Starší nemocnou fenu měli za peníze odvézt k veterináři, který ji měl odborně uspat. Dva muži se ale rozhodli zvíře usmrtit sami. V lese fenu udeřili rýčem do hlavy, zahrabali ji a odešli, aniž by ověřili, zda je mrtvá. Po několika dnech byla nalezena stále živá a ve vážném stavu. Kvůli rozsahu zranění ji nakonec musel uspat veterinář.
Ministr spravedlnosti v posledních měsících opakovaně napadá pravomocná rozhodnutí, u nichž považuje uložené tresty za příliš mírné.
Za zločin týrání zvířat dostali oba muži 30 měsíců vězení. Soud jim ale tresty podmíněně odložil na čtyři roky a vyslovil nad nimi dohled. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc považoval takové tresty vzhledem k mimořádné surovosti činu za zjevně nepřiměřeně mírné a podal v neprospěch odsouzených stížnost pro porušení zákona.
Tejc nyní u Nejvyššího soudu v případu 4 Tz 17/2026 neuspěl. Soud jeho stížnost zamítl. Nezpochybnil přitom závažnost činu ani utrpení zvířete. Podle něj ale uložené tresty nepředstavovaly natolik očividné a extrémní vybočení ze zákonných mezí, aby mohl do pravomocného rozhodnutí zasáhnout.
Přísnější trest by byl možný, to ale nestačí
Nejvyšší soud zdůraznil, že samotná možnost uložit pachatelům přísnější nebo nepodmíněné tresty není důvodem k zásahu prostřednictvím mimořádného opravného prostředku.
Současně odmítl, že by tím čin mužů jakkoli zlehčoval. Způsob zacházení se zvířetem označil za „bezcitný, surový“ a způsobující mimořádné utrpení. Právní kvalifikace skutku jako závažného zločinu i pravomocné odsouzení obou mužů zůstávají zachovány.
Trestní sazba činila dva až šest let vězení a délka uložených trestů umožňovala jejich podmíněný odklad. Nižší soudy podle NS vedle mimořádně surového způsobu činu zohlednily také osobní poměry odsouzených, jejich dosavadní život, doznání, prohlášení viny, spolupráci v trestním řízení a projevenou lítost.
Nejvyšší soud proto uzavřel, že soudy při rozhodování nepřekročily zákonné meze. „Její zamítnutí neznamená zlehčení činu, ale důsledné respektování zákonných podmínek, za nichž může NS zasáhnout do pravomocného rozhodnutí,“ uvedl soud.
Případ Blade
Stížnost pro porušení zákona podal ministr také v případu psa Bladea, kterého jeho majitel podle pravomocného rozsudku dlouhodobě a surově týral. Také v tomto případě ministr napadl uložený podmíněný trest a požadoval, aby se případem zabýval Nejvyšší soud.
Tejc už dříve zdůrazňoval, že u zvlášť závažných případů týrání zvířat považuje za namístě ukládání nepodmíněných trestů. Případ Bladea tak zapadá do jeho širšího tlaku na přísnější postih pachatelů brutálního týrání zvířat.
Trestní zákoník nyní stanoví základní sazbu za týrání zvířete na šest měsíců až tři roky vězení, uložit lze také zákaz činnosti či propadnutí věci. Vláda plánuje spodní hranici sazby posunout na jeden rok. Nově chce kriminalizovat také usmrcení kočky nebo psa ze zavrženíhodné pohnutky, například pro zábavu.
