Žena z Břeclavi chtěla popřít otcovství bývalého manžela k synovi narozenému krátce po rozvodu. Tvrdila, že dítě mohl počít neznámý muž, se kterým měla pohlavní styk. Manžel s ní už tehdy nežil. Nejvyšší soud dovolání odmítl. Připomněl, že souhlas muže s asistovanou reprodukcí zakládá otcovství bez ohledu na biologické vazby.
Matka podala návrh u Okresního soudu v Břeclavi v srpnu 2024. Popsala, že po letech neúspěšné léčby otěhotněla díky umělému oplodnění spermatem anonymního dárce. Manžel souhlas podepsal, i když jejich vztah už skončil. Dítě se narodilo v takzvané ochranné lhůtě, a proto se bývalý manžel ocitl v rodném listu.
Okresní soud návrh zamítl s odkazem na § 787 občanského zákoníku. Ten stanoví, že otcovství nelze popřít, pokud žena otěhotní umělým oplodněním se souhlasem manžela. Výjimku tvoří jen případy, kdy se prokáže, že otěhotněla jinak.
Nový příběh v odvolání
V odvolání k brněnskému soudu matka tvrdila, že krátce po oplodnění měla sex s neznámým cizincem. Nedokázala ale uvést jeho totožnost ani nabídnout důkazy.
Odvolací soud k tomu uvedl: „Matka neunesla břemeno tvrzení ohledně skutečnosti, že souložila s konkrétním mužem. Pokud soud nezná konkrétního muže, nemůže mu uložit test DNA.“ Bez takového důkazu nelze zjistit, zda je jiný muž skutečným otcem.
Mohlo by vás zajímat
Dovolání k Nejvyššímu soudu
Matka namítala, že soudy vykládají zákon příliš formalisticky. Podle ní by mělo stačit zpochybnění, že k početí došlo prostřednictvím asistované reprodukce. Tvrdila, že právní domněnka se tak mění v nevyvratitelnou fikci, která nerespektuje realitu ani zájem dítěte.
Zároveň upozorňovala, že ani ona, ani bývalý manžel netouží, aby zůstal v rodném listu zapsaný jako otec.
Nejvyšší soud: rozhoduje úmyslné rodičovství
Nejvyšší soud dovolání zamítl. Zdůraznil, že souhlas s umělým oplodněním je vědomý právní akt.
„Souhlas muže s umělým oplodněním zákon pokládá za přijetí role otce. Otcovství z umělého oplodnění není náhoda, ale úmyslný závazek,“ stojí v rozhodnutí.
Podle NS nelze brát v potaz pozdější tvrzení matky, pokud je nepodpoří konkrétní důkaz.
Výjimka jen při prokázání jiného otěhotnění
Soud zároveň připomněl, že jedinou výjimkou je jasný důkaz, že matka otěhotněla jinak. Nestačí tvrdit, že mohlo jít o pohlavní styk s někým jiným.
„Pro vyvrácení zákonné domněnky nestačí pouhé tvrzení matky. Je nutné postavit na jisto, že k početí došlo jinak, například testem DNA,“ uvedl Nejvyšší soud.
V tomto případě matka žádného konkrétního muže neuvedla. Ani nenaznačila, že by časové okolnosti vylučovaly otěhotnění při oplodnění.
Právní věta
Rozsudek Nejvyššího soudu potvrzuje, že právní otcovství vzniklé na základě souhlasu s umělým oplodněním nelze zpochybnit jen odkazem na biologické skutečnosti. Smyslem právní úpravy je ochrana dítěte a stabilita rodinných poměrů.
Právní věta zní:
„Souhlasí-li muž s umělým oplodněním ženy podle § 776 občanského zákoníku, zakládá to jeho právní otcovství k dítěti, které se v důsledku tohoto zákroku narodí. Toto otcovství nelze popřít, ledaže je prokázáno, že početí nenastalo v důsledku umělého oplodnění.“
