Premiér Bohuslav Sobotka Foto: vlada.cz

Rok 2014 v koalici: I přes neshody se dařilo prosazovat ve Sněmovně zákony

Vládní koalici se letos ve Sněmovně dařilo prosazovat předložené zákony včetně státního rozpočtu na příští rok. Sněmovna schválila například řadu daňových změn z vládního programu. I přes veto prezidenta přijala služební zákon, který podpořila i část opozice, nebo zákon o dětské skupině. Schválila také první státní rozpočet připravený touto vládou. Přesto to někdy mezi vládními stranami zaskřípalo.

Sněmovna schválila například zákon, který zvyšuje výkupní cenu za pozemky pod dopravními stavbami, schválila zrušení třicetikorunového poplatku u lékaře a také vyšší tempo růstu důchodů. Poslanci odhlasovali i vyšší daňovou slevu na druhé a další dítě a zachovali zemědělcům vratku části spotřební daně z nafty.

Sněmovna dokázala najít shodu na růstu platů ústavních činitelů o tři procenta, zatímco vláda původně navrhovala jedno procento. Pokud by parlament žádnou změnu neschválil, zvýšily by se platy od příštího roku o víc než čtvrtinu.

Poslanecké kluby se však nejprve shodly na růstu o 14 procent, s tím nesouhlasil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Argumentoval mimo jiné tím, že by bylo nespravedlivé, aby platy politiků rostly výrazně více než mzdy ve veřejné sféře nebo důchody. Přesto si vysloužil kritiku například místopředsedkyně Sněmovny Jaroslavy Jermanové z vládního hnutí ANO. „Zničil jste to, na čem jsme tady celou dobu pracovali, a to je nějaká konsenzuální dohoda napříč politickými stranami,“ vzkázala mu.

Nesoulad ve vládních lavicích se projevil i v létě, kdy část poslanců ČSSD hlasovala pro snížení daně z benzinu a nafty. Sněmovna ho schválila, což ale vyvolalo zásadní nesouhlas ministra financí Andreje Babiše (ANO). Jeden z poslanců ČSSD poté své hlasování zpochybnil a Sněmovna napodruhé už snížení neschválila. Opoziční ODS kvůli tomu chtěla podat stížnost k Ústavnímu soudu.

Koaliční rada se také před závěrečným schvalováním rozpočtu postavila proti většině návrhů na přesuny peněz, a to i proti těm návrhům, pro něž hlasovali i poslanci ČSSD. Šlo například o přidání miliardy korun na podporu sportu. Poslance ČSSD Milana Urbana to vedlo k postesknutí, že na projednání rozpočtu už nejsou třeba sněmovní výbory, ale stačí koaliční rada. Podobně dopadl návrh Jeronýma Tejce (ČSSD) na zvýšení počtu soudních úředníků na kontrolu exekutorů.

Premiér Sobotka výsledky vlády chválí. „Jsem rád, že se vláda dokázala na většině zákonů shodnout, že jsme postupovali u drtivé většiny zákonů v Poslanecké sněmovně společně, a pevně věřím, že koalice bude tvrdě, intenzivně pracovat na plnění koaličního programu i v roce 2015,“ řekl po posledním letošním jednání vlády.

Ze Sněmovny letos odešlo několik poslanců. Po evropských volbách zamířili do Evropského parlamentu Kateřina Konečná (KSČM), Jiří Pospíšil a Stanislav Polčák (oba TOP 09 a Starostové). Svého poslaneckého mandátu se vzdal nový středočeský hejtman Miloš Petera (ČSSD), jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD) a jihočeský hejtman Jiří Zimola (ČSSD). Mandátu se vzdala i nová eurokomisařka a bývalá ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová (ANO).

Poslanci odmítli v červnu vydat k trestnímu stíhání svoji kolegyni Zuzanu Kailovou (ČSSD). Policie ji chtěla obvinit jako ústeckou radní v souvislosti s projektem vítání občánků. Naopak začátkem února poslanci vydali ke stíhání bývalého primátora Bohuslava Svobodu (ODS). Policie ho stejně jako další radní viní v kauze městské karty opencard.

-čtk-