Několikahodinové projevy, opakované návrhy na změnu programu a jednání protahovaná hluboko do noci. Právě takovým obstrukcím mají zabránit nová pravidla Poslanecké sněmovny. Senátoři do nich zasahovat nechtějí, přestože změny omezí prostor poslanců k vystupování. Podle senátní ústavní komise teprve praxe ukáže, zda se podaří jednání zrychlit, aniž by byla nadměrně omezena práva opozice. Pojistkou může být Ústavní soud.
Stanovisko podpořilo sedm z osmi přítomných členů senátní ústavní komise. Senát by podle něj měl respektovat autonomii Poslanecké sněmovny při nastavování vlastních pravidel. Horní komora protiobstrukční změny sněmovního jednacího řádu na své nadcházející schůzi patrně schválí. „Stanovisko neobsahuje kategorické odmítnutí nebo kritiku,“ řekl předseda komise Zdeněk Hraba z klubu ODS a TOP 09.
Končící senátorka Miroslava Němcová (ODS) uvedla, že rozumí principu, podle kterého by jedna parlamentní komora neměla zasahovat do jednacího řádu druhé komory. Zároveň ale chápe část opozice, která žádala, aby byla účinnost změn odložena až na další volební období. Skutečnost, že mají nová pravidla začít platit téměř okamžitě, pokládá Němcová za účelové jednání nejsilnějšího vládního hnutí ANO.
Senátoři čekají ve Sněmovně i několik dní
Senátor Michael Canov (SLK) upozornil na problém, který se týká projednávání zákonů vrácených Senátem. Podle něj by měl sněmovní jednací řád obsahovat ustanovení, které by pro takové návrhy stanovilo pevný čas projednávání.
Za nedůstojné považuje situace, kdy senátoři, kteří mají poslancům přednést stanovisko horní komory, musejí ve Sněmovně čekat dva nebo dokonce tři dny. „Jsem přesvědčen, že by to v Senátu prošlo,“ řekl Canov o případném pozměňovacím návrhu, který by pevný čas pro projednávání senátních vratek zavedl.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) ale poukázal na to, že Poslanecká sněmovna by podle něj na takovou úpravu nepřistoupila. Jde podle Vystrčila především o otázku politické kultury, která podle něj funguje v horní komoře lépe než ve Sněmovně.
Vystrčil zároveň připomněl, že Senát je při změnách vlastního jednacího řádu v horším postavení. Na jeho znění se totiž musí dohodnout také se Sněmovnou. „Nemyslím, že bychom byli rádi, kdyby nám Sněmovna napříště zasahovala do našeho jednacího řádu,“ poznamenal předseda ústavně-právního výboru Senátu Tomáš Goláň (ODS).
Nová pravidla mají omezit obstrukce
Protiobstrukční novelu sněmovního jednacího řádu předložili zástupci vládní koalice ANO, SPD a Motoristů spolu s opoziční ODS. Změny mají především omezit možnosti dlouhých obstrukcí při jednání dolní komory.
Novela zejména omezuje řečníky při navrhování změn programu schůze. Sněmovně zároveň dává širší pravomoc omezovat řečnickou dobu při projednávání zákonů.
Mohlo by vás zajímat
Pojistkou může být Ústavní soud
Právě nastavení rovnováhy mezi právem parlamentní většiny prosadit rozhodnutí a právem opozice dostat prostor k vyjádření patří k citlivým částem změny.
Senátní ústavní komise ve svém stanovisku uvedla, že se až v praxi ukáže, zda nová pravidla skutečně přispějí k racionalitě a efektivitě jednání Poslanecké sněmovny a současně nepovedou k nadměrnému omezení práv opozice.
Pojistkou při poměřování práva sněmovní většiny rozhodnout s právem menšiny být slyšena může být podle senátní komise Ústavní soud.
