Horší než zpackaná digitalizace. Šéf inženýrské komory odsuzuje novelu stavebního zákona

Sněmovna v pátek po 11hodinovém maratonu projednávání v prvním čtení schválila novelu stavebního zákona. Má urychlit povolování staveb, zejména těch určených k bydlení a pomoci tak vyřešit bytovou krizi. Česká komora autorizovaných inženýrů techniků (ČKAIT) – uznávané profesní a odborní organizace – ale varuje: návrh ke kýženému cíli nepovede. Naopak předseda komory Robert Špalek v rozhovoru pro Českou justici upozorňuje na množstvím „nášlapných min“, které novela obsahuje. Proč by se mělo Česko bát diskriminace před zákonem či ohrožení bezpečnosti staveb?

Jak hodnotíte aktuální novelu stavebního zákona? Míří skutečně na problematická místa stavebního řízení?

Třináctá novela nereaguje na zásadní chyby a nedostatky nového stavebního zákona. Do stavebního práva se snaží dostat úpravy, které neprošly meziresortním řízením. Vychází ze stavebních mýtů o údajně dlouhém a složitém povolovacím řízení. Z našich zkušeností a průzkumů však vyplývají často jiné zásadní problémy. Takže pokud předkladatelé tuto novelu odůvodňují pouze snahou maximálně zjednodušit a zrychlit stavební řízení i výstavbu a tím „spasit“ oblast dostupného bydlení, tak to prostě nemůže dobře dopadnout.

Proč podle vás novela ke zrychlení a zjednodušení stavebního řízení nepovede?

Děje se tak za každou cenu, včetně ohrožení kvality, bezpečnosti, veřejného zájmu nebo sousedských vztahů, a hlavně co nejrychleji, s účinností další objemné množiny často zásadních změn už k 1. červenci 2026. Pokud se nezmění přístup k tak zásadní změně stavebního zákona, může to dopadnout ještě hůře než špatně připravená digitalizace. Přesně před dvěma roky jsme také varovali před jejím spuštěním bez dostatečné přípravy. Bohužel marně. A naše varování se plně naplnila. Nezbývá než doufat, že současná vláda bude naslouchat odborníkům ze stavařské praxe.

Předkladatelé novely očekávají, že zrychlení výstavby bytů přinese zejména zařazení bytových komplexů nad 10 tisíc metrů čtverečních plochy mezi stavby veřejného zájmu. Ani v tomto případě podle vás nemůže jít o efektivní zjednodušení?

V první řadě změna zavádí dvojí standard v oblasti stavebního práva: pro velké investory a stavebníky a pro ty menší. Vše je navržené tak, aby se povolovaly jednodušeji velké bytové celky. Pro jiné stavby pro bydlení to ale platit nebude, což je diskriminační přístup, který bude jen těžko obhajitelný.

Dále je potřeba připomenout, že podle novely bude možné změnit územní plán bez standardního projednání a nebude pevně stanoven ani soulad s technickými požadavky na stavby s mnoha dosud závaznými normami zajištujícími kvalitu vnitřního prostředí. Jde například o ochranu před hlukem nebo emisemi.

Dosud ve veřejném prostoru také nezaznělo, že novela u staveb nebo souboru staveb s převažující funkcí bydlení s celkovou podlahovou plochou od 10 tisíc metrů čtverečních počítá zřejmě s možností vyvlastňování. Pokud by tomu tak skutečně bylo, jednalo by se o jeden z největších excesů navrhované právní úpravy. Je nepochybné, že zajištění bydlení je jednou z důležitých priorit státu. Ale skutečně toho chce stát docílit i za cenu možného vyvlastnění práv k pozemkům pro stavby hromadného bydlení, odpovídající zhruba 150 až 200 bytům?

Zmínil jste, že by vláda měla při tvorbě zákona naslouchat odborníkům z praxe. Jak moc jste měli možnost do přípravy novely zasáhnout? Jeden z jejích předkladatelů – poslanec Vojtěch Krňanský (Motoristé) – při projednávání novely ve sněmovně tvrdil, že s Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků návrh konzultoval.

Komora jako nejsilnější profesní organizace ve stavebnictví s 32 tisíci autorizovanými inženýry a techniky se na této novele nijak nepodílela ani neměla možnost ji připomínkovat. Členové naší komory, ať už projektanti, stavbyvedoucí nebo odborníci pracující na stavebních úřadech k projednání návrhu přizváni nebyli.

Přes veškerou kritiku nejde na novele najít něco pozitivního?

Nechceme pouze kritizovat. Jako změnu k lepšímu můžeme určitě vnímat fakt, že se ruší jednotné enviromentální stanovisko, jehož získání dělá většině stavebníků vážné problémy a prodlužuje lhůty povolení staveb.

Pozitivem by mohl být také vznik jednotné státní stavební správy. Určitě je dobré pokusit se překlenout současnou roztříštěnost stavební správy do nynějších 690 samostatných stavebních úřadů, zajistit jednotnou metodiku a redukovat počet úřadů. Ovšem, a zde vidím opět kámen úrazu, navrhované provedení je rizikové. Chybí analýza personálního zajištění i problémů stávajících stavebních úřadů. Řada stávajících úředníků do nového úřadu nepřejde a my nevíme, o jaké číslo se jedná. Platí to i pro dotčené orgány. Pracovníci na stávajících úřadech jsou frustrovaní z neustálých změn stavebního zákona i dalších souvisejících předpisů.

Mohlo by vás zajímat

Akcie místo peněz. Kdy se nový zákon vyplatí zaměstnancům

V prvotní reakci na novelu komora autorizovaných inženýrů a techniků pro některé překvapivě ocenila odložení digitalizace stavebního řízení do konce roku 2030. Proč? V čem vidíte hlavní výhody tohoto kroku?

Ano, odložení digitalizace do konce roku 2030 vítáme. Tato lhůta bude snad dostačující. Projektujeme digitálně a odpovídat tomu má i proces povolování staveb. Nejen žádost, ale především sdílení projektové dokumentace. V jiných oblastech se digitalizace daří, stavebnictví nechce zůstat stranou. Souzníme s tím, že obíhat mají dokumenty, ne lidé. Zvlášť, když se postupně rozšiřují metody projektování a správy staveb, které jsou ze své podstaty digitální, například BIM. Ale, a v tom tkví podstata našich připomínek, vždy by měla existovat přechodná doba s možností substitučních procesů. To u posledního pokusu o digitalizaci chybělo, proto bylo nutné následné „voperovávání“ nejrůznějších bypassů.

Ani současné znění zákona ale není bez chyb. Sami jste v prosinci upozornili, že znění stavebního zákona z roku 2021 způsobilo značné kolize a problémy, které se v praxi obnažily až v posledních měsících. O co konkrétně jde?

Identifikovali jsme deset zásadních problémů, z nichž některé zapříčinila i kolize nezdařené digitalizace stavebního řízení. Především projektová dokumentace pro povolení záměru je příliš zjednodušená, nezohledňuje složitost staveb a kategorie staveb. Je proto zdrojem víceprací, sporů a problémů stavebníků, projektantů i stavitelů. ČKAIT doporučuje upravit stavební zákon a vyhlášku tak, aby se dokumentace pro povolení „vyhrazených“ a „ostatních“ staveb opět významně přiblížila k rozsahu dřívější již zjednodušené dokumentaci pro společné územní a stavební řízení podle předchozího stavebního zákona z roku 2006 Sb. a vyhlášky vyhlášky o dokumentaci staveb z téhož roku, která plně vyhovovala danému účelu a v praxi se osvědčila. Tato dokumentace byla již zjednodušená, avšak zároveň obsahovala všechny potřebné údaje a detaily. Vedle toho by pro některé stavby bylo přípustné dokumentaci pro povolení záměru „jednoduchých“ staveb zpracovávat podle zjednodušené formy nové vyhlášky o dokumentaci staveb z roku 2024.

V rámci komory voláte po komplexní a odborně připravené novele stavebního zákona, která by se propsala i do souvisejících předpisů. Na co konkrétně by se měla taková novela zaměřit?

Máme zpracovanou detailní analýzu jak platného znění nového stavebního zákona a prováděcích vyhlášek, tak třinácté novely. Jde o stovky stran, které procházíme s každým zveřejněným návrhem. Budu mluvit za většinu z 32 tisíc autorizovaných inženýrů a techniků: od schválení nového stavebního zákona v roce 2021 jsou všechny změny většinou k horšímu. Posledních několik let připomíná látání nafukovacího balonku jehlou a nití.

Stavebnictví nejsou jen bytové domy! Proto už několik let upozorňujeme zákonodárce, že není třeba vymýšlet kolo. Stačí si vzít příklad z přípravy rozsáhlé novely takzvaného liniového zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací. Předcházelo tomu erudovaně vedená diskuse, využití pozitivních zkušeností ze zahraničí, zapojení expertů i smysluplný politický konsensus.

Chápeme, že se nelze vrátit ke starému stavebnímu zákonu z roku 2006 v podobě jeho poměrně velmi povedené poslední velké novely účinné od 1. ledna 2018. A to přesto, že tato novela podle profesních zkušeností členů ČKAIT přinesla řadu pozitivních změn, mimo jiné zásadní zjednodušení povolování rodinných domů a větší uplatnění takzvané společného územního a stavebního řízení. Budeme ale trvat, aby stávající podobu novely představenou jako sněmovní tisk 67/0 nahradil komplexní pozměňovací návrh nového stavebního zákona. Žádáme, aby vypořádal připomínky odborné praxe, a to nejen nás stavebních inženýrů a techniků, ale i hasičů, krajů, obcí a architektů. Pracovat na návrhu jsme připraveni okamžitě.