Končící vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková považuje za klíčovou událost letošního roku zásadní proměnu trestní justice ve prospěch zvlášť zranitelných obětí. Přijetí novely trestního zákoníku o domácím násilí hodnotí jako největší systémovou změnu posledních let.
Laurenčíková skončila ve funkci s odchodem vlády Petra Fialy, novou vládní zmocněnkyní se stala poslankyně ANO Taťána Malá, která uvedla, že chce na práci své předchůdkyně navázat.
Nyní se hodlá ucházet o post veřejného ochránce práv. Ombudsmana bude Sněmovna volit příští rok. Nynější ochránce Stanislav Křeček nastoupil do funkce 19. února 2020, a to na šest let.
Posun v ochraně zvlášť zranitelných obětí
Za klíčové považuje Laurenčíková skutečnost, že změny nejsou izolované, ale tvoří ucelený balík systémových opatření. Podle ní jde o reakci na dlouhodobé selhávání justice v citlivých případech znásilnění, domácího násilí a násilí motivovaného předsudkem.
„Klíčovou událostí nejen letošního roku, ale posledních několika let, je významná změna trestní justice v zájmu zvlášť zranitelných obětí – obětí znásilnění, domácího násilí nebo předsudečného násilí,“ uvedla Laurenčíková pro Českou justici.
Mohlo by vás zajímat
Změny podle ní posilují ochranu obětí, kladou důraz na vzdělávání soudců a na to, aby justice lépe rozuměla dopadům těchto trestných činů na život poškozených.
Domácí násilí i bez společné domácnosti
Za důležitou považuje Laurenčíková novou definici domácího násilí. Zákon nově uznává, že domácí násilí může existovat i mezi lidmi, kteří spolu nebydlí, například pokud příbuzný dochází týrat seniora do jeho domova.
Další významnou změnou je možnost odebrání střelných zbraní pachatelům domácího násilí. Podle Laurenčíkové jde o opatření, které má v praxi zabránit eskalaci násilí a zvýšit bezpečí obětí v nejrizikovějších situacích.
Povinné vzdělávání soudců a konec bagatelizace
Součástí přijatých změn jepovinné vzdělávání soudců v oblasti sexuálních trestných činů. To má přispět k tomu, aby nedocházelo k bagatelizaci znásilnění a dalších forem násilí.
„Soudci se budou muset pravidelně vzdělávat v oblasti sexuálních trestných činů a nebudou bagatelizovat případy znásilnění,“ uvedla bývalá zmocněnkyně.
Rozšíření ochrany obětí předsudečného násilí
Za zásadní považuje Laurenčíková také rozšíření ochrany obětí násilí motivovaného předsudkem. Nově budou chráněny i skupiny, které dosud v právní úpravě chyběly, například osoby se zdravotním postižením.
Významným opatřením je rovněž zavedení dětského certifikátu, který má zabránit tomu, aby pachatelé závažného násilí na dětech mohli pracovat v profesích, kde dochází ke kontaktu s dětmi.
Důvěra v justici jako klíčové téma
Podle Laurenčíkové právě rozsudky v citlivých kauzách v minulosti výrazně poškozovaly důvěru veřejnosti v justici. Případy, jako bylo znásilňování nevlastní dcery otčímem, vyvolávaly silný pocit nespravedlnosti a bezmoci obětí.
Přijaté změny mají podle ní zajistit, aby byly oběti lépe chráněny, aby se podobným činům systémově předcházelo a aby soudci rozhodovali s plným vědomím závažných a dlouhodobých dopadů těchto trestných činů na život poškozených.
