Rušení a slučování se nebude týkat jen soudů. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc i nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová České justici potvrdili, že změny zasáhnou i státní zastupitelství. Vznikne pracovní skupina, která má navrhnout konkrétní podobu reorganizace. O záměru již s Tejcem neformálně mluvil i prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna.
Vláda i ministr spravedlnosti chce slučováním soudů a státních zastupitelství ušetřit na provozu i zaměstnancích. Tejc navíc upozorňuje, že soudní mapa pochází z minulého století a neodpovídá potřebám dnešní doby. Návrh na slučování okresních soudů chce šéf resortu spravedlnosti už v květnu předložit poslancům. V jaké fázi je plán na redukci soustavy státního zastupitelství? „O přípravách změn jsem již jednala s ministrem spravedlnosti. Pan ministr mě obeznámil, že pro hledání konkrétního řešení bude ustavena pracovní skupina, v níž budou zastoupeni jednotliví funkcionáři soudů i státních zastupitelství,“ uvedla Bradáčová pro Českou justici.
Za státní zastupitelství bude ve skupině jednat Bradáčová a krajský státní zástupce v Praze Martin Erazím, na kterém se podle nejvyšší státní zástupkyně shodli vedoucí žalobci napříč kraji. Další detaily ale ministerstvo žalobcům zatím nepředstavilo.
Rušení soudů má na státní zastupitelství dopad
Ministr spravedlnosti Tejc České justici potvrdil, že změny v soustavě státního zastupitelství přijdou na řadu ve chvíli, kdy bude více jasno o slučování soudů. „Až budou jasné principy, na kterých bude založeno slučování okresních soudů, bude probíhat i konkrétní debata se státními zástupci. Ti jsou nyní informováni o záměru,“ uvedl.
Krok je to logický. Státní zástupci totiž na práci soudů přímo navazují. Podávají obžaloby, dozorují trestní řízení a vystupují před konkrétním soudem, takže změna soudní mapy automaticky mění i jejich působnost a každodenní praxi.
Rušení okresních soudů se dotkne také policie, která v mnoha případech podle trestního řádu spolupracuje přímo se soudy. Špičky justice varují i před dopadem na advokáty, notáře, soudní komisaře, OSPOD, psychiatrické nemocnice, výchovné ústavy nebo věznice.
Foldyna: Čekáme na konkrétní plány
Soustava státního zastupitelství v Česku je čtyřstupňová a kopíruje strukturu soudů. Tvoří ji Nejvyšší státní zastupitelství v Brně, dvě vrchní státní zastupitelství v Praze a Olomouci, osm krajských státních zastupitelství a celkem 86 okresních (v Praze obvodních) státních zastupitelství. V celé soustavě působí zhruba 1 200 až 1 300 státních zástupců, kteří vykonávají veřejnou žalobu v trestním řízení a zároveň dohlížejí na zákonnost přípravného řízení i další oblasti veřejného zájmu.
Prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna připouští, že soustava s reorganizací počítá, i když konkrétní plán zatím nezná. „Odpor v soustavě určitě není. Máme v podstatě informace spíš z médií, takže jak jsem pochopil, i to ministerstvo si teď ty detaily ještě ladí a potom asi představí koncepci, o které bude chtít diskutovat,“ řekl České justici. Plán by podle něj měl navazovat na slučování soudů ve velkých městech. Foldyna připustil, že s Tejcem už o změnách neformálně jednal.
Opustí se draze vytápěné budovy
Unie státních zástupců tento týden na svém sněmu oficiálně vyjádřila ochotu diskutovat o změnách v soustavě soudů, potažmo státního zastupitelství, zároveň ale apelovala, aby nedošlo k ohrožení nezávislosti justice. Taková slova podle ministra nejsou šťastná. „Netuším, jak může sloučení dvou sousedních okresních soudů ohrozit jejich nezávislost. Soudci zůstávají, administrativa taky. Ubude jen dobře placených funkcionářů, správců budov, investičních techniků či bezpečnostních ředitelů. A někde se opustí draze udržovaná a vytápěná budova. Soudy s 8 či 11 soudci a plným managementem jsou zbytečně drahý luxus,“ reagoval Tejc.
Obavy má Foldyna z příprav IT systému na takový přechod. A v tom není sám. U soudů může být problémem přechod na informační systémy jako je ISAS. „Ta platforma je už dnes zastaralá a musí se vyzkoušet, zda to unese,“ upozornila předsedkyně Krajského soudu v Plzni Věra Oravcová. Legislativně bude třeba upravit novelu zákona o soudech a soudcích, ale také změnu jednacího řádu, vnitřního kancelářského řádu a navazujících instrukcí.
Mohlo by vás zajímat
Předsedové soudů mají pomoci
Ministr spravedlnosti tento týden po jednání vlády uvedl, že by byl rád, aby předsedové soudů sami navrhovali změny, které by bylo vhodné v rámci úspor a slučování provést. „Spoléhám na to, že předsedové krajských soudů mají místní znalost, znají poměry na jednotlivých soudech, znají jejich slabá i silná místa. Proto chci, aby primárně s těmi návrhy na zefektivnění fungování managementu přišly krajské soudy,“ uvedl.
Ne všechny soudy tak ale činí. Městský soud v Praze nebo Krajský soud v Praze prý oficiálně žádný pokyn neobdržely. Ani předseda Krajského soudu v Brně Milan Čečotka ministerstvu konkrétní návrh nepředložil. „Nebyl zaslán žádný návrh,“ uvedl pro Český rozhlas plus s tím, že soud pouze shrnul možná rizika a přínosy.
Tejc ale ve středu pro Českou justici přesto odmítl, že by soudy nespolupracovaly. „Již polovina předsedů krajských soudů sama přišla s návrhy, jak zefektivnit justiční mapu v jejich kraji. Debata s nimi je velmi věcná a neodpovídá mediálním výkřikům,“ uvedl pro Českou justici.
Plánované slučování okresních soudů by mělo mít tři fáze. V první mají přijít na řadu soudy ve velkých městech. Další fáze se má pak dotknout malých okresních soudů, kde působí méně než 25 soudců. Třetí fáze pak bude řešit složitější případy.
Ministerstvo chce mít o plánu slučování okresních soudů jasno do konce března a následně předložit legislativní návrh. První změny by mohly začít platit od ledna 2027.
