Složení slibu ústavního soudce do rukou prezidenta je jen ceremonie. Ústava v Polsku se o tom totiž nezmiňuje. Východiskem ze současné krize je tak slib prezidentovi bez prezidenta. Polsku to doporučila Benátská komise při Radě Evropy. Polský prezident ústavní soudce neschvaluje ani nevetuje. Ústava v Česku naopak slibem prezidentovi podmiňuje vznik funkce ústavního soudce.
Ústava v Polsku nestanoví, že zvolení soudci tamního Ústavního tribunálu (Trybunał Konstytucyjny) skládají slib prezidentovi, uvádí to Benátská komise ve svém říjnovém stanovisku k pokračující ústavní krizi v Polsku. Česká justice už dříve informovala o jejím vývoji a přidávala i vyjádření české Soudcovské unie.
Ústava Polska říká, že Ústavní tribunál se skládá z 15 soudců. Ty volí Sejm na 9 let z „řad osob vynikajících znalostí práva“. Nikdo nemůže být zvolený dvakrát. O skládání přísahy do rukou prezidenta v ní ale nic není.
Složení slibu soudců Ústavního tribunálu prezidentovi se přitom stalo klíčovou právní otázkou v Polsku od roku 2015, upozorňuje ve 25stránkovém dokumentu Benátská komise (oficiálně Evropská komise pro demokracii prostřednictvím práva). Stanovisko k ústavní krizi předkládá už podruhé. Poprvé se tak stalo v roce 2016.
Slib ústavního soudce prezidentovi v Ústavě není
Požadavek, aby osoba zvolená do funkce soudce Ústavního tribunálu složila přísahu do rukou prezidenta nepochází z polské Ústavy, nýbrž „jen“ ze zákona o soudcích Ústavního tribunálu. Podle něho „osoba zvolená do funkce soudce Tribunálu složí za přítomnosti prezidenta Polské republiky slib“.
V roce 2015 odmítl prezident Andrzej Duda přijmout slib od pěti ústavních soudců zvolených odcházejícím Sejmem. Namísto toho přijal slib od pěti jiných, zvolených novým Sejmem. Poté předseda Tribunálu uznal tyto osoby za zaměstnance soudu, ale nepřidělil jim práci.
Bez slibu nemají soudci plat a práci
O řešení se pokusil Sejm v roce 2024 usnesením, že jmenování některých osob do Ústavního tribunálu bylo protiústavní a jmenování současného předsedy tribunálu nezákonné. „Tyto osoby byly zvolené na soudcovská místa, která již byla obsazená soudci dříve zvolenými Sejmem. To potvrdil Evropský soud pro lidská práva (ESLP) i Soudní dvůr Evropské unie (SDEU),“ shrnuje Benátská komise.
Dne 13. března 2026 zvolil Sejm šest nových soudců Ústavního tribunálu. Dva z nich složili 1. dubna 2026 slib do rukou prezidenta. Od zbývajících čtyř ho prezident Karol Nawrocki nepřijal. Ti ho nakonec složili do rukou maršálka Sejmu.
Předsedou Ústavního soudu však nebyli připuštěni k výkonu funkce. Nepobírají soudcovský plat a neúčastní se zasedání pléna. Kancelář prezidenta s nimi nekomunikuje. 30. dubna 2026 se obrátili na Evropský soud pro lidská práva. Ten vyzval polskou vládu, aby zajistila, že jim nebude bráněno ve výkonu funkce.
Slib prezidentovi Polska je jen hezká ceremonie
Už ve svém stanovisku z roku 2016 Benátská komise uvedla, že „složení slibu nelze považovat za podmínku platnosti zvolení ústavních soudců“. Přísaha soudců Ústavního tribunálu je upravená totiž pouhým zákonem, nikoli Ústavou. „V právním kontextu nelze složení přísahy považovat za podmínku platnosti volby ústavních soudců,“ uvádí Benátská komise.
Přijetí přísahy prezidentem je jistě významné – mimo jiné jako viditelný projev věrnosti Ústavě – avšak plní především ceremoniální funkci. Na rozdíl od slibu poslanců a členů vlády nezmiňuje polská Ústava slib ústavních soudců. Proto jej nelze „považovat za nezbytný pro platnost zvolení ústavních soudců“. Jde především o ceremonii, zopakovala i nyní Benátská komise.
V Česku je slib v Ústavě jako podmínka jmenování
V této souvislosti Benátská komise porovnala právní úpravy ve 13 zemích Rady Evropy. Mimo jiné také v České republice. Česká Ústava složení slibu ústavního soudce obsahuje.
„Podle čl. 84 odst. 2 Ústavy České republiky jmenuje soudce Ústavního soudu prezident republiky se souhlasem Senátu. Článek 85 Ústavy stanoví, že soudce Ústavního soudu se ujímá své funkce složením slibu do rukou prezidenta republiky, a dále stanoví, že odmítnutí složit slib nebo složení slibu s výhradou má za následek, že se na danou osobu hledí, jako by nebyla jmenovaná,“ cituje doslova českou Ústavu Benátská komise.
Prezident nemá právo vetovat zvoleného soudce
Podle Benátské komise požadavek polského zákona na slib složený „za přítomnosti prezidenta“ nebo „před prezidentem“ nepřiznává prezidentovi pravomoc, kterou z Ústavy nemá. Polský prezident není oprávněný k přezkumu volby či způsobilosti soudce zvoleného Sejmem. Soudce neschvaluje, neodmítá ani neurčuje zahájení jeho mandátu. „Ústava prezidentovi nesvěřila obecné právo veta, pokud jde o nástup ústavních soudců zvolených Sejmem do funkce,“ upozorňuje komise.
Pokud si prezident takové pravomoci přisvojí, poruší mimo jiné ústavní rozdělení kompetencí.
Prezident maří rozdělení pravomocí
V návaznosti na svou analýzu ceremoniální povahy soudcovského slibu v Polsku a s odkazem na ústavní krizi, k níž v zemi došlo, Benátská komise už dříve uvítala návrh, že pokud slib nemůže osobně přijmout prezident, může být požadavku na složení slibu vyhověno alternativním způsobem. A to například jeho písemným vykonáním, uvádí.
„V projednávaném případě je Komise toho názoru, že za stávajících okolností, kdy ústavní právní prostředek nápravy není účinný, by striktní dodržování zákonného požadavku, aby byla přísaha složena do rukou prezidenta, umožnilo prezidentovi – ať už tím, že odmítne jednat, nebo tím, že se obrátí na Ústavní tribunál s cílem zabránit soudcům řádně zvoleným Sejmem v ujmutí se úřadu – zmařit ústavní rozdělení pravomocí,“ uvádí ve svém stanovisku komise pro právní stát.
Umožněte složení slibu bez prezidenta
„Benátská komise doporučuje, aby v případě, že prezident po neopodstatněně dlouhou dobu nepřijme přísahu soudce zvoleného Sejmem, mohla být – za výše popsaných okolností – podmínka složení slibu splněna i bez fyzické přítomnosti prezidenta, za předpokladu, že budou zachovány její podstatné náležitosti,“ uzavřela komise pro právní stát při Radě Evropy 13. října 2026.
Stanovisko Benátské komise bylo projednané 15. a 17. září 2026 se zástupci polského ministerstva spravedlnosti, Národní soudcovské rady, prezidentské kanceláře, parlamentní většiny i opozice, Ústavního tribunálu a veřejného ochránce práv, jakož i se zástupci soudcovských sdružení a organizací občanské společnosti.
Evropská komise pro demokracii prostřednictvím práva (podle místa zasedání označovaná častěji jako Benátská komise) při Radě Evropy má 61 členů, 46 z nich pochází z členských zemí Rady Evropy.
