. Oslabuje individuální odpovědnost pachatelů. Dobrým příkladem je unijní 21. balíček sankcí. Zahrnuje výjimku pro dezertéry, kterou jsme my a další obránci lidských práv prosazovali. Vízová výjimka v novém balíčku je důležitým prvním krokem. Nyní je otázkou, jak se bude v praxi provádět. V balíčku například chybí branci. Nebyli zahrnuti do výjimek, což přímo odporuje azylové politice EU.
Branná služba je ústavní povinností ruských občanů, která sama o sobě není důvodem pro mezinárodní ochranu podle Ženevské úmluvy. Na tomto základě branci v zemích EU čelí zamítnutí žádosti o azyl. Tatáž osoba je ze zákona povinna vykonávat brannou službu v Rusku. Zároveň za ni bude potrestána zákazem víz v Unii. V drtivé většině případů se branci, kteří nepodepsali smlouvu, neúčastní bojových operací proti Ukrajině.
Nebezpečná situace pro žadatele o azyl
Jak má Unie ověřovat službu v ruské armádě?
Ano, to je hlavní otázka, která zůstává nevyřešená. Pokud se od žadatelů očekává potvrzení z ruské vojenské registrační kanceláře, situace může být pro žadatele nebezpečná. Projekty pomáhající ruským občanům nedoporučují návštěvu vojenských registračních kanceláří kvůli riziku nuceného odvodu.
Funkční alternativou je estonská cesta, která vytváří jmenné seznamy na základě investigativní práce novinářů a informací z Ukrajiny, které identifikují skutečné bojovníky a osoby zapojené do válečných zločinů. To je míra individuální odpovědnosti. Netýká se to lidí, kteří se této zločinné války neúčastnili.
V podstatě se jedná o princip případ od případu. Lidé, kteří odmítli bojovat, dezertovali nebo se nikdy neúčastnili bojů, by měli mít v Evropě jasnou cestu do bezpečí. Jednak proto, že jejich ochrana je v souladu s evropskými hodnotami, a jednak proto, že každý voják, který odloží zbraň, je vojákem, který již nebojuje proti Ukrajině.
Lidé, kteří se aktivně účastnili bojů, a zejména porušovali mezinárodní humanitární právo, by měli být prověřováni individuálně ve spolupráci s ukrajinskými a mezinárodními úřady. Zacházení s oběma skupinami jako s jednou kategorií, ať už formou automatického vyloučení nebo automatického přijetí, trestá pouze nesprávné lidi.
