Ačkoliv kolony u německých hranic už stály životy nejméně čtyř lidí a soud v Koblenzi označil jejich odůvodnění za nezákonné, Berlín v přísném režimu nepolevuje. Německo oznámilo prodloužení kontrol na všech svých hranicích, včetně těch s Českem, až do poloviny března příštího roku. Vedle finančních ztrát pro autodopravce a nárůstu nehod na dálnicích opatření prohlubuje krizi uvnitř schengenského prostoru.
Na německo-nizozemské hranici zavedení hraničních kontrol a porušení dohod o schengenském prostoru vedlo ke smrtelným nehodám. Při dopravních nehodách zemřeli nejméně čtyři lidé. Přesto německá vláda kontroly prodloužila, i když jejich platnost měla vypršet 15. září.
Přitom německý soud v Koblenci jejich zavedení v dubnu označil za nezákonné. Podle schengenské dohody mohou obyvatelé 29 evropských zemí překračovat hranice smluvních států na kterémkoliv místě, aniž by museli projít hraniční kontrolou.
Prodloužení do března
Kontroly, včetně přechodů s Českou republikou, zůstanou v platnosti do poloviny března příštího roku. Berlín o prodloužení informoval 19. srpna Evropskou komisi. Opatření se týká všech hraničních přechodů s okolními devíti zeměmi. „Vývoj na vnějších hranicích Evropské unie ukazuje, že k potlačení nelegální migrace jsou nadále nutné kontroly,“ řekl německý ministr vnitra Alexander Dobrindt.
Už od roku 2015 ale kontroluje svou hranici s Rakouskem. V říjnu 2023 přibyly kontroly na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem. V září 2024 tehdejší vláda nařídila také ostrahu hranic s Francií, Lucemburskem, Belgií, Nizozemskem a Dánskem.
Smrtelné fronty, každodenní chaos
Největší komplikace zavedení kontrol způsobilo na nizozemské straně. V dubnu zabila nehoda sedmi aut poblíž Babberichu 66letého muže. Babberich je vesnice, která leží v blízkosti dálnice A12. Policisté spojili hromadnou nehodu s dopravní zácpou způsobenou německým kontrolním stanovištěm. Při podobné nehodě v červenci byli na stejném úseku dálnice zraněni další tři lidé.
Nizozemská agentura pro infrastrukturu Rijkswaterstaat monitoruje dopravní nehody v blízkosti hranic. Od zahájení německých kontrol v září 2024 zaznamenala na dálnicích A12 a A1 až 250procentní nárůst nehod. Starosta Nijmegenu Hubert Bruls otevřeně zpochybnil, zda jsou kontroly zákonné. „Pokud mohu věřit právním expertům, nejsou,“ řekl nizozemským novinám Trouw.
Mark Boumans, jeho kolega v Doetinchemu, zaujal podobný postoj. Říká, že Německo nedokázalo omezit vedlejší účinky své migrační politiky. Nizozemská organizace Transport and Logistics Netherlands odhadla, že dopravní zpoždění už stála přepravní společnosti miliony eur.
Německý soud odmítl hraniční kontroly
Německo obhajuje kontroly jako nezbytné. Poukazuje na pokračující nelegální migraci a tlak na jeho azylový systém. Správní soud v německé Koblenzi s tím ale nesouhlasil. Dne 27. dubna rozhodl, že vládní odůvodnění pro prodloužení kontrol mezi 16. březnem a 15. zářím 2025 nebylo dostatečné.
Soudci uvedli, že německá policie loni v červnu jednala protiprávně při ověřování totožnosti muže, když překračoval hranice z Lucemburska do Německa. Německé ministerstvo vnitra uvedlo, že se rozhodnutí týkalo pouze jednoho případu. Berlín se odvolal a kontroly pokračovaly.
Samotná Komise se k prodloužení hraničních kontrol z tohoto týdne staví opatrně. Její mluvčí řekl, že kroky Berlína nyní posoudí Brusel. Podle něj je příliš brzy na to, aby se dalo říct cokoli dalšího.
Mohlo by vás zajímat
Německo není jediné
Po vzoru Německa udržuje v současné době hraniční kontroly dalších osm zemí schengenského prostoru: Rakousko, Dánsko, Francie, Itálie, Nizozemsko, Norsko, Slovinsko a Švédsko. Většina z nich uvádí jako důvod riziko nelegální migrace, pašeráckých sítí nebo terorismu. Itálie zavedla v srpnu kontroly na letištích kvůli příchodu velkého počtu migrantů do španělské enklávy Ceuta.
V červnu Komise vyzvala těchto devět zemí, aby začaly postupně rušit hraniční kontroly. Argumentovala, že cílené namátkové kontroly a nově zavedený systém vstupu/výstupu poskytují úřadům dostatek nástrojů k řízení bezpečnosti. Reformovaný schengenský hraniční kodex platí od roku 2024. Omezuje hraniční kontroly na tři roky. Členské státy musí Komisi předložit podložená posouzení rizik.
