Vyhrocený spor o vedení polského ústavního soudu je podle Soudcovské unie varováním před dlouhodobou politizací justice a svévolným zacházením s ústavními pravidly. Prezident unie Tomáš Rychlý v reakci zaslané České justici upozornil, že návrat k ústavnosti nelze prosazovat jednostrannými politickými kroky ani prostřednictvím ozbrojených sborů. V Polsku mezitím pokračuje mocenský střet, jehož kořeny sahají až do roku 2015.
„Soudcovská unie bedlivě sleduje situaci v Polsku. Spor o obsazení Ústavního soudu je politováníhodný. Ukazuje úskalí dlouhodobé politizace ústavního soudnictví a svévolného zacházení s ústavními pravidly. Ústavní soud nemá být prodlouženou rukou ani vlády, ani opozice,“ uvádí Výbor Soudcovské unie.
Soudcovská unie reaguje na události z konce minulého týdne, kdy se dlouholetý spor o polský ústavní soud vyostřil natolik, že před jeho sídlem zasahovala policie. Část soudců oznámila, že dosavadnímu předsedovi Bogdanu Święczkowskému a místopředsedovi Bartłomieji Sochańskému pozastavila výkon funkce. Vedení instituce se podle tohoto oznámení ujala soudkyně Anna Korwinová-Piotrowská. Dosavadní vedení soudu však postup odmítá a označuje jej za nelegální převzetí instituce.
Policie před soudem, prezident přerušil zahraniční cestu
Situace vyvrcholila minuly tyden, kdy se spor o legitimitu soudců přenesl přímo do sídla ústavního soudu ve Varšavě. Před budovou se shromáždili demonstranti včetně představitelů opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Policie zadržela tři osoby, které překonaly oplocení areálu. Podle policistů na ně demonstranti házeli nebezpečné předměty.
Dosavadní předseda soudu Święczkowski se do areálu dostal poté, co nechal přeříznout zámek na brance. Policisty obvinil z porušování ústavy a zákona. Polský prezident Karol Nawrocki kvůli událostem přerušil zahraniční cestu do Senegalu a vrátil se do Varšavy. Následně vstoupil také do budovy soudu.
Premiér Donald Tusk naopak postup směřující ke změnám ve fungování soudu hájí jako součást obnovy právního státu po osmi letech vlády PiS. Opozice tvrdí, že jde o protiústavní zásah do nezávislosti soudní instituce.
Soudcovská unie upozorňuje, že ani snaha napravit předchozí zásahy do justice nemůže ospravedlnit postupy odporující ústavnímu pořádku. „Návrat k ústavnosti nelze založit na jednostranných politických krocích, ani na využití ozbrojených sborů jako nástroje institucionálního sporu. Trvalé řešení by mělo spočívat v právním a ústavně konformním postupu; v takto vyhrocené situaci bude zřejmě vyžadovat odpovědnou dohodu relevantních ústavních aktérů,“ uvedla Soudcovská unie.
Krize začala před jedenácti lety
Současný konflikt má kořeny v roce 2015, kdy se v Polsku změnila parlamentní většina. Ještě před volbami tehdejší vládní koalice Občanské platformy a Polské lidové strany prosadila právní úpravu umožňující zvolit pět nových ústavních soudců. Po vítězství PiS však nová parlamentní většina předchozí volbu zpochybnila a zvolila vlastní kandidáty.
Ústavní soud následně rozhodl, že tři soudci byli předchozím parlamentem zvoleni v souladu s ústavou, zatímco u dalších dvou tomu tak nebylo. Prezident Andrzej Duda přesto odmítl přijmout slib trojice původně zvolených soudců a umožnil nástup kandidátům nové parlamentní většiny.
Tím začal vleklý konflikt o legitimitu obsazení soudu. Za vlády PiS v letech 2015 až 2023 následovaly další změny v justici, které vyvolaly spory s evropskými institucemi. Kritici vládě vytýkali politické ovládnutí soudnictví, zatímco PiS své reformy zdůvodňovala potřebou změnit fungování justice.
Po nástupu koalice Donalda Tuska v prosinci 2023 se nová vláda zavázala obnovit nezávislost soudů. Její úsilí však naráželo na odpor prezidenta Dudy a následně jeho nástupce Nawrockého, kteří byli politicky blízcí PiS. Prezident Duda například v roce 2024 předložil reformní zákony ústavnímu soudu k přezkumu, čímž zabránil jejich okamžité účinnosti.
Soudní dvůr EU zpochybnil nezávislost instituce
Významným mezníkem se stal rozsudek Soudního dvora Evropské unie z 18. prosince 2025. Velký senát ve věci C-448/23 rozhodl, že polský ústavní soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří soudců v prosinci 2015 a předsedkyně soudu v prosinci 2016 nesplňuje požadavky unijního práva na nezávislý a nestranný soud zřízený zákonem.
Soudní dvůr současně konstatoval porušení základních zásad unijního práva v souvislosti s rozhodnutími polského ústavního soudu z roku 2021, kterými polská instituce zpochybnila závaznost některých požadavků vyplývajících z práva Evropské unie.
Rozsudek přivítala vláda Donalda Tuska. Polský ústavní soud jej naopak odmítl. Konflikt se tak netýká pouze personálního obsazení instituce, ale také vztahu polského ústavního pořádku a práva Evropské unie.
Spor o soudcovské sliby
Další fáze krize začala letos v březnu, kdy polský parlament zvolil šest nových ústavních soudců. Prezident Nawrocki přijal slib pouze od dvou z nich. Zbývající čtyři odmítl pozvat s odkazem na údajné procesní nedostatky při jejich volbě.
Čtveřice soudců proto 9. dubna složila slib v parlamentu za přítomnosti notáře. Prezidentská kancelář i dosavadní vedení ústavního soudu tento postup odmítly uznat. Podle jejich výkladu musí soudce složit slib osobně před prezidentem.
Vláda naproti tomu argumentuje, že pravomoc volit ústavní soudce náleží parlamentu a prezident nemůže jejich nástup svévolně blokovat. K podobnému závěru dospěla také Benátská komise, podle níž má mít role prezidenta při přijímání soudcovského slibu ceremoniální povahu.
Spor se postupně rozšířil na další nově zvolené soudce a vyústil v říjnové události. Korwinová-Piotrowská oznámila dočasné pozastavení výkonu funkce dosavadního předsedy a místopředsedy s odůvodněním, že je nezbytné obnovit fungování soudu. Jejich příznivci naopak zpochybňují nejen zákonnost tohoto rozhodnutí, ale také samotné postavení soudců, kteří nesložili slib před prezidentem.
Bývalí předsedové změny podporují
Do konfliktu se zapojili také čtyři bývalí předsedové polského ústavního soudu. Ve společném prohlášení podpořili změny ve vedení instituce a označili je za jedinou schůdnou cestu k překonání dlouhodobé krize. Podle nich jsou nezbytné, aby se ústavní soud mohl vrátit ke své úloze ochránce práv občanů.
Kritizovali rovněž prezidenta Nawrockého, který podle nich spolu s dosavadním předsedou soudu dlouhodobě bránil nástupu nově zvolených soudců.
Právní pochybnosti o způsobu změny vedení však vyjádřila varšavská Helsinská nadace pro lidská práva. Právní základ pro odvolání předsedy a místopředsedy označila za pochybný a vyzvala k dosažení dohody napříč politickým spektrem.
Evropská komise v sobotu vyzvala polského prezidenta, aby umožnil nástup nově zvolených soudců a přispěl k fungování soudu v souladu s polskou ústavou a unijním právem. Americký velvyslanec v Polsku Tom Rose současně apeloval na všechny strany, aby se vyvarovaly kroků vedoucích k násilí nebo další eskalaci konfliktu.
Varování i pro Českou republiku
Podle prezidenta české Soudcovské unie ukazuje polský vývoj, jaké důsledky může mít dlouhodobé podřizování ústavního soudnictví politickým zájmům. Zároveň však považuje za důležité ocenit dosavadní přístup českých politických představitelů k Ústavnímu soudu. „Polská zkušenost je pro Českou republiku varováním, ale současně také důvodem ocenit dosavadní zdrženlivost českých politických představitelů. Jedním ze základních pilířů právního státu je odborný, nestranný a důvěryhodný Ústavní soud, složený z respektovaných právnických osobností. Tuto kulturu je třeba chránit bez ohledu na to, kdo právě vládne,“ uzavírá stanovisko Soudcovské unie.
