Většina lidí umírá bez zanechání závěti nebo dědické smlouvy, sepsanou poslední vůli po sobě zanechá zhruba jen desetina lidí. Kvůli zákonným dědickým třídám pak v případě jejich úmrtí může být majetek rozdělen i proti jejich záměru. Důležitý je tento nástroj zejména u sešívaných, neboli patchworkových rodin, kdy partneři po rozchodu či rozvodu vstupují do svazků s novými protějšky a dětmi z předchozích vztahů.
Finance a hospodaření jsou v sešívaných rodinách třetím nejčastějším důvodem rozepří. Vyplývá to z výzkumu agentury MindBridge pro skupinu Partners. Vůbec nejčastějším zdrojem konfliktů je přitom rozdílný přístup k výchově dětí.
S dluhy a bez iluzí
„Do první rodiny vstupujeme s představou, jak to má vypadat. Do druhé s dětmi, dluhy, výživným a zkušeností, že to minule nevyšlo,“ říká vztahová terapeutka z institutu Moderní láska Markéta Šetinová. Patchworkové rodiny podle ní nemají normu, o kterou se mohou opřít.
„Chybí právní ukotvení. Nevlastní rodič může roky platit, vozit na kroužky, chodit po třídních schůzkách, a přitom k dítěti nemá právní vztah,“ dodává s tím, že pokud se svazek rozpadne, nemá nárok na nic. V sešívaných rodinách přitom téma výchovy vyvolává větší třenice než v klasických prvních rodinách. „Penězi si v sešívané rodině dokazujeme, kdo ke komu patří, kdo koho má rád. Peníze ukazují loajalitu,“ podotýká Šetinová.
Tři samostatné rozpočty
Podle ní většina páru na začátku řeší, kdo se ke komu nastěhuje, a otázku financí odkládá. „Pak se ale první rozhovor o penězích odehraje až v konfliktu, což je nejhorší možná chvíle,“ upozorňuje. Proto doporučuje patchworkovým rodinám mít tři rozpočty a tři samostatné účty: moje, tvoje a naše. „Ne proto, že se nemáme rádi. Ale aby bylo vidět, co je čí závazek z minulosti a co je náš společný život. Přehlednost snižuje konflikt,“ vysvětluje.
Vyložit vzájemně karty na stůl a pobavit se o majetku i závazcích hned na začátku nového vztahu doporučuje i právník Lukáš Vacek. Často totiž za dluhy partnera ručí bývalý partner nebo jeho rodiče. „Je potřeba se společných dluhů z minula zbavit. Úvěry refinancovat, sehnat jiné zajištění,“ radí.
Nevlastní děti nedědí
Upozorňuje také na možnou svízel v případě dědictví. Nevlastní děti totiž sice ze zákona nedědí nic, pokud nebyly osvojeny, ale majetek nového partnera se k nim přeci jen může dostat. „Část výlučného majetku, který nespadal do společného jmění manželů, zdědí pozůstalý manžel a následně ho zdědí jeho vlastní potomci, tedy nevlastní děti zůstavitele,“ upozorňuje. Majetek se tak může částečně přesunout k nevlastním dětem, aniž by to byl záměr.
Řešení se nabízí v podobě předmanželské smlouvy a závěti. První nástroj řeší společné jmění manželů, tedy majetkový režim v době trvání svazku. Druhý pak umožní ještě za života rozhodnout o tom, jaká část majetku se dostane konkrétním dědicům.
Ani jeden z nich však nezabrání překvapení, pokud se po smrti zůstavitele „objeví“ nový dědic. „V dnešní době nejsou nijak výjimečné situace, že až u dědického řízení se rodiny dozvědí o existenci dalšího potomka zůstavitele,“ upozorňuje Vacek. Takový zatajený nemanželský potomek pak má právo na svůj zákonný podíl z dědictví.
