Veřejným opatrovníkem lidí s omezenou schopností právně jednat by nově mohla být i obec mimo bydliště opatrovance. Hnutí STAN připravilo návrh, který by pomohl malým obcím, kde sídlí ústavy pro handikapované. Ty se musejí starat často o desítky chovanců.
Takové obce nemají dostatečnou kapacitu na to, aby zájmy zranitelných osob hájily. Soudy však dosud musejí jmenovat veřejným opatrovníkem obec, kde má opatrovaný své bydliště, bez ohledu na její schopnosti a možnosti opatrovnickou agendu řádně řešit. Návrh poslanců Elišky Olšákové a Karla Dvořáka s tím že by veřejným opatrovníkem měly být obce s rozšířenou působností.
Mohly by ale tuto funkci přenést i na jinou vhodnější obec. Tato možnost přichází v úvahu v případě, že příslušná obec nedává v konkrétním případě záruky řádného výkonu opatrovnictví.
Stát výkon opatrovnictví finančně kompenzuje
Mezi základní povinnosti opatrovníka – kromě práv a povinností stanovených soudem – patří zejména: pravidelný osobní kontakt s opatrovancem. Musí také sledovat jeho zdravotní a sociální stav, chránit jeho práva, zájmy a důstojnost, a zajistit srozumitelné vysvětlení rozhodnutí a postupů, které se ho týkají.
Obcím, které tuto funkci vykonávají, za to stát vyplácí finanční příspěvek. Letos je to 30 500 korun.
Mohlo by vás zajímat
Data sesbírá vnitro
Návrh dále ukládá obcím povinnost vést evidenci lidí, které opatrují. Data poskytnou krajským úřadům, které je zašlou ministerstvu vnitra pro větší přehled o celkové situaci ve veřejném opatrovnictví a kvůli cílenému rozdělování peněz. Předkladatelé počítají s účinností novely od 1. ledna 2027.
Obdobné návrhy schválila vláda sociálního demokrata Bohuslava Sobotky v roce 2016 a předloni pak vláda Petra Fialy (ODS). Sněmovna ale ani jeden z nich do voleb nestihla projednat.
Dřívější vláda Andreje Babiše (ANO) se sociálními demokraty měla podobnou úpravu na stole v roce 2018, kvůli politickým neshodám ji ale rovněž neprojednala.
