Zatímco svět na vlnu onemocnění koronavirem v roce 2021 pozvolna zapomíná, v justici se její důsledky projeví se zpožděním. Předpovídá to Nejvyšší soud v ročence, podle které hlavní nápor sporů v souvislosti s onemocněním covid-19 soud teprve čeká. Dozvuky pandemie mají přinést spory o náhradu škody z nesplněných smluv a z protiepidemických opatření státu.

Třetím rokem za sebou se na Nejvyšší soud obrací stále méně dovolatelů. V minulém roce evidoval o polovinu méně mimořádných opravných prostředků než před osmi lety. Vyplývá to z čerstvě zveřejněné Ročenky Nejvyššího soudu.

Novela zvedla poplatky a omezila přípustnost dovolání

Nejvyšší soud to přičítá důsledkům novely občanského soudního řádu v roce 2018 (296/2017 Sb.), která citelně zúžila okruh přípustných dovolání a zvedla i soudní poplatky za ně. Zatímco v roce 2017 se brněnská nejvyšší instance v civilní oblasti potýkala s rekordními 6105 dovoláními, o rok později už to bylo jen 4784 podání a v loňském roce 3337 nových věcí. To je nejméně za posledních 10 let.

Ročenka však předpovídá nárůst agendy související s ukončením pandemie koronaviru v roce 2022. „Důsledky pandemie nakažlivého onemocnění a jejího ukončení se pravděpodobně výrazněji projeví v následujících letech,“ odkrývá dokument dynamiku víceinstančního soudního rozhodování.

Nárůst předpovídá zejména u náhrady škody, a to jak z titulu porušení smluvních povinností, tak v souvislosti s kroky státu při přijímání protiepidemických opatření.

U trestních spisů přibývá nedodělků

Také pro trestní kolegium Nejvyššího soudu znamenal loňský rok z hlediska nápadu druhý nejklidnější za posledních deset let. Evidovalo celkem 1240 dovolání, což je o 34 více než v roce předešlém. Současně s tím ale klesá i počet spisů, které loni soud odbavil, a stoupá počet nedodělků. Uzavřít se soudcům podařilo 1211 případů, což je nejméně za uplynulou dekádu. Do letošního roku jim tak přešlo 173 věcí.

Dokument se také zamýšlí nad praxí při postupování věcí Velkému senátu trestního kolegia. K tomu se spis dostane tehdy, když tříčlenný senát dospěje při svém rozhodování k odlišnému právnímu názoru, než předtím jiný senát Nejvyššího soudu.

Dosud platí, že velký senát rozhoduje meritorně, tedy o podaném mimořádném opravném prostředku. „Je otázkou, zda by uvedená praxe měla zůstat zachována. Alternativou k ní je totiž názor, že by velký senát měl rozhodnout pouze o řešení předložené právní otázky a následně by v souladu s tím v meritu rozhodl příslušný tříčlenný senát,“ uvádí ročenka.

Mohlo by vás zajímat

Kárná agenda: nic nám nepřišlo

V roce 2025 měl Nejvyšší soud poprvé na starosti ve druhém stupni rozhodování kárné agendy soudců. S odvoláním se na něj mohli obrátit soudci, jejichž kárné provinění předtím posoudily vrchní soudy. Nikdo z nich však této možnosti loni nevyužil.