Městský soud v Praze zprostil obžaloby čínského občana Jang I-minga, kterého státní zástupce vinil ze špionáže pro čínskou zpravodajskou službu. Soud ho zároveň propustil z vazby s odůvodněním, že žalovaný skutek nebyl trestným činem. Rozsudek není pravomocný, státní zástupce se proti němu odvolal.
Jang I-ming je obžalovaný z trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc. Je prvním člověkem stíhaným za tento paragraf v Česku. Nyní je na svobodě a rozsudek po vyhlášení nekomentoval.
Státní zástupce podal jak odvolání proti osvobozujícímu rozsudku, tak stížnost proti propuštění z vazby. Případem se tak bude zabývat ještě Vrchní soud v Praze. Obžalovaný vinu odmítá a hájí se mimo jiné tím, že vykonával běžnou novinářskou činnost a získané informace nemohly ohrozit bezpečnost České republiky.
Soud má většinu obžaloby za prokázanou
Soudce Tome Frankič uvedl, že má za prokázanou většinu tvrzení uvedených v obžalobě. Podle něj se prokázalo, že je Jang I-ming příslušníkem čínské rozvědky, že v Česku vykonával činnost pro cizí moc, budoval si zde síť kontaktů a sledoval politickou situaci.
Z provedených důkazů ale podle soudce nelze mít za prokázané, že by muž jednal v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu či bezpečnost ČR. Právě tento úmysl je součástí definice trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc.
Reporty podle soudu zájmy ČR neohrozily
Ani reporty, které muž vytvářel a předával, nebyly podle soudce způsobilé ohrozit zájmy ČR. Primárním úmyslem činnosti Jang I-minga v Česku byl podle soudce Frankiče sběr informací.
Frankič v odůvodnění rozsudku odkázal na rozhodnutí Ústavního soudu, který se vymezením zmíněného trestného činu zabýval. Trestní odpovědnost za neoprávněnou činnost pro cizí moc lze podle Ústavního soudu dovozovat pouze tehdy, kdy by pachatel sledoval bezprostřední, konkrétní a reálné ohrožení zájmů ČR, nikoli jen abstraktní, vysvětlil soudce.
Co tvrdila obžaloba
Státní zástupce Martin Bílý v obžalobě tvrdí, že Jang I-ming jako příslušník čínské rozvědky přicestoval v roce 2022 do Česka, kde se u ministerstva zahraničí akreditoval jako zahraniční novinář čínského deníku. Toto krytí podle obžaloby využíval k tomu, aby v souladu s pokyny zahraniční zpravodajské služby sbíral politické i ekonomické informace a mapoval vlivové prostředí.
Vytvářel si také kontakty s lidmi, kteří mu dané informace mohli poskytnout. Podle žalobce některé zval na večeře, dával jim drobné dárky nebo je zval na konference do Číny.
Předávání dokumentů i rozsah stíhání
Muž podle obžaloby na základě získaných informací vytvářel na svém počítači dokumenty. Ty pak doplněné o další poznatky předával dalšímu člověku, jehož funkci žalobce nespecifikoval. „Přičemž sběr a předávání takových informací do Čínské lidové republiky je pro Českou republiku nevýhodné, neboť ohrožuje její suverenitu a základní ústavní zřízení,“ uvedl Bílý v obžalobě.
Trestně stíhán je Jang I-ming za činnost v období od loňského února, kdy začalo ustanovení o neoprávněné činnosti pro cizí moc platit. Obžalobu prostřednictvím svého obhájce Michala Sýkory v polovině října před soudem popřel.
Přísná bezpečnostní opatření u líčení
Sýkora uvedl, že žádná z informací, kterou měl obžalovaný podle žalobce získat, nebyla způsobilá bezprostředně ohrozit zájmy nebo svrchovanost České republiky.
Hlavní líčení před pražským městským soudem provázela přísná bezpečnostní opatření. Obžalovaného do jednací síně vodili těžkooděnci se samopaly a převážná část jednání byla kvůli ochraně utajovaných informací neveřejná.
Historie případu
Česká civilní kontrarozvědka a Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě v sobotu 17. ledna v ranních hodinách zadržely cizince, kterého následně obvinily z neoprávněné činnosti pro cizí moc.
Zadržený novinář Jang I-ming roky působil v Česku jako pražský zpravodaj čínského státního deníku Guangming Daily. Přestože jde o oficiální tiskový orgán čínské komunistické strany, ministerstvo zahraničí mu opakovaně prodlužovalo novinářskou akreditaci.
Zpravodajský portál Seznam Zprávy uvedl, že si systematicky vybíral respondenty, kteří se k Číně staví vstřícně a pragmaticky. Udržoval kontakty s řadou českých politiků. Rozhovory mu poskytl například expert Motoristů Jan Zahradil nebo šéfka komunistů Kateřina Konečná.
Bezpečnostní složky však podezíraly novináře, že mu práce pro deník sloužila pouze jako krytí pro sběr informací ve prospěch totalitní mocnosti. „Peking po desetiletí používá státní média jako krytí pro zpravodajce,“ upozorňuje pro Seznam Zprávy Martin Hála z organizace Sinopsis.
O trestnosti rozhodoval i Ústavní soud
Ústavní soud dříve potvrdil ústavnost trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc, zamítl tak návrh 24 senátorů na jeho zrušení. Sporné ustanovení lex Ukrajina VII podle pléna soudu obstálo jak po stránce legislativního procesu, tak z hlediska požadavku na určitost trestní normy.
Plénum v únoru v čele se soudkyní zpravodajkou Lucií Dolanskou Bányaiovou rozhodlo, že nová skutková podstata v § 318a trestního zákoníku nevybočila z ústavních mezí. Soud zároveň zdůraznil význam principu bránící se demokracie.
Soudkyně zdůraznila, že právní úprava nesmí omezit svobodu projevu. „Není možné používat tu skutkovou podstatu jako nějaký žolík nebo bianco šek pro potírání nebo boj s nepříznivými nebo nevyhovujícími politickými názory a projevy,“ řekla tehdy Dolanská Bányaiová.
Návrh na zrušení podala skupina 24 senátorů, za kterou jednal Michael Canov. Tvrdili, že ustanovení bylo do zákona vloženo jako protiústavní přílepek a že je neurčité a zneužitelné. Právě podle tohoto paragrafu policie letos v lednu obvinila muže podezřelého ze špionáže pro Čínu. Muž je aktuálně ve vazbě.
„V případě zrušení trestného činu spočívajícího v neoprávněné činnosti pro cizí moc ze strany Ústavního soudu dojde dnem vyhlášení nálezu (nerozhodne-li Ústavní soud jinak) k dekriminalizaci tohoto trestného činu, tj. k zániku jeho trestnosti. V rámci probíhajícího trestního stíhání by taková skutečnost vedla k zastavení trestního stíhání vůči obviněnému, případně ke zproštění obžaloby, bude-li se trestní stíhání nacházet ve fázi řízení před soudem,“ uvedl před vyhlášením nálezu společník advokátní kanceláře PORTOS Jaromír Císař pro Českou justici. Žádná změna ale v důsledku rozhodnutí pléna není na stole.
