Ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka mluvil před poslanci bezpečnostního výboru o historickém okamžiku. Trestní soud podle něj poprvé potvrdil informace, které kontrarozvědka získala při sledování čínského špiona. Jenže právě muž, o kterém byla řeč, v pondělí odešel od pražského městského soudu zproštěn obžaloby.
Soud sice uznal, že cizinec pracoval pro čínskou rozvědku a v Česku sbíral informace, nenašel však důkazy o tom, že by jeho činnost představovala konkrétní a bezprostřední ohrožení České republiky. Tedy, že by fakticky provozoval reálnou špionáž.
Už před časem Ekonomický deník upozorňoval na možné fiasko v kauze, se kterou se české bezpečnostní složky chlubily jako mimořádným úspěchem.
Koudelka o historickém potvrzení informací BIS
Ředitel kontrarozvědky Michal Koudelka v úterý vystoupil před poslanci sněmovního výboru pro bezpečnost. Nejprve se utajená část výboru věnovala především rozpočtu BIS na příští rok. Po hlasování o jednotlivých návrzích ale přišla řeč také na čerstvé rozhodnutí pražského městského soudu v případu čínského občana Janga I-minga.
Koudelka označil rozsudek za historický. „Z hlediska BIS je to vlastně poprvé v historii, co trestní soud potvrdil informace BIS,“ uvedl. Podle jeho slov soudce řekl, že muž byl důstojníkem čínské zpravodajské služby, v České republice získával informace a předával je do její centrály.
Šéf kontrarozvědky zdůraznil, že BIS podle něj splnila svou zákonnou povinnost. „Identifikovali jsme zpravodajského důstojníka, zjistili jsme, co dělá, a předali jsme poznatky příslušným orgánům,“ popsal postup služby.
Z pohledu BIS tak Koudelka považuje případ za potvrzení její práce. Jenže soud zároveň Janga I-minga zprostil obžaloby a propustil ho z vazby. Rozsudek zatím není pravomocný.
Soud uznal práci pro čínskou rozvědku, neprokázal ale ohrožení Česka
Právě v tom spočívá zásadní rozdíl mezi Koudelkovým hodnocením a výsledkem trestního řízení. Soudce Tome Frankič uvedl, že většinu tvrzení obžaloby považuje za prokázanou. Podle podrobnějšího popisu rozsudku se prokázalo, že Jang I-ming byl příslušníkem čínské rozvědky, v Česku vykonával činnost pro cizí moc, budoval si síť kontaktů a sledoval politickou situaci.
Ale pozor! Soud nenašel důkazy, že by muž jednal s úmyslem ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu či bezpečnost České republiky. Právě tento úmysl patří mezi znaky trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc, ze kterého státní zástupce cizince obžaloval.
Rozhodující nebylo jen to, zda muž pracoval pro čínskou zpravodajskou službu a předával jí informace. Soud posuzoval také jejich povahu a možné následky. Podle soudce nebyly reporty, které agent vytvářel a předával, způsobilé ohrozit zájmy České republiky. Primárním cílem jeho činnosti v tuzemsku byl podle Frankiče sběr informací.
Soudce přitom odkázal na dřívější rozhodnutí Ústavního soudu. Podle jeho výkladu lze trestní odpovědnost za neoprávněnou činnost pro cizí moc dovodit tehdy, pokud pachatel sleduje bezprostřední, konkrétní a reálné ohrožení zájmů České republiky. Pouhé abstraktní riziko podle tohoto výkladu nestačí.
To je důležitý rozdíl i pro hodnocení Koudelkových slov. Soud podle dostupných informací potvrdil některé poznatky BIS o zpravodajské činnosti Janga I-minga. Nepotvrdil však, že tím muž naplnil všechny znaky trestného činu, za který stanul před soudem.
Co podle obžaloby čínský novinář v Česku dělal?
Jang I-ming podle obžaloby přicestoval do České republiky v roce 2022. U ministerstva zahraničí se akreditoval jako zahraniční novinář čínského deníku a toto postavení měl využívat ke shromažďování politických a ekonomických informací podle pokynů čínské zpravodajské služby.
Podle státního zástupce Martina Bílého si vytvářel kontakty s lidmi, kteří mu mohli poskytnout požadované informace. Některé měl zvát na večeře, dávat jim drobné dárky nebo je zvát na konference do Číny.
Získané poznatky pak podle obžaloby zpracovával do dokumentů na svém počítači. Ty následně doplňoval o další informace a předával dalšímu člověku. Žalobce ale nespecifikoval, jakou funkci tento příjemce zastával.
Jang I-ming vinu odmítal. Hájil se tím, že vykonával běžnou novinářskou činnost. Jeho obhájce Michal Sýkora před soudem argumentoval také tím, že žádná z informací, které měl jeho klient získat, nebyla způsobilá bezprostředně ohrozit zájmy nebo svrchovanost České republiky.
Koudelka přiznal, že rozhodnutí soudu nerozumí
Michal Koudelka na jednání výboru připustil, že osvobozujícímu rozsudku nerozumí. „Nejsem právník, tak moc nerozumím, jak soud může říct, že někdo dělá špionáž, ale zároveň to není proti zákonům. To už je věc rozhodnutí soudce,“ řekl poslancům.
Současně zdůraznil, že respektuje nezávislost soudů. Za nutné nyní považuje vyčkat na rozhodnutí odvolací instance. Jeho vyjádření ale nemění podstatu rozsudku: Jang I-ming nebyl za špionáž odsouzen, protože soud podle svého odůvodnění neshledal naplnění všech znaků žalovaného trestného činu.
BIS podle ředitele předala případ policii a od té chvíle se na dalším řízení nepodílí. „Od okamžiku předání případu policii už s tím nemáme nic společného. Řízení pokračuje dál, ale ne na našem pracovišti,“ uvedl Koudelka.
Případ začal lednovým zadržením
Cizince zadržely BIS a Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě 17. ledna 2026. Následně ho obvinily z neoprávněné činnosti pro cizí moc. Podle informací zveřejněných Ekonomickým deníkem působil v Česku jako pražský zpravodaj čínského státního deníku Guangming Daily.
Toto novinářské působení podle podezření bezpečnostních složek sloužilo jako krytí pro sběr informací ve prospěch čínské zpravodajské služby. Muž je prvním člověkem stíhaným podle ustanovení o neoprávněné činnosti pro cizí moc, které začalo platit v únoru 2025.
Hlavní líčení provázela přísná bezpečnostní opatření. Obžalovaného vodili do jednací síně těžkooděnci se samopaly a převážná část jednání zůstala kvůli ochraně utajovaných informací neveřejná.
Odvolání může případ ještě změnit
Pražský městský soud Janga I-minga v pondělí 2. listopadu zprostil obžaloby a propustil ho z vazby. Státní zástupce Martin Bílý proti osvobozujícímu rozsudku podal odvolání. Zároveň podal stížnost proti propuštění muže z vazby.
Případem se proto bude zabývat Vrchní soud v Praze. MIchal Koudelka poslancům řekl, že BIS musí na rozhodnutí odvolací instance počkat. Podle něj nyní není na místě předjímat, jak vyšší soud rozhodne.
Předsedkyně bezpečnostního výboru Jana Černochová (ODS) otevřela možnost, že by se poslanci k případu vrátili na některém z příštích jednání. Koudelka připustil, že by mohl poskytnout další informace. Část z nich ale bude možné sdělit až podle dalšího vývoje řízení.
Výbor se bude kauze určitě věnovat po vydání odůvodnění prvoinstančním rozhodnutí a po výsledku odvolání.
