Jak dlouho trvá získání stavebního povolení v České republice? V průměru tři až pět let. V Praze bývá ještě delší — složitost územního plánování, množství dotčených orgánů a kapacita úřadů dělají z každého většího projektu administrativní maraton.

Pro srovnání: v Německu trvá standardní stavební povolení pro bytový dům přibližně rok. V Dánsku ještě méně. Rozdíl přitom není v tom, že by Češi stavěli složitější budovy.

​Kdo za to platí?

Zdlouhavé povolovací procesy se nedotýkají jen developerů — ti náklady přenáší dál. Každý rok, který projekt stráví ve správním řízení místo na staveništi, znamená náklady na financování pozemku, projektovou dokumentaci, tým a inflaci zdražující materiál.

Související náklady se logicky promítají do koncové ceny bytu. Kupující, který se ptá, proč nový byt v Praze stojí tolik, dostává část odpovědi právě tady — za rostoucí ceny nemůže chamtivost developerů, ale systému, který zdražuje každý měsíc prodlení.

​Nový stavební zákon – reforma, která se zadrhla

Česko přijalo nový stavební zákon s ambicí zrychlit povolování a zavést digitalizaci řízení. Realita prvních let jeho účinnosti ukázala, že systémová změna se neprosadí ze dne na den — přechod na nové procesy přinesl přechodný chaos, nedostatečně připravené úřady a právní nejistotu, která paradoxně některé projekty zpomalila ještě víc. Zlepšení přichází postupně a developeři, kteří umí v systému navigovat, mají výraznou výhodu.

​Projekty, které přesto rostou

I přes všechny překážky Praha staví. Konkrétní příklad? Rezidence Byty Na Vackově na Žižkově — lokalita, kde Metrostav Development od roku 2012 postupně buduje novou čtvrť na místě bývalého nákladového nádraží. Výsledek? Přes deset etap, stovky bytů od 1+kk do 5+kk, fungující infrastruktura, parky, občanská vybavenost.

Byty na Praze 3 v této lokalitě jsou ukázkou toho, co vznikne, když developer dokáže projekt dotáhnout přes byrokratické překážky až do fáze fungující komunity. Aktuálně je v nabídce jen několik posledních bytových jednotek.

​Proč na tom záleží každému?

Bytová krize v Praze není jen téma pro developery a politiky. Zdlouhavé procesy snižují nabídku bytů, vysoká poptávka tlačí ceny nahoru a na nájemním trhu chybí jednotky, které by mohly přibýt, kdyby výstavba byla rychlejší.

Výsledkem je město, kde průměrná rodina vynakládá na bydlení podíl příjmů srovnatelný s Londýnem nebo Amsterdamem — bez toho, aby dosahovala tamních mezd. Administrativa, která měla chránit kvalitu výstavby, se stala jednou z příčin problému, který chrání.

​Jedna věc se ale nemění

Praha roste a zájem o bydlení v ní neklesá. Kdo dokáže projekt dotáhnout do kolaudace přes překážky, které systém klade do cesty, obsadí trh, na který ostatní teprve čekají. A kupující, který pochopí, že cena nového bytu v sobě nese i cenu let čekání na razítko, vidí realitu pražského trhu trochu jinak.