Úpravu trestného činu neplacení výživného zřejmě čeká zpřísnění. Předpokládá to novela skupiny koaličních poslanců v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO), kterou by měla podle podkladů pro pondělní schůzi podpořit vláda. U zanedbání povinné výživy jsou po širších změnách trestního práva trestné od ledna jen případy, kdy neplacení alimentů vystaví vyživovaného člověka nebezpečí nouze.
„Předkladatel považuje tuto liberalizaci na nevhodnou, neboť může mít negativní dopady právě na nezletilé děti,“ stojí v důvodové zprávě předlohy. Podepsali ji mimo jiné předsedové klubů ANO Taťána Malá, SPD Radim Fiala a Motoristů Boris Šťastný. Trestnost neplacení alimentů by ale podle jejich návrhu neměla být tak široká, jak platilo do konce loňska.
„Navrhují zpřísnit trestnost zanedbání povinné výživy tak, aby úmyslné neplnění (včetně vyhýbání se) vyživovací či zaopatřovací povinnosti bylo trestné i v případě, kdy tímto jednáním nebude oprávněná osoba vydána nebezpečí nouze; oproti předchozímu právnímu stavu se nicméně nenavrhuje trestně postihovat nedbalostní neplacení výživného,“ stojí v předkládací zprávě.
Za co bude vězení
Nyní hrozí až dvouleté vězení lidem, kteří neplatí i z nedbalosti výživné déle než čtyři měsíce a tím vystaví vyživovaného člověka nebezpečí nouze.
Nynější koaliční novela navrací postih i ostatních případů neplacení alimentů, které přesáhne třetinu roku. Podmínkou se ale má stát úmyslné neplnění povinnosti. Soudy by za ně mohly ukládat až roční vězení. K nepodmíněnému trestu by mohly přistoupit jen v zájmu ochrany společnosti nebo pokud by neexistovala naděje, že by pachatele bylo možné napravit jiným trestem.
Mohlo by vás zajímat
Tejc chce změnu prosadit zrychleně
Novelu zpracovalo ministerstvo spravedlnosti. Skupina poslanců ji podala podle dřívějšího vyjádření ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) pro urychlení schvalování. Předkladatelé navrhli, aby Sněmovna přijala předlohu zrychleně už v prvním čtení. Měla by být účinná od července. K novele se nekonalo připomínkové řízení. Vládní legislativci k ní sepsali pro zákonodárce kladné stanovisko.
Širší změny trestního práva prosadila předchozí vláda Petra Fialy (ODS) s cílem snížení počtu vězňů i recidivy a úspor státního rozpočtu. Rozšířily se například možnosti ukládání peněžitých a dalších alternativních trestů.
Věznice na přelomu roku opustilo celkem 309 lidí. U 303 z nich trestní zákoník zmírnil trest za neplacení výživného, u šesti se jednalo o drobné drogové delikty. Na začátku ledna to uvedla mluvčí Vězeňské služby ČR Markéta Prunerová.
Už loni v září se ve věznicích rozšířily letáky o změnách v trestním zákoníku, podrobněji je pak odsouzeným vysvětlili odborní zaměstnanci. Informace o počtech vězňů propuštěných z jednotlivých věznic předala Vězeňská služba i policejnímu prezidiu.
