Vláda zveřejnila svoji odpověď Ústavnímu soudu. V ní míní, že prezident Petr Pavel svou kompetenční žalobou učinil krok k rozboření ústavní zvyklosti. Ta spočívá v konsenzu všech vrcholných ústavních činitelů při plánování, přípravě a uskutečnění vrcholných zahraničních návštěv. O složení delegací rozhoduje vláda, nikoli prezident.
Uvádí to vláda ve svém vyjádření pro Ústavní soud, jako ho zveřejnila na svém webu.
Kancelář prezidenta republiky dnes uvedla, že svji pozici k této věci podrobně popsala v samotné kompetenční žalobě. „O dalších krocích budeme případně informovat,“ uvedl mluvčí prezidenta Vojtěch Šeliga.
O složení delegací rozhoduje vláda
Vláda se ve svém vyjádření pro Ústavní soud opakovaně vrací k tomu, že prezident je podle ní jen formálním reprezentantem státu, přičemž za směřování zahraniční politiky a její uskutečnění je odpovědná právě vláda.
Z dokumentu také vyplývá, že kabinet považuje dosavadní Pavlovo jednání za takové, které se zahraniční politikou vlády nesouzní. Prezident podle ní vícekrát prezentoval v zahraničí odlišné pozice než kabinet. Proto ho prý vláda původně do delegace na summit NATO nezařadila. „Vláda považuje za přirozené, že je to výlučně ona, kdo rozhoduje o složení oficiálních delegací České republiky obecně, a na summitech NATO obzvláště,“ píše v dokumentu.
Vyloučení z delegace nemá obdobu
Spor o složení delegace do Ankary vedl prezident s vládou několik měsíců. Své vyloučení označil za bezprecedentní krok a omezení ústavních pravomocí hlavy státu. Premiér Andrej Babiš (ANO) již dříve vysvětloval nezařazení prezidenta do delegace mimo jiné tím, že vláda chce aktivně vést zahraniční politiku. Prezident podal kompetenční žalobu, Na základě červnového předběžného opatření v červenci do Ankary odjel. Českou republiku tam reprezentovali také premiér Babiš, ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
Ústavní soud bude o Pavlově žalobě meritorně teprve rozhodovat. Pavel v ní žádá, aby ÚS deklaroval, kdo může rozhodovat o účasti prezidenta na summitu. Nebo aby uložil vládě nevytvářet prezidentovi administrativní ani jiné překážky při výkonu jeho ústavních pravomocí.
Prezident v delegaci je zvyklost
Pavel v žalobě operoval s termínem ústavní zvyklost, kterou vnímá tak, že prezident byl až na jednu opodstatněnou výjimku vždy součástí delegace na summitu NATO. Vláda však ve vyjádření uvedla, že prezidentova interpretace je zcela mylná. Za ústavní zvyklost považuje to, že vrcholní ústavní činitelé projevují státnický zájem a koordinují a prezentují jednotnou zahraniční politiku. Vláda se také vymezila proti tomu, že by jednala proti prezidentovi se zlým úmyslem, naopak jeho dosavadní postup podle ní implikuje zlý úmysl.
Pavlovu snahu přenést spory s vládou před Ústavní soud vláda vnímá jako „další z řady pokusů o extenzivní výklad postavení a rozsah pravomocí prezidenta republiky, směřující k rozšíření jeho vlivu nad rámec předpokládaný Ústavou, ústavním pořádkem, běžnými zákony a ustálenými ústavními zvyklostmi“.
Mohlo by vás zajímat
Baxa: Věc rozhduje plénum, ne soudce Šámal
Vláda se také vymezila proti tomu, že soud vydal předběžné opatření, kterým prezidentovi vyhověl, aniž by se mohla vyjádřit k návrhu. Soud vyzval vládu k vyjádření o den později. „Jde o projev soudního aktivismu, resp. nerespektování doktríny soudní zdrženlivosti, podle které mají soudy rozhodovat pouze v právních věcech a nezasahovat do pravomocí zákonodárné či výkonné moci,“ uvedl kabinet.
Vláda požaduje, aby soud z dalšího rozhodování ve věci vyloučil soudce zpravodaje Pavla Šámala. Podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády. Předseda ÚS Josef Baxa v pondělí řekl že podjatost soudce Ústavního soudu mohou navrhnout účastníci řízení i sám soudce a děje se to. Upozornil, že ve věci rozhodovalo celé plénum Ústavního soudu, ne soudce Šámal sám.
Předběžné opatření? Vážná škoda nehrozila
Předběžné opatření má podle vlády svou roli v případě, kdy může odvrátit hrozící vážné škody nebo újmy, zabránit hrozícímu násilnému zásahu, případně když hájí existenci jiného závažného veřejného zájmu. Taková situace podle vlády nenastala.
Meritorní řízení je podle vlády nyní již nadbytečné. Ale i kdyby prezident návrh stáhl, kabinet na něm trvá kvůli právní jistotě do budoucna.
Prezident dnes varoval před podkopáváním důvěry veřejnosti v demokratické instituce, především v justici. Označovat soudy předem za podjaté, zpolitizované nebo aktivistické podle něj není dobrým signálem. Ani pro veřejnost ani pro důvěru v právní stát.
