Ústavní soud varuje policii. Musí napočtvrté vyšetřit případ kněze, který si vydržoval dívku na sex. Muž využíval závislosti ženy i rodiny na jeho podpoře. Ústavní soud ve středu v obnoveném řízení vyhověl stížnosti dívky, a to po zásahu Evropského soudu pro lidská práva. Ústavní soudci dali policii i konkrétní plán a nenajde-li důkazy, má hledat dál. Oběť nesmí očerňovat v odůvodnění, ani případ bagatelizovat. Pět soudců mělo odlišné stanovisko, podle tří z nich je věc promlčená.

Vyplývá to z dnešní zprávy Ústavního soudu k vyhlášenému nálezu pléna Ústavního soudu. Pět soudců ale k nálezu připojilo odlišné stanovisko. Uplatnili ho Tomáš Langášek, Milan Hulmák, Veronika Křesťanová, Dita Řepková a Jan Wintr. Soud měl podle nich stížnost odmítnout jako nepřípustnou.

Disent: Více a lépe už nelze. Věc je promlčená

Podle disentů soudců Tomáše Langáška, Dity Řepkové a a Jana Wintr je navíc případ promlčený a stížnost měla být zamítnutá: „Navzdory představám našich kolegů a kolegyň jsme se utvrdili v tom, že tuto věc již nelze více či lépe účinně vyšetřit. I kdyby se nově objevily důkazy prokazující jinak hájitelná tvrzení stěžovatelky, je trestní odpovědnost s největší pravděpodobností promlčená,“ stojí v odlišném stanovisku. 

„Plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jiří Přibáň) v obnoveném řízení ženě vyhovělo,“ uvádí zpráva Ústavního soudu.

Žena už v roce 2024 uspěla se stížností na Českou republiku před Evropským soudem pro lidská práva. Stát jí musel zaplatit 25 000 euro. Česká justice o případu Y. v. Česká republika podrobně informovala.

Mohlo by vás zajímat

Nebylo to znásilnění ve smyslu zákona

První vyšetřování česká policie uzavřela proto, že dívka knězi kladla jen malý odpor. V druhém rozhodnutí v lednu 2017 policie usoudila, že jednání kněze PJ nebylo znásilněním ve smyslu zákona.

Žena nebyla schopná vyjádřit nesouhlas tak, aby kněz pochopil, že jde o vážný odpor. „Stěžovatelka podle policie raději snášela sexuální jednání PJ, aby nepřipravila svou rodinu a sebe o materiální a finanční zajištění PJ,“ popsal situaci v rozsudku Evropský soud pro lidská práva (ESLP).

Podle ESLP český stát proto nedostál svým závazku k účinému uplatňování trestněprávního systému tak, aby kriminalizoval nekonsenzuální sexuální akty, upozornil Ústavní soud.

Žena vznesla hájitelná tvrzení

Podle Ústavního soudu stěžovatelka vznesla hájitelná tvrzení k prokázání relevantních znaků skutkových podstat v té době aplikovatelných trestných činů znásilnění a sexuálního nátlaku. Uvedla, za jakých okolností podezřelý k sexuálním praktikám vůči ní přistupoval a jak na ně reagovala.

„Podle ní ji při provádění sexuálních praktik muž například zamkl, natlačil do rohu, silou ji tam držel. K atakům podle ní docházelo se vzrůstající intenzitou. Muž jí měl údajně říkat, že je jeho ,duchovní dcerka´, a donutit ji odpřisáhnout, že o situaci nikomu neřekne,“ uvedl Ústavní soud.

Kněz v pozici vedlejšího účastníka sexuální jednání přiznal. „Přikládal mu jiný význam,“ říká soud k muži narozenému v roce 1945.

Případ už jednou skončil promlčením

Policie přesto i ve svém třetím rozhodnutí v červenci 2017 usoudila, že jednání kněze nepředstavuje sexuální nátlak. V říjnu 2014 na sebe nechala žena převést byt, cestovala s ním po farnostech, přespávala s ním na různých místech, argumentovala mimo jiné.

Od roku 2020 ale žena žádala o přezkum městské státní zastupitelství a ani státní zástupce nesouhlasil se závěry vyšetřování. Podle něj nebylo dostatečně důkladné a skončení případu bylo předčasné. 

Se závěrem, že nešlo o násilí, ale o jinou formu nátlaku, a že přečin sexuálního nátlaku je promlčeý, se ztotožnil v roce 2021 český Ústavní soud.

Pokud policie nenajde důkazy, bude hledat dál

Podle středečního nálezu pléna Ústavního soudu ale orgány činné v trestním řízení (OČTŘ) „zasáhly do práva stěžovatelky na účinné vyšetřování“. Takové právo vyplývá z jejího práva na nedotknutelnost osoby, zákazu nelidského a ponižujícího zacházení a práva na soukromí. Případ se nyní vrací k došetření.

„Pokud v dalším řízení dospějí OČTŘ k tomu, že závěry dokazování dosud nepřinesly dostatečné podklady pro potvrzení či vyvrácení hájitelného tvrzení stěžovatelky, bude třeba je doplnit a z provedeného dokazování vyvodit skutková zjištění,“ uvádí Ústavní soud.

Co vše znovu policie posoudí?

Zejména je podle ÚS nutné odstrannění rozporů a nesrovnalosti v tvrzení stěžovatelky o možném násilí a jeho intenzitě. Dále je podle Soudu třeba nové posouzení stavu závislosti stěžovatelky na podezřelém s ohledem na jeho duchovní autoritu a soustavné vyžadování projevů vděku za materiální pomoc stěžovatelce.

„Hlouběji je nutné se zabývat významem pojmů násilí, pohrůžka násilí, zneužití bezbrannosti a závislosti, což OČTŘ dosud neučinily,“ uvádí Ústavní soud.

Ústavní soud varuje policii

Ústavní soud rovněž varuje před „chybnými reakcemi a primární viktimizací oběti v odůvodnění“.

„V odůvodnění OČTŘ je nutné vyvarovat se chybných reakcí na primární viktimizaci oběti. Viktimizace (zraňování) oběti trestného činu je v rozhodnutí OČTŘ nepřípustná a orgány státu se jí musí vyvarovat. Nepřípustné je očerňování oběti, přenášení viny na oběť či bagatelizace její újmy,“ vzkazuje policii Ústavní soud.

Ve stejném případě se totožná stěžovatelka domáhá po České republice další částky 500 000 korun za způsobenou újmu. Soud zatím její návrh zamítl.