Kolik peněz získá Česko z evropských fondů v rozpočtovém období 2028 až 2035? A kolik z toho poputuje na projekty energetických úspor? Odpovědi zatím nikdo nezná. Jedna změna už však jistá je. Evropská unie začne více hlídat splnění „domácích úkolů“ členskými státy a v případě nedodržení milníků přistoupí ke krácení dotací, upozornil ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.
Šéf Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP) byl jedním z hlavních řečníků na konferenci Právo, EPC a úspory, kterou společně pořádaly Ekonomický deník, Česká justice a Zdravotnický deník. Diskutovali zde politici, vysocí státní úředníci, experti i zástupci byznysu. Mimo jiné dva ministři nastupující vlády – Karel Havlíček a Adam Vojtěch. Oba přislíbili další podporu energeticky úsporným opatřením v nemocnicích i jinde ve státním sektoru.
Známe to z Národního plánu obnovy
Petr Valdman řekl, že čerpání evropských fondů po roce 2028 bude připomínat model zavedený u Národního plánu obnovy. „To znamená, že se bude muset Česká republika zavázat vůči nějakým cílům a milníkům, jako jsou třeba nějaké změny v legislativě. Když je nebude plnit, tak ty prostředky pro Českou republiku budou kráceny,“ zmínil Valdman. V praxi by tak mohlo docházet ke škrtům v dotacích třeba v případě, kdy by Česko včas nepřevedlo novou evropskou legislativu do národních zákonů.
Jednoznačně pozitivní zprávou je zjednodušení přístupu k dotacím pro koncové příjemce. Chystá se osekání administrativní náročnosti. Oproti dnešnímu stavu, kdy se podle Valdmana sleduje „každá faktura a každý detail“, to má představovat úlevu i pro státní úředníky, kteří o přidělování dotací rozhodují. „Je to samozřejmě velké zjednodušení i pro ty konečné příjemce, kteří nemusí každou fakturu, každou změnu posílat na úřad a ptát se, jestli je to v pořádku,“ dodává šéf SFŽP.
Pochvaly pro SFŽP
Valdmanem řízený Státní fond životního prostředí byl ostatními účastníky panelové diskuse opakovaně pochválen za férový a efektivní přístup. Díky němu je například možné provádět komplexní rekonstrukce veřejných budov, jež kombinují stavební práce s energetickými úsporami s garancí dodavatele (EPC projekty). „Za to patří velký dík státnímu fondu a ministerstvu životního prostředí, že se podařilo najít cestu, jak s projekty EPC v nemocnicích i jinde skloubit dotační podporu,“ poznamenal Radim Kohoutek, ředitel poradenské firmy DS Energy Consulting.
Fakultní nemocnice Brno má z Operačního programu Životní prostředí získat zhruba 280 milionů korun. Vyplaceno zatím bylo 56 milionů korun na obnovu stravovacího zázemí. „Mě osobně velmi mrzí, že jsme jenom minimálně využili možnosti, které nabízel a administroval Státní fond životního prostředí. Za mě je to jeden z nejstabilnějších a nejtransparentnějších poskytovatelů peněz z evropských fondů. A my s ním velmi rádi spolupracujeme,“ uvedl investiční náměstek ředitele FN Brno Radoslav Basel.
Dotace na energetické úspory
Dotační nabídka na projekty energetických úspor je podle Petra Valdmana poměrně široká. Prvenství drží Operační program Životní prostředí 2021+, který zatím podpořil 84 projektů energetických úspor v sektoru zdravotnictví. Z toho 19 zahrnuje také EPC projekty. Celkové plánované investice dosahují 3,88 miliardy korun, dotace z toho pokryjí 989 milionů korun. „Dotace, které když to vztáhnu k celkovým nákladům na renovaci, jsou mnohdy hluboko pod 50 procenty. Bavíme se o reálné dotaci kolem 30 procent nákladů,“ doplnil Valdman.
Další dotace na snižování spotřeby energií nabízí Modernizační fond, který též administruje Valdmanův SFŽP. Tady je zatím 28 projektů – jedenáct podaných, devět schválených a osm ve fázi realizace. Celková výše investic zde dosahuje 1,83 miliardy korun, z toho dotační podpora činí víc než 820 milionů korun.
Do třetice Valdman zmínil Národní plán obnovy, který je už v pokročilejší fázi. Podporu zde získalo 21 projektů v nemocnicích či jinde ve zdravotnictví, z toho devět zahrnuje EPC. Ze zmíněných 21 projektů je dnes 13 ve fázi realizace a dva jsou hotové. Hodnota těchto projektů dosahuje 1,3 miliardy korun, z toho dotace uhradí něco přes 482 milionů.
Mohlo by vás zajímat
Úctyhodné výsledky oboru
Výsledky, kterých se v oblasti EPC služeb podařilo v Česku dosáhnout za posledních 30 let, shrnul ve svém vystoupení člen Rady APES a jednatel společnosti D-energy Eduard Paulík. Specializované firmy podle něj modernizovaly zhruba 1500 objektů v rámci přibližně 300 projektů. „Proinvestovaná částka dosahuje 9,3 miliardy korun. Kumulovaná historická úspora dosáhla 6,3 miliardy korun, ale v dnešních cenách se bavíme o úspoře 10,5 miliardy korun,“ zdůraznil Paulík.
Obor EPC táhnou hlavně nemocnice, které se na hodnotě všech energetických projektů se zárukou podílejí zhruba 50 procenty. Jako příklad lze uvést třeba velké projekty realizované v pražské Thomayerově nemocnici, ve Fakultní nemocnici v Praze-Motole nebo v Psychiatrické nemocnici v Praze-Bohnicích. Jejich hodnota se pohybovala ve stovkách milionů korun a jednalo se o kombinaci EPC s dotační podporou státu.
Zhodnocení majetku
Obchodní ředitel společnosti Veolia Energie ČR Jakub Tobola upozornil, že snižování energetické náročnosti budov nepřináší v praxi jen pokles spotřeby tepla, elektřiny či plynu. Neméně důležitým přínosem je zhodnocení majetku státu či veřejné sféry obecně. Opatření se totiž provádějí na budovách, které jsou staré desítky, někdy i více než sto let.
