V Česku se povoluje méně staveb než dřív a vláda chce situaci rychle změnit. Proto plánuje prosadit rozsáhlou novelu stavebního zákona už během několika měsíců a schválit ji do července. Podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je stav stavebního řízení natolik kritický, že kabinet musí postupovat rychle, i když návrh čelí ostré kritice opozice, právníků i stavebních odborníků.
Novela stavebního zákona, kterou před Vánoci předložili poslanci hnutí ANO v čele s premiérem Andrejem Babišem a ministryní pro místní rozvoj Zuzanou Mrázovou, rozděluje odbornou i politickou scénu. Jedni ji chválí jako důležitý krok ke zrychlení stavebního řízení, druzí v ní ale vidí řadu problematických míst a nedodělků, které mohou dosažení kýženého cíle nakonec zhatit. Vláda přesto chce novelu rychle prosadit.
„Jsme v kritické situaci“
Podle Karla Havlíčka dělá vláda všechno pro to, aby novela vstoupila v účinnost už od 1. července. „Jsme naprosto v kritické situaci. Po předcházející vládě jsme zdědili naprostý chaos ve stavebním řízení,“ řekl Havlíček Ekonomickému deníku. Připomněl, že nezdařená digitalizace stavebního řízení a více než desítka novel stavebního zákona vedly k tomu, že se místo očekávaného nárůstu v Česku loni povolilo zhruba o čtvrtinu staveb méně než před započetím změn v roce 2021. Podle něj je proto nutné situaci urychleně řešit.
Ani sama vláda ale nečeká, že nová pravidla, která nyní projednává Sněmovna, zrychlí povolování staveb ze dne na den. „Faktické zrychlení uvidíme až po 1. lednu 2028,“ uvedla vládní zmocněnkyně pro zavedení novely stavebního zákona Hana Landová. Teprve tehdy se totiž podle ní navržené změny plně promítnou do praxe stavebních úřadů a technických požadavků na stavby.
O něco rychleji by se podle Landové mohly projevit změny, které mají usnadnit územní plánování. V tomto případě očekává první praktické efekty novely už bezprostředně po její účinnosti v červenci letošního roku.
Mohlo by vás zajímat
Opozice varuje před chybami
Legislativní kvapík ale tvrdě narazil u opozice. Podle poslance a bývalého ministra průmyslu Lukáše Vlčka (STAN) je chybou už samotný způsob, jakým vláda zákon předložila. Tím, že jde o poslanecký návrh, obešla klíčové body legislativního procesu. „Co mně osobně velmi vadí, je, že bylo obejito mezirezortní připomínkové řízení. Nemáme stanovisko Legislativní rady vlády. Nebylo zpracováno hodnocení dopadů regulace,“ uvedl Vlček.
Novela stavebního zákona má téměř 900 stran a mění 42 zákonů. U tak rozsáhlého předpisu je podle Vlčka zásadní zapojení odborné veřejnosti. Připomněl, že mezirezortní připomínkové řízení slouží mimo jiné k odstraňování faktických chyb, které může návrh obsahovat. „Už nyní vidíme, že v tom návrhu je takových faktických chyb mnoho,“ upozornil.
Poslanec a bývalý ministr dopravy Martin Kupka (ODS) vidí problém například v personálním zajištění nového systému. „Vytvoříte centrální úřad, ale nebude v něm mít kdo pracovat. Toto riziko si uvědomují ve městech i na krajích,“ uvedl.
Za sporné považuje i některé definice, které návrh obsahuje. „Je tam několik nášlapných min, a to velmi vážných, které je potřeba vypořádat. Například definice veřejného zájmu. Ale hlavně ohrožení osobního vlastnictví,“ podotkl Kupka při projednávání návrhu v hospodářském výboru Poslanecké sněmovny.
Ve veřejném zájmu má být mimo jiné i výstavba bytových domů o podlahové ploše od 10 tisíc metrů čtverečních. Jde tedy o velké bytové projekty, zpravidla s více než 150 byty.
Už jednou projednán
Vicepremiér Havlíček sice uznává námitky opozice, že kabinet novelu nepředložil standardní cestou. Zároveň ale dodává, že k takovému postupu, který by projednávání klíčové normy prodloužil nejméně o půl roku, podle něj nebyl důvod. Novela podle něj vychází z návrhu stavebního zákona, který tehdejší vláda v čele s hnutím ANO předložila už v roce 2021. Ten prošel standardním připomínkovým řízením. Základ nynějšího návrhu je proto podle Havlíčka pevný.
Některé dílčí problémy a výtky vůči novele si vláda podle Karla Havlíčka uvědomuje. Tvrdí ale, že je kabinet vyřeší během projednávání návrhu ve Sněmovně. „Všechny připomínky, které přicházejí, systematicky vypořádáváme. Ty, které jsou relevantní, se snažíme zakomponovat do změn, které budeme realizovat ve druhém čtení na bázi pozměňovacích návrhů jednotlivých poslanců,“ řekl.
Takový postup ale znamená absenci důvodové zprávy, o kterou se při výkladu zákonů zpravidla opírají právníci i soudy. Zároveň přináší omezený prostor pro projednání změn a případnou opravu chyb, které návrh může obsahovat.
Havlíček v tom však důvod k obavám nevidí. „Nikdo nebude uzurpován od svého práva říci si svůj názor,“ zdůraznil.
Poslanecké pozměňovací návrhy podle něj navíc nemají přinést žádnou zásadní revoluci, která by měnila základní principy zákona – například to, že výstavba bytů má být podle novely považována za veřejný zájem. Připravovanými úpravami chce vláda především usnadnit zavedení nových pravidel do praxe. „Odkládá se tak například účinnost nového uspořádání stavebních úřadů z 1. ledna 2027 na 1. ledna 2028,“ uvedla příklad chystané změny Hana Landová.
Odložená digitalizace
Diskuse se vede také o digitalizaci stavebního řízení. Novela ji odkládá až do konce roku 2030, což část odborníků kritizuje. Digitalizaci považuje za nezbytnou součást reformy například starosta Prahy 9 Tomáš Portlík (ODS). „Je to základ, který musí proběhnout a nesmí se zpackat. Všichni na ni čekáme. Měla být ambicióznější, než že si to současná vláda dala jako úkol pro příští vládu,“ uvedl Portlík na Summitu dostupného bydlení.
Bez dokončené digitalizace navíc není zcela jasné, jak budou mezi sebou komunikovat jednotlivé části centrální stavební správy, kterou novela vytváří a do níž začleňuje i dosavadní stavební úřady.
Landová ale kritiku odmítá. „Digitalizaci by bylo fajn mít, ale pojďme nejprve racionalizovat procesy a ty teprve potom digitalizujme. Digitalizace sama o sobě nevyřeší byrokracii, je to pouze jiný nástroj na posílání zpráv z bodu A do bodu B,“ vysvětlila v rozhovoru pro Českou justici.

Developeři vidí i slibné změny
Přes řadu výhrad k připravovaným změnám se ale objevují i hlasy, která záměr vládních poslanců vítají. Podle prezidentky správní rady Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí Zdenka Klapalová může novela pomoci zejména se stabilitou rozhodování.
„Z pohledu trhu nemovitostí návrh hodnotíme jako krok směrem ke konsolidaci procesů a snahu o větší přehlednost rozhodování. Pozitivně vnímáme zejména úsilí o omezení nadměrného řetězení správních úkonů, o zjednodušení struktury řízení a o jasnější vymezení odpovědnosti jednotlivých správních orgánů,“ uvedla.
Také developeři novelu vítají jako jasný krok ke zrychlení povolování staveb, po němž léta volají. Za nejdůležitější změnu považují to, že o povolení velkých bytových projektů s plochou nad 10 tisíc metrů čtverečních bude nově rozhodovat centrální stavební úřad, a nikoliv jednotlivé stavební úřady v obcích.
Podle advokáta Vojtěch Faltus z kanceláře Aegis Law by tato centralizace mohla přinést větší jednotnost rozhodování. Zároveň ale upozorňuje, že rychlejší vydání povolení nemusí nutně znamenat menší právní rizika. Novela podle něj například omezuje možnosti sousedů napadat stavební záměry a zároveň deklaruje bytovou výstavbu jako veřejný zájem. To sice může povolovací řízení urychlit, ale zároveň se tím mohou spory přesunout ze stavebních úřadů k soudům. Pokud by soud již vydané stavební povolení zrušil až ve chvíli, kdy je stavba rozestavěná, může to podle něj znamenat velmi složité právní situace a miliardové finanční ztráty pro stavebníky.
Zrychlení ukáže až praxe
Tomáš Portlík navíc upozorňuje, že ani centrální rozhodování nemusí znamenat skutečně jednotný přístup. „Výklad úředníků může být specifický. Bude potřeba i v rámci Prahy, která má 57 městských částí, z toho 22 s přenesenou působností státní správy, najít konsensuální dohody, že si zákon nebude každý vykládat po svém,“ uvedl Portlík.
Zda novela skutečně přinese slibované zrychlení výstavby, tak s konečnou platností ukáže až její praktická aplikace. Vedle legislativních změn totiž bude rozhodující také to, jak se budou nová pravidla vykládat v praxi a jak se s nimi vypořádají správní soudy. Výsledky novely se tak mohou protáhnout i na více než desetiletí.
