Firmy a svěřenské fondy zatím nemusí zapisovat své skutečné majitele do veřejné evidence. Nejvyšší soud (NS) rozhodl, že současná podoba zákona o evidenci skutečných majitelů odporuje právu Evropské unie, protože umožňuje komukoliv volně nahlížet do citlivých údajů. Takový přístup podle soudu nepřiměřeně zasahuje do práva na soukromí a ochranu osobních údajů. Dokud zákonodárci právní úpravu nezmění, stát nesmí plnění této povinnosti vynucovat.
Případ se týkal společnosti BPN s.r.o., která se bránila proti rozhodnutím soudů nižších stupňů, jež ji nutila zapsat údaje o skutečných majitelích do evidence. Firma argumentovala rozsudkem Soudního dvora Evropské unie ze dne 22. listopadu 2022 ve spojených věcech C-37/20 a C-601/20, podle kterého je plošné zpřístupnění údajů veřejnosti v rozporu s právem na ochranu soukromí.
Nejvyšší soud společnosti vyhověl a konstatoval, že český zákonodárce na závěry evropského soudu nereagoval a ponechal platnou úpravu, která kombinuje povinnost evidovat údaje se současným zveřejněním těchto informací komukoliv z řad veřejnosti. Rozhodnutí zaslal České justici místopředseda Nejvyššího soudu JUDr. Petr Šuk.
„Evidující osoby jsou postaveny před volbu mezi Skyllou a Charibdou – na jedné straně jim právní řád ukládá povinnost zajistit zápis aktuálních údajů o jejich skutečných majitelích, na straně druhé jim zapovídá zasahovat do práv skutečných majitelů zaručených články 7 a 8 Listiny základních práv EU,“ uvedl Nejvyšší soud v usnesení – předsedou senátu byl Marek Doležal.
Mohlo by vás zajímat
Volný přístup k údajům je v rozporu s právem EU
Nejvyšší soud připomněl, že Soudní dvůr EU už v roce 2022 prohlásil článek 1 bod 15 písm. c) tzv. změnové AML směrnice za neplatný. Evropský soud tehdy rozhodl, že plošné zpřístupnění údajů široké veřejnosti představuje nepřiměřený zásah do základních práv jednotlivců. Český zákonodárce však tuto změnu do ZESM nezapracoval, a proto podle Nejvyššího soudu současné znění § 14 odst. 1 ZESM, které umožňuje komukoliv získat výpis z evidence skutečných majitelů, není v souladu s unijním právem.
„Závěry Soudního dvora EU jasně ukazují, že články 7 a 8 Listiny základních práv EU brání použití pravidla, podle něhož jsou informace o skutečných majitelích bez dalšího přístupné široké veřejnosti. Takové nastavení neproporcionálně zasahuje do práv zaručených jednotlivcům,“ uvedl Nejvyšší soud.
Šuk: Povinnost nelze vymáhat
Rozhodnutí komentoval místopředseda Nejvyššího soudu JUDr. Petr Šuk, podle něhož stát nesmí vyvozovat žádné sankce vůči firmám a svěřenským fondům, dokud nedojde k legislativní změně.
„Pokud český zákonodárce ponechá platnou úpravu, která kombinuje povinnost evidovat údaje se současným automatickým zveřejněním těchto informací široké veřejnosti, nelze po firmách a fondech požadovat, aby sami sebe uváděli do situace, kdy by docházelo k porušení jejich základních práv,“ uvedl Šuk.
Nejvyšší soud zároveň připomněl, že Evropský parlament a Rada EU letos přijaly novou směrnici 2024/1640, která reaguje na rozhodnutí Soudního dvora EU. Nově bude možné získat údaje z evidence jen tehdy, pokud žadatel prokáže „oprávněný zájem“. Dokud český zákonodárce tuto úpravu nepřevezme, stát nesmí povinnost zapisovat skutečné majitele vynucovat.
