Muž v soukromí naznačil pohybem úst slovo svině. Video s urážkou si přehrál krajský soud. Rozhodl, že muž mimikou artikuluje slovo odpovídající výrazu svině. Potvrdil proto pokutu za přestupek proti občanskému soužití. Nejvyšší správní soud rozsudek zrušil. Uražená osoba totiž chtěla, aby řekl, co si o ní myslí. Natočením provokace proti němu pořizovala důkaz. Situaci nebyl přisouzený patřičný právní význam.
Nejvyšší správní soud (NSS) rozhodnutí města Hostivice, Krajského úřadu Středočeského kraje i Krajského soudu v Praze o pokutě 500 korun zrušil. Pro naplnění znaku přestupku proti občanskému soužití je totiž rozhodující společenská škodlivost. Té se ale NSS v případu nedobral.
My nesmíme ani naznačovat
Pokutovaný muž se v kasační stížnosti bránil, že uražená osoba ho dlouhodobě šikanuje. Brání mu v užívání nemovitostí, k nimž má užívací právo (služebnost). Provokovala ho a on jen nevyřčeným slovem odpověděl na její hloupou otázku.
Taková situace může, ale nemusí skončit přestupkem. Vadného jednání se za určitých okolností občan dopouští „ústně, písemně, ale i jiným skutkem, například posunkem“, uvádí v rozsudku Nejvyšší správní soud s odkazem na svoji judikaturu.
Samotná skutečnost, že muž neměl výraz „svině“ vyslovit nahlas, tedy jeho odpovědnost bez dalšího nevylučuje, vysvětluje soud.
Stát nezavádí krasomluvu, ale soužití bez konfliktu
Chráněným zájmem je podle soudu především „zájem společnosti na bezkonfliktním občanském soužití“. Cílem státu není ani zavedení krasomluvy. „Objektem této skutkové podstaty není prosazování obecné zdvořilosti či ,slušné mluvy,“ vysvětluje soud.
Tato skutková podstata nechrání soukromý zájem konkrétní osoby na její cti, dodává Nejvyšší správní soud.
Svině ani čurák nejsou slova konstruktivní kritiky
Významný je podle soudu obsah proneseného slova. Podle komentářů k přestupkovému zákonu nelze u výrazů typu „kráva“, „svině“, „sr*č“, „mrcha“ nebo „č*rák“ vůbec uvažovat o tom, že by „mohly mít pravdivostní základ. Nebo že by se jimi někdo pokoušel o konstruktivní kritiku.“ „Tyto výrazy mají vždy za cíl danou osobu přímo urazit, zesměšnit či ponížit,“ uvádí soud.
I bezhlasá artikulace výrazu „svině“ adresovaná osobě přímo postižené mohla naplnit formální znaky skutkové podstaty, shrnuje NSS.
Jedno, zda v soukromí nebo veřejně, ale hrubě
Také není rozhodující, zda se občan dopustí urážky v soukromí nebo na veřejnosti. Přestupek lze spáchat i před jedinou osobou. Urážení veřejně před větším počtem lidí není podmínkou skutkové podstaty, uvádí dále Nejvyšší správní soud.
Přestupku se osoba dopustí tím, že „jinému ublíží na cti tím, že ho zesměšní nebo ho jiným způsobem hrubě urazí“. Nová právní úprava však obsahuje výslovný požadavek, aby šlo o „hrubou urážku“. Oproti té dřívější tedy postih nemá dopadat na bagatelní či toliko nevhodné projevy, shrnuje NSS.
Jaké je zavinění, pohnutky, okolnosti činu?
Co tedy rozhoduje? Proč Nejvyšší správní soud předešlá rozhodnutí o pokutě zrušil? Soudu chybí naplnění materiální stránky přestupku, tedy společenské škodlivosti. Pokud není, nejde vůbec o správní delikt, upozorňuje Nejvyšší správní soud.
Okolnostmi, které společenskou škodlivost snižují pod hranici přestupku, jsou: význam právem chráněného zájmu, způsob provedení jednání a jeho následky. Dále situace, za které byl skutek spáchaný, osoba pachatele, míra jeho zavinění a jeho pohnutka, jmenuje soud.
Uražená chtěla, ať jí muž na kameru nadává
Mezi mužem a uraženou osobou existuje dlouhodobý rodinný a majetkový konflikt. Uražená muže natáčela na videokameru a provokovala ho. Zblízka točila jeho zápisky proti jeho vůli. Navzdory nesouhlasu je chtěla nahlas přečíst.
Pak se zeptala: „Ještě něco mi řekněte, prosím, jaká jsem?“ Na to muž reagoval nevyřčeným slovem svině. Z videa plyne, že uražená osoba ho pořizovala právě jako důkaz ve sporech s mužem.
Uražená osoba poté muže vyzvala, aby pokračoval v nelichotivých vyjádřeních na její adresu. Nešlo o jednostranný útok, nýbrž o interakci ve vypjaté situaci vzájemného konfliktu. Uražená pak mužovu reakci „oznámila“ orgánům.
Uraženou povzbuzovala mužova manželka
Incident se odehrál v rodinném domě. Přítomná mu byla ještě jedna osoba. Tou byla mužova nyní již bývalá manželka. „Ta se navíc připojila k výzvě osoby přímo postižené, aby stěžovatel uvedl další věci, které si o ní myslí,“ popisuje videozáznam soud.
I z tohoto pohledu se posuzovaný případ odlišuje od běžných případů napadání cti jiných na veřejnosti nebo před jinou osobou, zhodnotil situaci Nejvyšší správní soud.
Okolnostem nebyl přisouzený právní význam
Muž se jednání dopustil jediným bezhlasým projevem v soukromém rodinném prostředí. Učinil tak jednou, slovo neopakoval. Bylo to v rámci dlouhodobě vyhroceného konfliktu a v bezprostřední reakci na chování osoby přímo postižené. Ta se ho pokusila vyprovokovat za účelem získání „důkazu proti němu“.
Předešlé instituce, které muže odsoudily k pokutě, však nepřisoudily těmto okolnostem „odpovídající právní význam“, uvedl soud. Jednání muže nedosáhlo potřebné míry společenské škodlivosti, a proto není přestupkem.
