Pravidla pro zaměstnanecké benefity provázejí překotné změny včetně nárůstu jejich limitů. Celkem mohou zaměstnavatelé letos poskytnout zaměstnancům v benefitech s daňovým zvýhodněním až 69 835 korun. Vznikla také nová kategorie zdravotních benefitů, v rámci níž mohou firmy svým lidem zaplatit třeba očkování nebo lázně. Podle daňových poradců, právníků a zaměstnavatelů se ale nový systém nepovedl. Firmy novinky využívají zatím jen málo.
Podle průzkumu společnosti Pluxee, která pro firmy zajišťuje služby týkající se benefitů, svou nabídku benefitů v reakci na novinky upravilo nebo plánuje upravit jen 30 procent firem. Změny, které vláda v pravidlech za poslední dva roky udělala, jde přitom stěží označit za malé či kosmetické.
„Změny v legislativě platné od ledna 2024 a následně od ledna 2025 zásadně ovlivnily poskytování zaměstnaneckých benefitů, především pokud jde o jejich strukturu, výši a daňové posuzování,“ upozorňuje Tereza Knířová z Pluxee. Od roku 2024 platí limit pro nepeněžní volnočasové benefity ve výši 50 procent průměrné mzdy. Lidé tak mohou od svých zaměstnavatelů na rekreaci, kulturu či sport dostat přes 20 tisíc korun ročně. Dále se sjednotila také pravidla pro peněžité a nepeněžité příspěvky na stravování.
Od ledna 2025 navíc přibyl nový limit pro benefity podporující zdraví zaměstnanců. Ten činí 100 procent průměrné mzdy, pro letošek tedy 46 557 korun.
Mohlo by vás zajímat
Velcí se snaží, malí se bojí
Avšak data, která má Pluxee ze svých systémů k dispozici, ukazují že na novinky aktivně zareagovaly většinou jen velké firmy. Nabízet zaměstnancům začaly nově zejména zdravotní benefity.
„Menší a střední firmy zatím přistupují k využívání nových limitů opatrněji, a to především z důvodů menších rozpočtů na benefitní programy,“ uvedla Knířová.
Nasazování benefitů komplikují i nejasnosti v právní úpravě. Ty jsou tak vážné, že některé firmy dokonce nod poskytování benefitů odradily úplně. „Nechtějí riskovat výkladový spor s finančním úřadem,“ upozorňuje advokát kanceláře Spring Walk Miroslav Hnilica.
Kde jsou problematická místa?
Problémů je v zákoně celá řada. „Jedním ze slabých míst současné právní úpravy je nejednoznačnost spojená s nově zavedenými limity pro volnočasové a zdravotní benefity. Firmy musí evidovat výši poskytnutých benefitů u každého zaměstnance a zároveň sledovat, zda nedošlo k překročení jednotlivých ročních limitů,“ upozornila Knířová.
V praxi to znamená evidovat i to, kolik minut zaměstnanec strávil v masážním křesle, kolik obědů si vyzvedl a kolik kreditů použil na sportovní aktivity. Když překročí limit byť o desetikorunu, vzniká povinnost zaplatit z benefitů daň.
Potíže s výkladem zákona potvrzují i sami zaměstnavatelé. „Například stravovací benefity a jejich započítávání do limitu 23 tisíc korun ročně vyvolaly řadu otázek. Je piknik zaměstnanců firemní akcí, nebo už zdanitelným příjmem? Patří do limitu čerstvé smoothie, které si zaměstnanec může vzít v kuchyňce?“ popisuje problémové otázky ředitel náboru a marketingu personální agentury ManpowerGroup Jiří Halbrštát.
Rozhodně přitom nejde o detaily. Firmy se dostávají do nejistoty a s podporou zaměstnanců váhají. „Mnohé společnosti zvolily defenzivní přístup: benefit raději zrušit než se vystavit riziku daňového doměrku. Z pohledu zaměstnavatelů tak vzniká paradox – benefit, který měl motivovat a udržet zaměstnance, se stává právním minovým polem,“ dodává Halbrštát.
Desítky stran výkladu
Jestli tak na novinkách někdo vydělal, jsou to především daňoví poradci. Ti teď pomáhají firmám vyjasňovat sporné body, školí jejich personalisty a pomáhají jim zorientovat se v desítkách stran nové metodiky Generální finančního ředitelství, zápisech nejrůznější výborů a sekcí a dalších výkladů, které mají problematická místa vysvětlit.
„Při využití daňového řešení, které platilo do roku 2023, jsme se bez těchto výkladů obešli. To jasně ukazuje, že ke zjednodušení rozhodně nedošlo,“ upozorňuje člen prezidia Komory daňových poradců Jiří Nesrovnal.
I přes snahu úřadů nová pravidla vysvětlit řada výkladových nejasností zůstává. „Obávám se, že zvolené řešení nakonec ve svém souhrnu státu nepřinese ani korunu, ale zadělal si na spoustu daňových sporů,“ uvádí Nesrovnal.
Stát chystá další změny
Na firmy a jejich poradce se přitom řítí další dávka změn v právní úpravě benefitů. Také tu od začátku provázejí rozpory. „Parlament reagoval na judikaturu Nejvyššího správního soudu, který potvrdil, že je možné za určitých podmínek poskytovat nepeněžní benefity namísto mzdy,“ vysvětluje podstatu novinek Hnilica z advokátní kanceláře Spring Walk. V návaznosti na to chtěli poslanci zamezit zneužívání benefitů k daňové optimalizaci firem.
Zvolené řešení ale nebylo bez zádrhelů. „Původní návrh novelizovaného znění stanovil, že nefinanční benefity nebudou smět mít vazbu na výkon práce. Což by byl problém, jelikož v zásadě každý benefit souvisí s výkonem práce a již by nebyl daňově osvobozen. Pozměňovacím návrhem byla tato podmínka odstraněna,“ popisuje Hnilica. Finální rozhodnutí o tom, jakou právní úpravu Česko nakonec přijme, má padnout v Poslanecké sněmovně v září. Pak změny ještě zamíří k podpisu prezidentovi.
Stop úpravám. Chce to jiný pohled
Ačkoliv jsou novinky opět motivovány dobrým záměrem, stát by s nimi podle expertů už měl šetřit. Pro firmy je totiž nejproblematičtější nepředvídatelnost systému, která brání tomu, aby se „usadil“. „Každým rokem se pravidla pro poskytování benefitů mění. S tím je spojená složitá administrace související s častými a komplexními změnami vnitřních předpisů firem, které poskytování benefitů upravují, a celkové mzdové politiky firem,“ vysvětluje Hnilica.
Podle Jiřího Nesrovnala stát přitom ve snaze překlenout výkladové problémy přidává další a další paragrafy a metodiky zbytečně. „Benefity jsou šíleně komplikované. Kdyby opravdu někdo chtěl systém zjednodušit, tak vymaže paragraf 6 odst. 9 zákona o dani z příjmu, kde jsou vyjmenovány osvobozené zaměstnanecké benefity a jejich složité podmínky, a zavede jednu odečitatelnou položku nebo daňovou slevu,“ radí Nesrovnal.
Jednoduchá a přehledná pravidla by pochopitelně uvítaly i firmy. „Celá tato situace ukazuje jedno: když se právo oddělí od reality, vzniká chaos. Zaměstnavatelé dnes nevolají po benevolenci, ale po jasných pravidlech, která lze bez obav aplikovat,“ uzavírá Halbrštát ManpowerGroup.
