Evropský parlament udělí letošní Sacharovovu cenu za svobodu myšlení Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) a jeho představitelům. Slavnostní předání se uskuteční 16. prosince ve Štrasburku. Ocenění přichází v době, kdy Spojené státy soud obvinily z politizace a uvalily na něj sankce.
Vítěze oznámila Roberta Metsolaová, předsedkyně Evropského parlamentu, který cenu uděluje. Už v úterý poslanci na plenárním zasedání ve Štrasburku vyjádřili ICC podporu. Opakovaně přitom kritizovali kampaň USA namířenou proti této instituci.
Poslanci kritizovali postup USA vůči soudu. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová ve středu na plénu varovala před oslabováním mezinárodního práva.
Kallasová vyzvala k podpoře soudu
„Svět se nachází v takovém chaosu, protože dochází k podrývání základů mezinárodního práva a vyvozování odpovědnosti je jen velmi omezené,“ prohlásila Kaja Kallasová. „ICC čelí útokům právě v okamžiku, kdy ho potřebujeme nejvíce. Nekontrolovaná agrese plodí pouze další agresi. Jako zákonodárci, politici a veřejní činitelé máme povinnost pomoci tuto situaci změnit. A to tím, že začneme podporovat ICC, aby mohl plnit úkoly, kterými jsme ho pověřili,“ dodala.
Mezi třemi finalisty Sacharovovy ceny byli také vězněný tanzanský opoziční lídr Tundu Lissu a íránské sestry-dvojčata Taráne a Rómíná Rahímíovy. Zatkly je za účast na demonstracích. Jedna z nich dostala trest smrti, který zatím nebyl vykonán, druhá 36 let vězení.
Kdo byl mezi nominovanými
Na letošní Sacharovovu cenu frakce EP začátkem října nominovaly také palestinského lékaře Husáma Abú Safíju, který pracoval za války v Pásmu Gazy v nemocnici a na konci roku 2024 ho zatkla izraelská armáda. Od té doby se nachází v izraelském vězení, aniž by proti němu vznesli obvinění.
Dalším nominovaným byla izraelská organizace Standing Together, která usiluje o mírové soužití izraelských Arabů, Palestinců a Židů. Frakce Evropa suverénních národů (ESN), označovaná za krajně pravicovou, na cenu navrhla salvadorského prezidenta Nayiba Bukeleho, kterého někteří viní z autoritářství a porušování lidských práv.
O Sacharovově ceně
Sacharovovu cenu za svobodu myšlení uděluje Evropský parlament každoročně od roku 1988 jednotlivcům, skupinám nebo organizacím jako uznání za jejich výjimečné úsilí v oblasti lidských práv, svobody projevu nebo obrany demokratických hodnot.
Loni se laureáty stali aktivista polské menšiny v Bělorusku Andrej Pačobut a gruzínská novinářka Mzia Amaglobeliová.
Tribunál neuznají Rusko, Čína nebo USA
Dohoda o vzniku ICC byla podepsána 18. července 1998 v Římě. Soud vznikl k 1. červenci 2002 poté, co zakládací smlouvu ratifikovalo požadovaných minimálně 60 států. Nyní má tribunál 125 členských států, včetně všech zemí EU a všech členů aliance NATO kromě Spojených států a Turecka.
Jurisdikci ICC neuznávají ani Rusko, Čína nebo Izrael. Návrhy na zahájení může podávat stát, jehož se případ týká, žalobce soudu nebo Rada bezpečnosti OSN. Jako poslední se k ICC připojila v listopadu 2023 Arménie a loni v říjnu Ukrajina.
Trumpovy sankce proti Haagu
Americký prezident Donald Trump po svém opětovném návratu do čela státu podepsal exekutivní příkaz zavádějící finanční a vízové sankce vůči činitelům ICC za údajně nelegitimní a neopodstatněné kroky namířené proti USA a jejich blízkému spojenci Izraeli.
Washington už během prvního Trumpova působení v úřadu v roce 2020 uvalil sankce na prokurátorku Fatou Bensoudaovou, která dala podnět k zahájení vyšetřování válečných zločinů a zločinů proti lidskosti údajně spáchaných Američany po invazi do Afghánistánu z konce roku 2001, které však ICC již uzavřel.
Letos v říjnu Spojené státy uvalily na ICC další sankce, které zakazují finanční transakce s touto institucí. Stalo se tak poté, co jihoafrická právnička a bývalá soudkyně ICC Navanethem Pillayová získala Nobelovu cenu za mír.
