Před třemi lety měl namířeno k Ústavnímu soudu, jeho kariéru ale zkomplikovala komunistická minulost. Nyní soudce Robert Fremr ocenil udělení Nobelovy ceny za mír jihoafrické právničce Navi Pillayové, s níž se osobně setkal a působil ve stejných mezinárodních tribunálech. Podle Fremra je laureátka ikonou světové justice a její ocenění přichází v době, kdy mezinárodní soudy čelí silnému politickému tlaku.
Nobelovu cenu za mír pro rok 2026 získala jihoafrická právnička Navanethem „Navi“ Pillayová za úsilí o prosazování míru a mezinárodního práva. Podle norského Nobelova výboru se během své kariéry významně zasloužila o stíhání válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy.
Místopředseda Vrchního soudu v Praze Robert Fremr, který stejně jako Pillayová působil u Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu a Mezinárodního trestního soudu v Haagu, označil ocenění za plně zasloužené. „Osobně si vážím toho, že jsem kráčel v jejích stopách, i když jsem se soudcem rwandského tribunálu i Mezinárodního trestního soudu stal vždy pár let poté, co už zde přestala působit. Setkal jsem se s ní ale několikrát na mezinárodních fórech, měla obrovské charizma a požívala velký respekt,“ uvedl.
Podle Fremra je Nobelova cena současně oceněním institucí, v nichž Pillayová působila. Zejména Mezinárodního trestního soudu, který podle něj čelí tlaku politiků usilujících o jeho oslabení či likvidaci, aby zajistili beztrestnost sobě a svým spojencům.
Fremrovu kandidaturu zastavila komunistická minulost
Sám Fremr se v roce 2023 ucházel o funkci soudce Ústavního soudu. Prezident Petr Pavel jej navrhl a Senát nominaci schválil. Následně se však objevily informace o Fremrově rozhodování před listopadem 1989, zejména o jeho účasti v politicky motivovaných procesech.
Pozornost vyvolala především kauza Olšanských hřbitovů z roku 1988, v níž Fremr jako soudce rozhodoval o trestech pro mladé lidi obžalované v souvislosti s poškozováním náhrobků. Případ byl spojován s postupy komunistické Státní bezpečnosti a vyvolal otázky ohledně Fremrovy odpovědnosti za tehdejší politickou justici.
Fremr odmítal, že by vědomě rozhodoval podle politického zadání, a poukazoval na manipulace ze strany bezpečnostních složek. Po sílící kritice se ale kandidatury vzdal. Prezident jej proto ústavním soudcem nejmenoval. Fremr nadále působí jako místopředseda Vrchního soudu v Praze.
Přelomový rozsudek o genocidě
Pillayová se do historie mezinárodní justice zapsala zejména působením u tribunálu pro Rwandu, kam ji nominoval někdejší jihoafrický prezident Nelson Mandela. Toho v době apartheidu zastupovala jako advokátka.
Podílela se na procesu s Jeanem-Paulem Akayesuem, v němž mezinárodní tribunál poprvé odsoudil jednotlivce za genocidu. Rozsudek zároveň stanovil důležitý precedent, podle kterého mohou sexuální násilí a hromadné znásilňování představovat formu genocidy.
Později působila u Mezinárodního trestního soudu v Haagu, kde se podílela na projednávání případu konžského rebela Thomase Lubangy Dyila, odsouzeného za verbování a využívání dětských vojáků.
Fremr ocenil také její osobní odvahu. Podle něj se Pillayová nikdy nenechala zastavit politickými tlaky a otevřeně prosazovala své názory bez ohledu na funkci, kterou zastávala.
Vyšetřovala také postup Izraele v Gaze
Pillayová v letech 2021 až 2025 vedla nezávislou vyšetřovací komisi OSN pro okupovaná palestinská území a Izrael. Komise ve zprávě z roku 2024 dospěla k závěru, že izraelské síly i Hamás a další palestinské ozbrojené skupiny spáchaly po útoku ze 7. října 2023 válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.
V roce 2025 komise označila izraelské jednání v Pásmu Gazy za genocidu vůči Palestincům. Izrael tato obvinění odmítá.
Pillayová rovněž v letech 2008 až 2014 zastávala funkci vysoké komisařky OSN pro lidská práva. Nobelův výbor při udělení letošní ceny zdůraznil její dlouhodobou odvahu, nezávislost a přínos k prosazování odpovědnosti za nejzávažnější mezinárodní zločiny.
