Značný rozruch mezi polskými politiky i právníky vyvolalo bezprecedentní rozhodnutí centrální banky (NBP). Ta pozastavila veškeré odchozí platby z účtů tamního ústavního soudu. Důvodem jsou přetrvávající nejasnosti ohledně toho, která skupina soudců má instituci legitimně reprezentovat.

Zatímco koaliční představitelé krok ostře kritizují a žádají postavení šéfa NBP Adama Glapińského před státní tribunál, opozice postup banky hájí, informoval deník Rzeczpospolita.

Vláda zvažuje odchod do jiné banky

„Jde bohužel o dalekosáhlý zásah NBP do politiky, jakkoli se má banka starat o měnovou politiku, a ne o politiku,“ reagoval ministr financí a hospodářství Andrzej Domański. Zároveň nevyloučil možnost, že by stát účty ústavního soudu převedl k jiné finanční instituci.

Kvůli vyostřené situaci svolal prezident Karol Nawrocki schůzku parlamentních stran. Zástupci dvou ze tří vládních formací – Občanské koalice premiéra Donalda Tuska a Nové levice – ji však bojkotují. Dorazili pouze zástupci Polské lidové strany (PSL), uvedl server Onet. Mluvčí hlavy státu Rafal Leśkiewicz ocenil účast těch, „kdo chtějí jednat o ozdravení situace, kterou pokazil premiér Donald Tusk“.

Mohlo by vás zajímat

Dvojvládí a boj o křesla

Kořeny současné krize sahají ke konci října, kdy se ústavní soud, dosud ovládaný soudci spjatými s opoziční stranou Právo a spravedlnost (PiS), pokusila převzít skupina soudců zvolená poslanci nynější vládní koalice. Její představitelka Anna Korwinová-Piotrowská tehdy oznámila, že pozastavila výkon funkce dosavadnímu předsedovi soudu Bogdanu Šwienczkowskému i jeho zástupci Bartlomieji Sochańskému.

Dlouhotrvající politický konflikt instituci fakticky paralyzoval, připomněla agentura Reuters. Upozornila také, že prezident Nawrocki, označovaný za spojence bývalé národně-konzervativní vlády, odmítl uvést do úřadu tři ze šesti soudců zvolených zákonodárci v tomto volebním období. Těmto soudcům nynější parlamentní většiny navíc Šwienczkowski se Sochańským bránili ve výkonu funkce.

Zásah z Lucemburku i prezidentská veta

Zatímco opozice viní kabinet z pokusu o státní převrat, vládní politici se opírají o verdikt Soudního dvora EU z konce loňského roku. Unijní justice konstatovala, že polský ústavní soud porušil základní principy práva EU a kvůli pochybením při jmenování tří svých členů a někdejší předsedkyně nesplňuje kritéria kladená na nezávislý a nestranný soud.

Lucemburský soud posuzoval žalobu Evropské komise, podanou ještě za éry kabinetu PiS. Nynější vláda rozhodnutí přivítala, samotný ústavní soud jej odmítl.

ESD v Lucemburku. Foto: archiv

Verdikt měl teoreticky otevřít cestu k reformám nutným pro obnovení nezávislosti soudu, což představuje i podmínku členství v unii. V praxi však dvojice po sobě jdoucích ministrů spravedlnosti nynější liberální garnitury, vládnoucí od roku 2023, nápravy nedosáhla. Zásadní překážkou zůstává postoj současného i minulého prezidenta – oba spojenci PiS totiž systémové změny, jež by zvrátily dřívější reformy, buď vetovali, nebo k tomu předem zavázali, uzavírá agentura AP.