Případ, který podle BBC otřásá pověstí slavného francouzského šampaňského, řeší soud v Remeši. Tři obžalovaní – žena z Kyrgyzstánu, muž z Gruzie a Francouz – čelí obvinění z obchodování s lidmi a z vykořisťování více než 50 sezonních dělníků při sklizni hroznů v srdci oblasti Champagne. Migranti z Mali, Mauretánie, Pobřeží slonoviny a Senegalu podle obžaloby žili ve zchátralé budově bez přístupu k vodě, jedli zkažené jídlo a pracovali deset hodin denně bez smlouvy a za směšnou odměnu.

Dělníci přebývali v rozpadlé budově v obci Nesle-le-Repons nedaleko Remeše. Místo připomínalo spíš provizorní tábor než ubytování pro pracovníky. Obytné i jídelní prostory byly venku, vystavené dešti a větru. Sprchy fungovaly jen občas, toalety byly špinavé a elektroinstalace ohrožovala bezpečnost. Spali na matracích rozložených na podlaze, bez teplé vody a jakýchkoli hygienických podmínek.

„Křičeli na nás rusky a nacpali nás do rozbitého domu,“ popsal Kanouitié Djakariayou pro francouzský deník La Croix. Další z dělníků uvedl, že v takových podmínkách by nežila ani zvířata. Zdůraznil také, že se jim nedostalo žádné psychologické podpory, protože „bez dokladů člověk nemá ani práva“.

Práce za sliby, ne za peníze

Sezonní dělníky naverbovala zpráva na WhatsApp, která cílila na soninskou komunitu v Paříži. Slibovala dobře placenou práci v Champagne. Skutečnost byla jiná: desetihodinové směny, pouze třicet minut na oběd, přeprava v zadní části nákladních vozů a žádná smlouva. Podle obžaloby byla vyplácená odměna naprosto neodpovídající vykonané práci.

Hlavní postavou je 44letá Svetlana G., která provozovala pracovní agenturu Anavim. Specializovala se na zajišťování dělníků pro vinařský průmysl. Spolu s dvěma komplici čelí obvinění z obchodování s lidmi, nelegálního zaměstnávání, nevyplácení mzdy a poskytování nevyhovujícího ubytování zranitelným osobám. Všem třem hrozí až sedm let vězení a vysoké pokuty.

Mohlo by vás zajímat

bitcoiny

Tragické následky a tlak na reformu

Případ znovu otevřel otázku pracovních podmínek ve vinařství. Šampaňské je miliardovým byznysem – jen Champagne vynáší ročně přes šest miliard eur. Sklizeň přitom závisí na zhruba 120 tisících sezonních pracovníků, které producenti často najímají přes zprostředkovatelské agentury.

V roce 2023 zemřelo během sklizně šest dělníků, zřejmě na úpal. Odborové svazy požadují, aby vinař, který byť jen nepřímo využije nelegální práci, přišel o právo používat označení „champagne“. „Hrozny pro šampaňské by se neměly sklízet za cenu lidského utrpení,“ řekl José Blanco z odborového svazu CGT.

Comité Champagne, hlavní organizace sdružující výrobce šampaňského, se k procesu připojila jako civilní žalobce. Uvedla, že tyto praktiky jsou naprosto nepřijatelné a okamžitě zastavovány, jakmile se na ně přijde. Zároveň připustila, že celá kauza poškodila reputaci této prestižní značky.