Nová směrnice Evropské unie si klade ambiciózní cíl – narovnat rozdíly v odměňování. Novinka ale v Česku narazila. Svaz průmyslu a dopravy a Hospodářská komora žádají odložení účinnosti směrnice o transparentnosti v odměňování o dva roky. To vše k překvapení právníků. „Nic nemění na tom, že rovnost v odměňování má být už dnes v Česku samozřejmostí,“ upozornil v podcastu Perspektivy Česka řídící partner Peyton Legal Jakub Málek.
Evropská směrnice o transparentním odměňování, která má být do českého práva převedena do 7. června 2026, rozděluje veřejnost. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) ji hájí: rozdíly ve mzdách mužů a žen jsou v Česku propastné a je potřeba s tím něco udělat. Naopak zástupci byznysu v čele s Hospodářskou komorou a Svazem průmyslu novou právní úpravu považují za nadbytečnou a nepřiměřeně zatěžující zaměstnavatele.
Ministerstvo práce a sociálních věcí, které má směrnici přenést do českých zákonů, v předvolebním napětí dopřává sluchu právě kritikům novinky. Jenže podle Jakuba Málka z Peyton Legal tím dělá zdejšímu byznysu medvědí službu. „Pro zaměstnavatele je to velký oříšek. Je to pro ně stres, protože nevědí, jestli mají investovat peníze do něčeho, co možná nebude,“ upozorňuje advokát.
Reporting a právo na informace
Směrnice zavádí několik klíčových povinností. „Jedna skupina je reportingová. Zaměstnavatelé podle velikosti budou muset reportovat například rozdíly v průměrných mzdách podle pohlaví nebo pozice,“ vysvětluje Jakub Málek a dodává: „Je to taková paralela k nefinančnímu ESG reportingu.“ Další část tvoří zákazy – například doložek mlčenlivosti ohledně mzdy nebo genderově zaměřených pracovních inzerátů. A třetí pilíř tvoří práva zaměstnanců: „Budou mít právo na informace o výši nástupní mzdy nebo o tom, jak si stojí odměny jejich kolegů.“
Směrnice je už publikovaná, seznámit se s novými povinnostmi může každý. Avšak jejímu faktickému naplňování v České republice chybí zákon, který by ji převedl do českého právního řádu. První pokus o nápravu měla udělat aktuální novela zákoníku práce účinná od 1. června. Nakonec se do ní kvůli neshodám a rozdílným pohledům tripartitních stran podařilo prosadit jediné ustanovení mířící ke mzdové transparentnosti. Jde o zrušení doložek o mlčenlivosti. Ty sice už před několika lety prohlásil za nelegální Úřad veřejného ochránce práv, přesto je mnohé firmy dál zaměstnancům vkládaly do pracovních smluv.
Mohlo by vás zajímat
Jak do českého práva zapadnou další části evropské regulace, není jasné. Ministerstvo práce a sociálních věcí, které to má na starost, o možných návrzích striktně mlčí. Záleží přitom čistě na české politické vůli, co vše si z evropského předpisu vezme. „Převedení směrnice do českého prvního řádu může být buď minimalistické, nebo širší,“ připomíná Jakub Málek.
Změnit se musí kultura firem i lidí
Avšak směrnice nestaví na pouhé represi, ale míří k samoregulaci trhu – aktivitou zaměstnanců a seberegulačními kroky zaměstnavatelů. Právě to by podle Jakuba Málka mohlo postupně měnit i atmosféru ve společnosti.
„Zákonná úprava je pouze výchozím bodem. Skutečné rovnosti v odměňování lze dosáhnout jen kombinací důsledné firemní kultury, otevřeného přístupu a ochoty měnit zakořeněné předsudky,“ shodl se Málek s ostatními účastníky debaty o mzdové transparentnosti. V Perspektivách Česka debatoval s ministrem pro evropské záležitosti Martinem Dvořákem a veřejným ochráncem práv Stanislavem Křečkem.
A přestože je osud směrnice nyní nejistý, některé její principy už i tak české právo zná. Jde například o premisu, že za stejnou hodnotu práce náleží zaměstnancům stejná odměna, a to bez ohledu na jejich pohlaví, věk či rasu. Málek proto doporučuje podnikům, aby si minimálně začaly sbírat data, o tom, jak si v rovnosti odměňování vlastně stojí.
„Zaměstnavatelé musí žonglovat s míčky, které mají, tak, aby jejich podnikání bylo udržitelné a jejich zaměstnanci spokojení. Jenom tak vytváří větší hodnoty,“ uzavřel advokát Jakub Málek.
