Soud ve Štrasburku už nebude řešit stížnosti jednotlivců proti Rusku. Nemá na to prostředky ani oprávnění. Evropský soud pro lidská práva vyškrtl 879 stížností pocházejících z této země. Případy spojené s Krymem, Ukrajinou a Azovským mořem chce ale soud dál řešit. Rusko opustilo Radu Evropy a lidskoprávní úmluvy v březnu 2022. Přesto Štrasburk od té doby rozhodl 17 000 stížností proti válčící zemi a vydal na to i nemalé prostředky.
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) oznámil rozhodnutí o konci posuzování stížností z Ruska v rozsudku Tatyana Aleksandrovna Lebedeva v. Rusko a 878 dalších stížností. Případ nemá kromě oznámení a shrnutí vývoje žádný další obsah.
Roky v mimořádné situaci
Soud čtyři roky projednával stížnosti na Rusko ve výjimečné situaci. „Konkrétně tím, že tento stát přestal být smluvní stranou Evropské úmluvy o lidských právech,“ vysvětluje soud.
Rusko bylo vyloučené, nebo vystoupilo (podle úhlu pohledu) z Rady Evropy 16. března 2022. V prosinci 2022 pak Rada Evropy odtajnila dokument, podle kterého Ruská federace dluží Evropskému soudu pro lidská práva za rozsudky do roku 2022 přes dvě miliardy euro. O procesu vyloučení i o strategickém dokumentu k Rusku Česká justice podrobně informovala. Rusko v něm označilo postup v Radě Evropy za nesprávný.
Rusko mlčí, Štrasburk soudí do zdi
Poslední oficiální sdělení, které Štrasburk obdržel od Ruské federace, bylo datované 28. březnem 2022. V něm Rusko uvedlo, že od 16. března 2022 nevykonává rozsudky Evropského soudu pro lidská práva. „Od tohoto data ruské orgány nepředložily žádná vyjádření k probíhajícím případům a nezabývaly se korespondencí soudu,“ uvádí se v nynějším rozhodnutí Lebedeva v. Rusko.
Veškeré kontakty mezi evropským soudem a Ruskou federací byly přerušené. Soud přesto nechal otevřenou webovou platformu, kde mohly ruské orgány reagovat na stížnosti, aby „byla zajištěna kontradiktorní povaha řízení“. Na stížnosti ale nikdo z Ruska nereaguje.
Ještě před dvanácti lety, v únoru 2014 přitom Evropský soud pro lidská práva oznámil, že Ruská federace řádně přebírá judikaturu soudu. Pokrok v dodržování Úmluvy a lidských práv v Rusku zdůraznil tehdy i předseda ESLP Dean Spielmann na zahájení soudního roku.
Štrasburk vrhl do ruských případů vlastní zdroje
Po konci Ruska v Radě Evropy rozhodl soud pro lidská práva, že jurisdikce soudu je výhradně věcí soudu. Pokračoval v projednávání stížností proti Rusku i přes konec členství v Úmluvě, uvádí se v rozsudku Lebedeva v. Rusko.
Proč? Aby se Ruská federace nevyhnula odpovědnosti za závažná porušení Úmluvy, k nimž došlo před kritickým datem, odpovídá Štrasburk. Vlastní zdroje vrhl na případy „největšího významu.“ Čtyři roky tak chrlí týdně stovky rozsudků v souvislosti s Ruskem.
Muže s papírovou figurou našla rozpoznávací kamera
První skupina těchto případů se týkala politické opozice a aktivistů v Rusku. Soud se mimo jiné zabýval případem Navalnyj, Němcovova v. Rusko, či kriminalizací pokojného protestu a použitím technologie k rozpoznávání obličeje v případu Glukhin v. Rusko.
Nikolaj Sergejevič Glukhin jezdil s papírovou postavou aktivisty Kotova moskevským metrem. Protestoval proti jeho obvinění nápisem „děláš si ze mě pr*el“. Česká justice o případu podrobně informovala. Štrasburk v něm Rusko odsoudil k zaplacení 9800 euro (asi 240 000 korun) za porušení práva na soukromý život a svobodu projevu.
Ruská policie totiž přečetla nápis a totožnost muže zjistila srovnáním obrazu z kamerového systému s jeho účtem na Telegramu. V Moskvě je více než 3000 kamer vybavených systémem živého rozpoznávání obličeje.
Soud vydal 14 500 rozsudků ke stížnostem proti Rusku
Další skupina případů se týkala potlačování nevládních organizací a náboženských komunit prostřednictvím „extremistických aktivit“, „zahraničních agentů“, „nežádoucích organizací“ a represivních zákonů. Třetí skupinou jsou mezistátní případy vyvolané vojenskými akcemi Ruska proti Gruzii nebo Ukrajině. Případy z této skupiny Evropský soud pro lidská práva dále rozhoduje.
V době vystoupení Ruska z Úmluvy bylo soudem přijato přibližně 15 800 individuálních stížností proti tomuto státu, s výjimkou případů souvisejících s konfliktem. „Od té doby soud vyřídil velkou většinu těchto stížností. Do 1. května 2026 zbývalo méně než 1000 individuálních stížností,“ uvádí nyní Štrasburk.
„Soud v tomto období vynesl rozsudky v přibližně 14 500 stížnostech proti Ruské federaci, zatímco přibližně 2500 dalších stížností bylo prohlášeno za nepřípustné nebo vyškrtnuto z rejstříku,“ vypočítává ESLP.
Další souzení by stálo zdroje na úkor jiných států
Kromě případů spojených s válkami zůstalo nevyřízených 879 individuálních stížností. Podle soudu jsou jejich obsahem „potenciálně opodstatněné stížnosti“ na porušení práva na spravedlivý proces, na majetková práva, svobodu projevu, podmínky zadržování, imigrace nebo omezení svobody pohybu a ochranu osobních údajů.
Soud o nich vynesl jeden společný rozsudek 3. září 2026. „Individuální posouzení každé z těchto stížností by si vyžádalo značné další zdroje, potenciálně na úkor jiných stížností vyžadujících rozhodnutí ve vztahu k jiným státům. Soud dále usoudil, že hlavní otázky Úmluvy již byly řešeny v rozsudcích vydaných proti Rusku od roku 2022,“ uvedl k rozsudku Lebedeva v tiskové zprávě Evropský soud pro lidská práva.
Na souzení Ruska padly značné prostředky
Na zpracování stížností proti Rusku se již vynaložily značné prostředky, aby se zajistilo, že se Rusko nevyhne odpovědnosti za závažná porušení Úmluvy, dodává k tomu ESLP.
„Soud dospěl k závěru, že již není oprávněný tyto stížnosti posuzovat,“ uvedl nyní. Proto jednomyslně rozhodl o vyškrtnutí těchto stížností ze svého seznamu případů. Tím nebyla dotčená pravomoc soudu vrátit stížnost na seznam, pokud by to považoval za odůvodněné. Například kdyby se Rusko vrátilo do Rady Evropy, stojí v rozsudku.
Dalších 5500 válečných stížností na Rusko vyřídí
V současné době zůstává nevyřízených 5550 individuálních stížností spojených s událostmi na Krymu, na východ od Ukrajiny a v Azovském moři, jakož i s ruskými vojenskými operacemi na území Ukrajiny od 24. února 2022. Velká většina těchto stížností je namířená proti Rusku. Strany již byly informovány o přibližně 2150 stížnostech, dodává soud.
V řízení je také přibližně 150 individuálních žádostí, které se týkají ozbrojeného konfliktu v Gruzii v roce 2008. V červnu 2026 tak Evropský soud pro lidská práva vynesl například rozsudek v případu mučení a zabíjení gruzínských válečných zajatců.
