Deset let trvalo justici, než vyřešila jednu z nejdéle projednávaných kauz týkajících veřejných zakázek. Cermat, organizace zodpovědná za státní maturity, pořizovala IT infrastrukturu pro pořádání zkoušek v časové tísni. Použila proto jednací řízení bez uveřejnění. Antimonopolní úřad jí za to vyměřil pokutu 500 tisíc korun, později sníženou na 350 tisíc. Tuto pokutu nyní Nejvyšší správní soud zrušil a případ vrátil úřadu k novému posouzení.
Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání napřed v červnu 2014 zahájilo užší zadávací řízení. Výběr vítěze však provázely námitky a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) tehdy předběžným opatřením zakázal smlouvy uzavřít. Cermat se tím ocitl v situaci, kdy mu dosavadní smlouva na IT systémy maturit na konci října 2014 skončila a novou uzavřít nemohl. Zakázku proto zadal takzvaně z ruky, použitím jednacího řízení bez uveřejnění, a smlouvu uzavřel 31. října, tedy poslední možný den.
Kdo za to může?
Úřad trestal za nesplnění podmínek pro použití tohoto mimořádného režimu. Zákon předpokládá, že musí jít o krajně naléhavý případ, který si zadavatel nezpůsobil, nemohl jej předvídat a z časových důvodů nemohl zakázku zadat jinak. Spor Cermat s úřadem vedl jen stran otázek, kdo za tíseň může a jestli ji mohl předvídat.
Justice si spis opakovaně přehazovala. Brněnský krajský soud napřed v roce 2018 zrušil rozhodnutí antimonopolního úřadu pro nepřezkoumatelnost. Nejvyšší správní soud ale konstatoval, že rozhodnutí přezkoumatelné bylo. Následně v roce 2022 krajský soud znovu rozhodnutí zrušil. Kasační stížnost ÚOHS pak soud zamítl. V roce 2023 předseda ÚOHS vydal druhé rozhodnutí, kterým snížil pokutu na 350 tisíc. Krajský soud v Brně žalobu Cermatu tentokrát zamítl.
Předvídatelnost má své limity
Nejvyšší správní soud se tedy věcí zabývá už potřetí. V rozhodnutí sp. zn. 21 As 83/2025 určil, že předvídavost zadavatelů má své limity. „Při hodnocení toho, zda se zadavatel mohl pokusit odvrátit krajně naléhavou okolnost, je nutné počítat s ideálním zadávacím řízením,“ uvedl v odůvodnění. Jinak by totiž hospodářská soutěž mohla být omezena na základě pouhé možnosti, že otevřené řízení selže.
Do harmonogramu proto instituce musejí zahrnout lhůtu pro podání žádosti o účast, 40denní lhůtu pro podání nabídek, 15denní blokační lhůtu pro podání námitek a dále přiměřený čas pro nezbytné úkony, jako je příprava dokumentace, hodnocení nabídek nebo uzavření smlouvy. Naopak nemusí započítávat lhůty závislé na aktivitě třetích stran.
Chybí výslech tehdejšího ministra
Soud dále vytkl nižší instanci, že nevyslechla tehdejšího ministra školství Marcela Chládka (ČSSD). Ten totiž v polovině roku 2014 zvažoval změnu podoby státních maturit pro rok 2015 cestou novely vyhlášky. Pokud by tomu tak bylo, prodlení v zahájení zakázky by nebylo přičitatelné Cermatu, ale normotvorné aktivitě ministerstva.
Nejvyšší správní soud připomenul ustálenou doktrínu, podle které lze důkazní návrh odmítnout jen tehdy, kdy tvrzená skutečnost není relevantní pro předmět řízení, navržený důkaz postrádá vypovídací hodnotu nebo skutečnost už byla prokázána jinak. Žádná z těchto situací ale nenastala.
Mohlo by vás zajímat
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se tak nyní musí případem znovu zabývat. Rozsudek však vylučuje, aby trestal Cermat za to, že při sestavování harmonogramu nepočítal se všemi nepříznivými eventualitami.
