Celní úřady si při vymáhání justičních pohledávek, jako jsou soudní poplatky, pokuty nebo jiné peněžité tresty, vedly lépe než dříve soudy. Vymáhaly je rychleji a úspěšněji. Ke zvýšení počtu ukládaných peněžitých trestů to ale nevedlo. Vyplývá to z kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), která se zaměřila na správu soudních poplatků a efektivitu vymáhání justičních pohledávek.
Kontroloři NKÚ prověřovali období let 2021 až 2024. Zaměřili se na ministerstvo spravedlnosti, ministerstvo financí a Generální ředitelství cel.
Podle NKÚ se soudům vymáhání justičních pohledávek dlouhodobě nedařilo. V letech 2021 až 2023 soudy vymohly v průměru pouze osm procent z celkového objemu pohledávek. Od roku 2024 přešla tato agenda na celní správu.
Více peněžitých trestů nepřišlo
Přesun vymáhání pohledávek na celní správu měl podle původních očekávání vést i ke změně trestní politiky. Vláda předpokládala, že soudy budou častěji ukládat peněžité tresty namísto krátkodobých trestů odnětí svobody, což by přispělo ke snížení počtu vězněných osob.
„Vládní exekutiva si od tohoto kroku mimo jiné slibovala, že dojde ke zvýšení počtu peněžitých trestů namísto krátkodobých trestů odnětí svobody a v souvislosti s tím i ke snížení počtu vězněných osob. Jak ukázala kontrola NKÚ, ke zvýšení počtu peněžitých trestů toto opatření nevedlo,“ uvedla mluvčí NKÚ Hana Kadečková.
Mohlo by vás zajímat
Naopak, v roce 2024 soudy uložily o téměř 490 peněžitých trestů méně než v předchozím roce.
Ministerstvo: problémem byla administrativa a staré dluhy
Ministerstvo spravedlnosti nízkou úspěšnost soudů vysvětluje zejména vysokou administrativní zátěží.
„Nízká úspěšnost vymáhání justičních pohledávek soudy v letech 2021 až 2023 souvisela především s vysokou administrativní zátěží soudů a s nízkou mírou automatizace procesů. Souvisel s tím také fakt, že značnou část portfolia tvořily staré a obtížně vymahatelné pohledávky,“ sdělil mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
Právě tyto důvody podle něj vedly k tomu, že stát od ledna 2024 svěřil vymáhání pohledávek celní správě.
Přechod na celníky přinesl úspory
Kontrola NKÚ ukázala, že přesun agendy přinesl také finanční úspory. Zatímco soudy vynakládaly na platy zaměstnanců zajišťujících vymáhání pohledávek v průměru 139 milionů korun ročně, celní správa vynaložila v roce 2024 na tyto platy zhruba 94 milionů korun.
K lepším výsledkům podle NKÚ přispěla také vyšší aktivita celních úřadů. Generální ředitelství cel navíc nemuselo zavádět nové informační systémy. Upravilo své stávající systémy, což si vyžádalo náklady 2,2 milionu korun.
Ministerstvo nekontrolovalo postup soudů
NKÚ zároveň kritizoval postup ministerstva spravedlnosti. Podle kontrolorů resort nepostupoval v souladu se zákonem o soudech a soudcích, protože nekontroloval, zda soudy při správě soudních poplatků a vymáhání pohledávek dodržují právní předpisy.
Ministerstvo tak podle NKÚ nemohlo ověřit, zda soudy jako organizační složky státu systematicky sledovaly, zda dlužníci své povinnosti plní včas a řádně.
