Třikrát zproštěn obžaloby, třikrát odvolání státního zastupitelství. Případ Jiřího Toula, který čelí obžalobě z obchodování s marihuanou, se znovu vrací k Vrchnímu soudu v Praze. Městský soud v září potřetí rozhodl, že se nepodařilo prokázat jeho vinu. Státní zástupkyně Simona Krupová nyní požaduje nejen zrušení rozsudku, ale také výměnu soudního senátu. Toulův obhájce Jiří Solil namítá porušování práva na zákonného soudce a přehlížení důkazů ve prospěch obžalovaného. Vláda přitom právě schválila návrh novely trestního řádu, která má pravomoci odvolacích soudů omezit.
Česká justice o Toulově případu informovala už loni jako o jednom z příkladů takzvaného soudního ping-pongu. Od té doby přibylo další zprošťující rozhodnutí. Městský soud v Praze letos 14. září opět dospěl k závěru, že předložené důkazy k odsouzení nestačí. Státní zástupkyně se znovu odvolala. Tentokrát navíc požaduje, aby případ převzal jiný soudní senát.
Toul čelí obžalobě kvůli jedenácti údajným obchodům s marihuanou v letech 2018 a 2019. Podle státního zastupitelství dodával drogy Thomasovi Zensovi, který je přepravoval do Německa. Obžalovaný to popírá a tvrdí, že obchod probíhal opačným směrem. Městský soud ho přitom v lednu 2023 původně odsoudil k osmi letům vězení a peněžitému trestu 450 tisíc korun. Vrchní soud rozsudek zrušil. Následovala opakovaná zproštění obžaloby, která odvolací soud rovněž rušil.
Soud: Důkazy ukazují na Toula, ale neprokazují prodej
Zářijový rozsudek nezpochybňuje, že proti Toulovi existují významné důkazy. Senát předsedkyně Jarmily Pavlátové připouští, že výpověď hlavního svědka podporují další zjištění policie. „Velká část objektivních důkazů totiž spolehlivě prokazuje existenci vztahu mezi Toulem a Zensem, jejich vzájemné kontakty, Zensovy cesty za marihuanou do České republiky a kontakt Toula s obaly zajištěné zásilky,“ uvádí soud.
Rozhodující otázkou však zůstává, kdo komu marihuanu prodával. Thomas Zens označil Toula za svého dodavatele, obžalovaný tvrdí opak. Soud připouští, že důkazy Zensovu verzi podporují, ale samotné kontakty obou mužů neprokazují, kdo byl prodávajícím. „Jinými slovy, objektivní důkazy výrazně zvyšují pravděpodobnost pravdivosti Zensovy verze, ale ne všechny mají schopnost rozlišit mezi dvěma protichůdnými tvrzeními o směru obchodního vztahu,“ konstatuje rozsudek.
Významnou roli hrají také stopy DNA nalezené na obalech marihuany. Podle soudu oslabují Toulovo tvrzení, že nakupoval pouze malé množství drogy pro vlastní potřebu. Ani DNA však podle senátu nedokazuje, že marihuanu Zensovi prodával právě Toul. „Nejvyšší rozlišovací hodnotu má v tomto směru DNA na více balíčcích, protože výrazněji směřuje proti jednoduché verzi obžalovaného o běžném nákupu malého množství pro vlastní potřebu. Ani ona však sama neurčuje směr transakce,“ uvádí soud.
Policie nezachytila předání marihuany ani platby
V rozsudku soudci upozorňují také na chybějící důkazy o konkrétních obchodech. „Naopak žádný z provedených objektivních důkazů nezachytil samotnou předávku, konkrétní dohodu o ceně a množství, platbu za jednotlivou zásilku ani komunikaci, z níž by nepochybně vyplývalo, že Jiří Toul vystupoval jako prodávající,“ stojí v odůvodnění.
Soud přitom nepřijal ani Toulovu verzi, že mu marihuanu dodával Zens. Podle senátu se ji nepodařilo prokázat. Obžalovaný ale nemusí dokazovat vlastní nevinu ani určit jiného pachatele. „Soud přitom není povinen zjistit a prokázat jinou konkrétní osobu, od které mohl Thomas Zens marihuanu získávat, ani přesně rekonstruovat alternativní mechanismus vzniku DNA stop. Takový postup by nepřípustně přesouval důkazní břemeno na obžalovaného,“ vysvětluje rozsudek.
Senát zároveň připomíná, že odsouzení může stát i na nepřímých důkazech. Ty však musí tvořit uzavřený řetězec, který neponechává rozumnou alternativu slučitelnou s nevinou. „V projednávané věci jednotlivé usvědčující indicie bezpochyby směřují k Jiřímu Toulovi a vytvářejí vůči němu závažné podezření. Soud tento jejich význam nikterak nezlehčuje,“ konstatuje senát.
Podle soudců ale ani závažné podezření nestačí. V odůvodnění upozorňují na rozdíl mezi podezřením a skutkovým závěrem, na němž lze založit odsuzující rozsudek. Městský soud proto Toula zprostil obžaloby podle § 226 písm. c) trestního řádu, protože nebylo prokázáno, že skutek spáchal.
Žalobkyně chce případ odebrat
Státní zástupkyně Simona Krupová se proti rozsudku odvolala. V podání z 18. září namítá, že městský soud neprovedl všechny navržené důkazy a ty provedené nehodnotil ve vzájemných souvislostech. Podle ní tak dospěl k nesprávným skutkovým závěrům. „Dokazováním naopak bylo prokázáno, že Jiří Toul celkem v jedenácti případech v období od listopadu 2018 do 16. 7. 2019 prodal za účelem získání majetkového prospěchu na území Spolkové republiky Německo a České republiky konopí ve velkém rozsahu,“ uvádí Krupová.
Žalobkyně trvá na tom, že se skutek stal a spáchal jej obžalovaný. Zpochybňuje také způsob, jakým soud posoudil jednotlivé důkazy a výpovědi svědků. Podle ní se senát nevypořádal se všemi okolnostmi, které svědčí proti Toulovi.
Jiný senát?
Po třetím zprošťujícím rozsudku nyní Krupová požaduje, aby věc převzal jiný senát městského soudu. „S ohledem na opakované nerespektování pokynu odvolacího soudu, kdy věc byla již třikrát prvostupňovým soudem zproštěna, je navrhováno v souladu s § 262 tr. řádu, aby odvolací soud nařídil, že věc bude po vrácení projednána a rozhodnuta v jiném složení senátu,“ píše státní zástupkyně.
Pokud vrchní soud důvod ke změně senátu neshledá, Krupová navrhuje doplnit dokazování. Konkrétně žádá, aby si odvolací soud vyžádal pravomocné rozhodnutí týkající se svědka M. E. Heimbolda z Německa. Odkazuje přitom na nález Ústavního soudu z března 2023.
V závěru odvolání navrhuje, aby vrchní soud zprošťující rozsudek zrušil a případ vrátil k novému projednání jinému senátu. Alternativně požaduje, aby dosavadní senát zavázal k uznání Toulovy viny. Takový požadavek ovšem naráží na zákonné hranice pravomocí odvolacího soudu, který nemůže soudu prvního stupně přikázat, jak má rozhodnout o vině na základě vlastního hodnocení důkazů.
Obhájce: Nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci
Toulův obhájce Jiří Solil ve vyjádření z 13. října odmítá námitky státní zástupkyně. Tvrdí, že obžaloba dlouhodobě nedodržuje své zákonné povinnosti a že její postup nikdo dostatečně nekontroluje. „MSZ v Praze nesporně od počátku předmětné věci porušuje prokázaně své zákonem uložené povinnosti a není nikterak hnáno k odpovědnosti,“ píše advokát.
Za nezákonný považuje zejména požadavek, aby případ převzali jiní soudci. Podle Solila žalobkyně používá neúplná tvrzení vytržená z kontextu, která navíc odporují obsahu spisu. „Naopak dokonce navrhuje odejmutí věci zákonným soudcům, za použití vykonstruovaných, zcela neúplných a z kontextu vytržených tvrzení, která jsou navíc v rozporu se spisovým materiálem,“ uvádí obhájce.
Solil následně odkazuje na ústavně zaručené právo na zákonného soudce. „Jde ze strany MSZ o další zjevně nezákonný postup, dokonce při porušení ústavních zákonů, kdy mimo jiné platí ‚nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci‘!“ píše.
Obhajoba poukazuje na chybějící důkazy
Obhajoba také nesouhlasí s tím, jak státní zastupitelství hodnotí dosavadní dokazování. Podle Solila žalobkyně přehlíží skutečnosti svědčící ve prospěch obžalovaného a vychází především z tvrzení Thomase Zense. Advokát přitom poukazuje na rozpory ve výpovědích a na otázky, které se podle něj nepodařilo objasnit.
Solil upozorňuje, že policie podle obhajoby přes několikaleté monitorování nezachytila konkrétní obchod s marihuanou a následná domovní prohlídka skončila negativním výsledkem. V deseti z jedenácti žalovaných případů navíc nebyl zajištěn vzorek údajně prodávané drogy. Obžaloba podle advokáta nedoložila ani původ přibližně dvaceti kilogramů marihuany, s nimiž měl Toul obchodovat.
Obhájce odmítá rovněž argumentaci majetkovými poměry obžalovaného. Tvrdí, že původ jeho majetku vysvětlily listinné důkazy a svědecké výpovědi. Státní zastupitelství se podle něj s těmito skutečnostmi dostatečně nevypořádalo, přestože má povinnost hodnotit také důkazy svědčící ve prospěch obviněného.
Solil považuje tento postup za širší problém trestního řízení. Podle něj se dokazování v Toulově případu postupně obrací v požadavek, aby obžalovaný prokazoval vlastní nevinu, což odporuje zásadě presumpce neviny.
Vláda chce omezit pravomoci odvolacích soudů
Právě pravomoci odvolacích soudů řeší novela trestního řádu, kterou v pondělí podpořila vláda. Podle návrhu by odvolací soud po zrušení rozsudku nemohl soudu prvního stupně určovat, jak má hodnotit důkazy, jaká skutková zjištění má učinit ani jaké skutkové závěry má převzít. Novela zároveň zpřísňuje podmínky pro odebrání případu původnímu soudci. Proti se postavilia Unie státních zástupců.
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc uvedl, že cílem změny je posílit nezávislost prvostupňových soudů. „Chceme se vrátit do úpravy, která platí, ale byla prolomena jedním rozhodnutím jednoho senátu Ústavního soudu,“ řekl po jednání vlády. Podle ministra by vyšší soudy neměly na základě vlastního doplnění dokazování zavazovat nižší soudy k rozhodnutí o vině.
Ministerstvo v důvodové zprávě připouští, že omezení pravomocí může přispět k opakovanému vracení případů mezi soudními instancemi. Podle resortu je však takových případů málo.
Novela obsahuje také výslovnou povinnost státních zástupců nezatajovat před soudem důkazy svědčící ve prospěch obviněných. Právě nedostatečné zohledňování těchto důkazů přitom Solil vytýká obžalobě v Toulově případu. Návrh zákona nyní čeká projednání v Parlamentu.
Kontrola orgánů činných v trestním řízení?
Advokát Solil otevírá i otázku kontroly orgánů činných v trestním řízení. „Zůstává otázkou, zda při současné kritice justice ze strany exekutivy není na místě přistoupit k vytvoření kontrolních mechanismů k dodržování zákonnosti ze strany justice i orgánů činných v trestním řízení obecně, neboť nezávislost nelze považovat za možnost tendenčního a nezákonného postupu,“ uvedl pro Českou justici.
Vrchní soud v Praze nařídil veřejné zasedání na prosinec. Odvolací soud bude rozhodovat o návrhu státní zástupkyně na zrušení zářijového rozsudku. Pokud případ znovu vrátí městskému soudu a současně vyhoví návrhu na změnu senátu, nebude už o Toulově vině rozhodovat senát předsedkyně Jarmily Pavlátové.
