Cizinci z Evropské unie mohou nově vstupovat do českých politických stran a hnutí. Zatím je však nesmí zakládat ani řídit. Změna vznikla pozměňovacím návrhem poslankyně Lucie Potůčkové (STAN). Ta jej podala, aby na konci volebního období rychle napravila rozpor s právem Evropské unie. Cizinci z EU se ale dál mohou účastnit jen obecních a evropských voleb. Nemohou volit poslance, senátory ani prezidenta.
Nová úprava platí od poloviny července. Upozornil na ni také ombudsman. Jeho úřad o nápravu poměrů usiloval dlouhá léta. Doporučení bývalé ombudsmanky Anny Šabatové přiznat cizincům z EU volební právo stejně jako právo vstupovat do stran a hnutí pochází z července 2014.
Po deseti letech sporu prohlásil na podzim 2024 Soudní dvůr EU, že česká úprava je v rozporu s právem Evropské unie. Podle ní nemohli cizinci z EU vstupovat ani se shromažďovat v českých stranách a hnutích.
Boj o 3 práva: Volit, kandidovat, spojit se ve straně
Do letošního července mohli cizinci z EU v České republice sice volit a kandidovat v obecních volbách a volbách do Evropského parlamentu, ale jen jako nestraníci.
Také o právo volit a být volen, byť jako nestraník, pro ně úřad ombudsmana dlouho usiloval. Často proti stanovisku ministerstva vnitra, jak Česká justice o tomto sporu podrobně informovala.
Mohlo by vás zajímat
Stejný rozsudek jako ve sporu s Polskem
Podle pozměňovacího návrhu Lucie Potůčkové (STAN) se změnilo jen právo cizinců z EU, co se týče členství v českých politických stranách. Právo volit a kandidovat budou nadále cizinci z EU moci využít také jen v obecních volbách a ve volbách do Evropského parlamentu.
Jelikož nešlo o vládní, ale o poslanecký pozměňovací návrh, neexistuje jiné odůvodnění než to, které přednesla poslankyně na plénu sněmovny v lednu. Podle něho jde o reakci na předmětný rozsudek Soudního dvora Evropské unie z listopadu 2024.
„Stejný rozsudek byl vynesený i ve sporu Komise s Polskem. Podle nyní platného zákona o sdružování v politických stranách platí, že členem strany a hnutí může být pouze státní občan České republiky starší 18 let,“ uvedla poslankyně už v odůvodnění svého návrhu.
Nesmí volit poslance, senátory ani prezidenta
Nově tedy může být členem české politické strany nebo hnutí i občan jiného členského státu Evropské unie. Kromě podmínky 18 let zákon také vyžaduje, aby občan Unie měl trvalý nebo přechodný pobyt na území Česka.
„Nic se nemění na tom, že občané Unie s bydlištěm v České republice mohou volit a být voleni pouze ve volbách do Evropského parlamentu a ve volbách do obecních zastupitelstev. Nemohou ale volit ani kandidovat do Poslanecké sněmovny, Senátu, při volbě prezidenta republiky ani ve volbách do zastupitelstev krajů,“ upozornila sněmovnu Lucie Potůčková 28. ledna 2025.
Zákaz zakládat a řídit politické strany či hnutí
Pozměňovací návrh poslankyně Potůčkové současně zakázal cizincům z EU zakládat politické strany a hnutí na území ČR. Nemohou je ani vést z pozice předsedů či jiného statutárního orgánu.
„Výslovně se však pozměňovacím návrhem pro občany Unie zavádí omezení, že nemohou podávat návrh na registraci politické strany. Dalším omezením pro občany Unie je, že nemohou být členy statutárního orgánu politické strany nebo hnutí,“ uvedla ve sněmovně poslankyně.
Proč tak rychle? Budou volby
Dlouhodový spor ohledně úprav volebního práva cizinců v Česku, tak vyřídilo jedno vystoupení ve sněmovně. Proč? Kvůli nadcházejícím volbám.
„S ohledem na blížící se konec volebního období Poslanecké sněmovny se jeví jako nejvhodnější předložit odpovídající pozměňovací návrh k právě projednávanému sněmovnímu tisku 779. To zajistí co nejrychlejší splnění povinnosti vyplývající z rozsudku Soudního dvora Evropské unie,“ uvedla k tomu v lednu poslankyně.
Novela zákona o sdružování v politických stranách a hnutích nabyla účinnosti 16. července 2025.
