Sklenka sektu při jmenování soudců či profesorů patří na Pražském hradě k běžným ceremoniím. Právě to vadí advokátovi Tomáši Nahodilovi, který se kvůli přípitkům v pracovní době obrátil na prezidenta Petra Pavla. „Alkohol v běžnou pracovní dobu za přítomnosti médií se vzhledem ke svému významnému mediálnímu dopadu negativně promítá do vnímání jeho užívání,“ píše v dopise.
Nahodil prezidentovi připomíná, že veřejnost byla v prosinci opakovaně svědkem slavnostních ceremonií na Hradě, které končily alkoholickými přípitky. Zmiňuje jmenování nového premiéra Andreje Babiše, členů vlády, soudců obecných soudů i posledního z třinácti ústavních soudců v rámci obměny Ústavního soudu.
Jmenování ústavního soudce Michala Bartoně se uskutečnilo před desátou hodinou dopoledne. Přesto se ani tento ceremoniál bez přípitku neobešel.
„Dovoluji si obrátit se na Vás se zdvořilou prosbou, zda byste mohl zvážit vynechání alkoholických přípitků při podobných ceremoniích v běžnou pracovní dobu za přítomnosti médií,“ uvádí advokát v dopise z 19. prosince, který poskytl České justici. Výjimku připouští u protokolárních obědů a večeří.
Mohlo by vás zajímat
Podle Nahodila nejde o samotný akt přípitku, ale o to, jak působí navenek. „Alkohol v běžnou pracovní dobu za přítomnosti sdělovacích prostředků má širší společenský přesah,“ upozorňuje.
Zákoník práce ve hře
Nahodil v dopise připomíná, že zákoník práce zakazuje užívání alkoholu na pracovišti. Klade proto otázku, jaký příklad dávají státní instituce, pokud alkohol spojují s oficiálními akty konanými během pracovního dne.
Odkazuje také na aktivity prezidenta a jeho manželky v oblasti duševního zdraví a podpory mládeže. Právě v tomto kontextu považuje symboliku alkoholu při státních ceremoniích za problematickou. Zda prezident Petr Pavel na podnět zareaguje, zatím není jasné. Mluvčí Hradu dotaz České justice nekomentoval.
Alkohol jako český problém
Česko se dlouhodobě potýká s vysokou spotřebou alkoholu. Rizikově pije alkohol 15 až 18 procent dospělé populace, tedy zhruba 1,3 až 1,6 milionu lidí. Škodlivá konzumace se týká stovek tisíc osob. Alkohol tak zůstává významným veřejno-zdravotním problémem se závažnými zdravotními i sociálními dopady.
I v tomto kontextu Nahodil klade otázku, zda by státní reprezentace neměla jít příkladem. „Již i pouhá záměna alkoholických nápojů za nealkoholické by se mohla pozitivně promítnout do prevence,“ píše v dopise.
Státy řeší veřejné zdraví
Zahraniční praxe v otázce alkoholu při státních ceremoniích není jednotná. Některé státy ale k alkoholu přistupují výrazně zdrženlivěji, zejména z důvodů ochrany veřejného zdraví.
Typickým příkladem je Švédsko. Alkohol tam stát dlouhodobě vnímá jako veřejno-zdravotní téma. Pracovní a jmenovací ceremoniály probíhají bez alkoholu, který se objevuje až při večerních banketech nebo recepcích.
Podobně Irsko v posledních letech zpřísnilo alkoholovou politiku a klade důraz na to, aby stát svým vystupováním nepřispíval k normalizaci pití.
USA: Alkohol v pytli
Odlišný přístup uplatňují také Spojené státy. Ve většině amerických měst a států není konzumace alkoholu na veřejnosti běžně přípustná. Platí zde pravidla tzv. otevřených nádob, která zakazují mít alkoholický nápoj na ulici, v parcích či na jiných veřejných místech.
Američané proto často skrývají alkohol do papírových pytlíků. Cílem těchto omezení je omezit veřejné opilství a jeho společenské dopady. Alkohol se v USA striktně odděluje od běžného pracovního dne i oficiálních úředních aktů a zůstává doménou soukromých či společenských událostí. I tento přístup ukazuje, že stát může s alkoholem nakládat zdrženlivěji s ohledem na veřejný prostor a symboliku.
