Zrušení Okresního soudu v Jeseníku by podle jeho předsedkyně Věry Procházkové výrazně zhoršilo dostupnost justice v jednom z nejodlehlejších regionů Česka a zároveň by negativně dopadlo na místní zaměstnanost. Reaguje tak na úvahy ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce o zmenšení sítě okresních soudů. Právě soud v Jeseníku je často zmiňován jako jeden z nejmenších soudů v Česku.
Na Okresním soudu v Jeseníku pracuje osm soudců, kteří řeší trestní, občanskoprávní či opatrovnickou agendu. Přesun jejich agendy do Šumperka nebo Bruntálu by podle Procházkové znamenal pro obyvatele nutnost absolvovat až stokilometrovou cestu přes horské oblasti, v některých případech i několikahodinovou cestu hromadnou dopravou, což by nejvíce zasáhlo seniory, zdravotně postižené, rodiče s dětmi či oběti trestných činů. Dostupnost soudu je podle ní základní podmínkou funkční justice.
„Dopravní obslužnost tohoto regionu se oproti roku 1996, kdy soud vznikl, nejenže nezlepšila ale naopak snížila, protože řada dopravních spojů byla bez náhrady zrušena. A to už nemluvím o situaci, kdy po povodních, které postihly Jesenicko na podzim roku 2024, stále ještě nebyly zprovozněny všechny železniční tratě v regionu,“ uvedla Procházková. O záměru Tejce slučovat některé soudy Česká justice informovala jako první.
Zaměstnanci by odešli z justice
Zrušení soudu by podle Procházkové pravděpodobně vedlo k odchodu zaměstnanců z justice, protože kvůli vzdálenosti a dopravní obslužnosti by nemohli přejít na jiné soudy v regionu. Na jejich práci by tak musely soudy v Šumperku či Bruntále přijmout nové pracovníky. „Okresní soud v Jeseníku je v jesenickém regionu jedním z větších a stabilních zaměstnavatelů, což je pro tuto oblast, kde je pracovní uplatnění značně omezené, velmi důležitý aspekt,“ podotkla předsedkyně soudu.
Argument, že síť okresních soudů neodpovídá dnešní realitě, považuje předsedkyně jesenického soudu v tomto případě za nepřiléhavý. Poukázala na to, že soud v Jeseníku vznikl v roce 1996 právě kvůli lepší dostupnosti justice pro obyvatele regionu a tyto důvody podle ní přetrvávají i po třech desetiletích.
Mohlo by vás zajímat
Zrušení soudu by navíc podle ní nepřineslo očekávané úspory. „Agenda by se musela přesunout jinam, což by vyžadovalo posílení personálu, nové prostory a vyšší výdaje na cestovné nebo svědečné,“ uvedla. Stát by navíc nevyužil relativně novou budovu soudu z roku 1998.
Tejc: Dostupnost spravedlnosti se nezhorší
Zrušení tamního soudu označila za nepřijatelné již starostka Jeseníku a poslankyně za koalici Spolu Zdeňka Blišťanová. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc odmítá, že by změny v soudní mapě znamenaly zhoršení dostupnosti justice. Reakce části politiků podle něj debatu zbytečně politizuje.
„Vyjádření paní starostky Jeseníku a současně poslankyně nelze vnímat jinak než jako pokus politizovat vysoce odbornou a nezbytnou debatu o struktuře a efektivitě soudní soustavy,“ uvedl Tejc na sociální síti X.
Zástupci justice zase upozornili, že velikost soudu nemusí říkat nic o jeho vytížení. Podle ministra není současná podoba soudní sítě dlouhodobě udržitelná. „Soudní mapa pochází ze 60. let minulého století a neodpovídá současné realitě. Není udržitelné, aby některé okresní soudy měly sedm soudců a jiné šedesát, přestože každý soud má stejnou řídicí a administrativní strukturu,“ napsal.
Specializace a zastupitelnost soudců
Tejc upozorňuje také na problém odborné specializace a zastupitelnosti. „Na početně malých soudech není možná specializace soudců. Ta přitom prokazatelně zvyšuje kvalitu rozhodování a zároveň zrychluje soudní řízení,“ uvedl.
Za systémový problém označil i situace, kdy kvůli nízkému počtu soudců rozhodují o vazbě soudci z civilní agendy nebo naopak o opatrovnických věcech soudci trestní. „To není správné řešení,“ dodal.
Předsedkyně soudu upozornila také na úzkou spolupráci soudu s dalšími institucemi v regionu, například s orgánem sociálně-právní ochrany dětí, Probační a mediační službou, státním zastupitelstvím či policií, kterou by bylo po zrušení soudu obtížné zachovat.
Jeseník nemusí být zrušen
Ministr zároveň zdůraznil, že počet soudců nebude jediným kritériem a že se bude zohledňovat dostupnost a dojezdnost. „Právě Jeseník jsem uvedl jako příklad soudu, kde ani menší počet soudců automaticky neznamená jeho zrušení,“ napsal.
Podle Tejce se změnou struktury soudní soustavy neklesne počet soudců ani rychlost řízení. „Změní se pouze struktura – bude méně funkcionářských pozic a méně poloprázdných, přesto plně udržovaných soudních budov,“ uvedl.
