Piráti chtějí zabránit tomu, aby ze zákona zmizela povinnost evidovat, kdo se podílel na přípravě právních předpisů. Před závěrečným hlasováním o novele související se systémem eLegislativa proto navrhnou zachování takzvané lobbistické stopy. Podle poslankyně Kateřiny Stojanové je důležitá pro transparentnost a důvěryhodnost legislativního procesu.
„Lobbistická stopa“ má umožnit dohledat, kdo se podílel na tvorbě konkrétního právního předpisu. Týká se jak vládních návrhů, tak poslaneckých pozměňovacích návrhů.
Předkladatelka pirátského pozměňovacího návrhu Kateřina Stojanová dnes uvedla, že nevidí důvod, proč tato povinnost ze zákona zmizela. Vysvětlení chce požadovat po ministru vnitra Lubomíru Metnarovi (ANO). Podle ní má zachování těchto informací chránit důvěryhodnost celého legislativního procesu.
eLegislativa se znovu odkládá
Změna je součástí širší poslanecké novely, která upravuje několik oblastí spojených s digitalizací veřejné správy. Sněmovna ji má na programu schůze, která začala v úterý. Kdy se poslanci k závěrečnému projednávání dostanou, zatím není jasné.
Norma především dál odsouvá plné spuštění systému eLegislativa. Jeho poslední část, která se týká projednávání novel zákonů, by měla začít fungovat až v polovině ledna 2030. Původní návrh přitom počítal s dvouletým odkladem do ledna 2029.
Dříve by naopak měla začít platit povinnost přikládat k návrhům právních předpisů informativní přehled veřejnoprávních povinností. Podle úpravy sněmovního výboru by se měl používat od 15. ledna 2027.
Odklad elektronické spisové služby
Předloha poslanců ANO zároveň posouvá termíny pro povinné používání atestovaných elektronických systémů spisové služby. U ústředních správních úřadů se má povinnost odsunout o další dva roky na leden 2029, u ostatních úřadů původní návrh počítá s tříletým odkladem.
Výbor pro veřejnou správu doporučil termíny sjednotit tak, aby se povinnost posunula na rok 2029.
Z povinnosti používat atestovanou elektronickou spisovou službu mají být nově vyňaty také bezpečnostní sbory včetně Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace nebo Vojenská policie.
Mohlo by vás zajímat
Další výjimku navrhuje výbor pro nejmenší původce dokumentů. Atestovanou elektronickou spisovou službu by tak nemusely používat například školy, muzea, knihovny nebo zařízení sociálních služeb.
Mění se i financování České pošty
Novela zasahuje také do financování základních služeb České pošty. Navrhuje vrátit maximální státní úhradu jejich čistých nákladů na 1,5 miliardy korun ročně. V současnosti může dosahovat až dvou miliard korun.
O konečné podobě předlohy rozhodne Sněmovna ve třetím čtení. Piráti chtějí právě před závěrečným hlasováním prosadit svůj pozměňovací návrh, který by povinnost zaznamenávat osoby podílející se na tvorbě právních předpisů zachoval.
