Státní zástupkyně Petra Lastovecká, která dozorovala brněnskou bytovou kauzu a podílela se i na bitcoinové kauze, rezignovala po 28 letech na funkci. Důvodem je podle ní ztráta důvěry ve vedení státního zastupitelství. Uvedl to Deník N. Rozhodnutí přišlo několik měsíců poté, co skončila v týmu kolem bitcoinové kauzy kvůli údajné podjatosti.
„Rezignovala jsem po 28 letech služby, protože jsem postupně ztratila důvěru v odborné vedení a směřování státního zastupitelství. Práci státní zástupkyně mám stále ráda, ale už nechci být součástí systému, který podle mého názoru opouští hodnoty odbornosti, odpovědnosti a otevřené diskuse,“ sdělila Deníku N.
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) webu Info.cz potvrdil přijetí dopisu a řekl, že ho mrzí, že zkušení státní zástupci opouští soustavu. „Nejvyšší státní zastupitelství stejně jako u jiných státních zástupců, kteří v minulosti podali svoji rezignaci, vzalo tuto informaci na vědomí,“ napsal mluvčí instituce Malý.
Výtka za bitcoinovou kauzu
Lastovecká dříve dostala výtku kvůli rozhovoru o svém odvolání z vyšetřovacího týmu bitcoinové kauzy. Podle vrchního státního zástupce v Olomouci Radima Dragouna tím narušila důvěru v práci státního zastupitelství i odborný postup žalobců v probíhajícím přípravném řízení. Kárné řízení ale nenavrhl.
Kvůli případu se Lastovecká dostala do sporu i s nejvyšší státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou. Bradáčová považovala Dragounovo hodnocení za příliš mírné.
„Nejvyšší státní zástupkyně podala v daném kárném řízení námitku. Z té ovšem nevyplývá, že by požadovala přísnější trest. Ve svém podání namítá, že výtka by měla být jinak formulovaná, aby odrážela skutkový stav jednání státní zástupkyně,“ uvedl pro Českou justici mluvčí Petr Malý.
Podle Nejvyššího státního zastupitelství Bradáčová souhlasí s Dragounem v tom, že Petra Lastovecká porušila své povinnosti. Nesouhlasí ale s tím, jak byl popsán dopad jejího jednání. „Na rozdíl od vrchního státního zástupce je ale nejvyšší státní zástupkyně přesvědčena, že následkem tohoto porušení došlo nikoliv pouze k ohrožení důvěry veřejnosti v činnost státního zastupitelství, ale že následek je v tomto případě závažnější, tedy ohrožení účelu konkrétního trestního řízení,“ uvedl Malý. Podle něj navíc nešlo jen o teoretické riziko. „A to nikoliv hypoteticky, ale s reálným a průkazným dopadem na další průběh řízení,“ doplnil pro Českou justici.
Mohlo by vás zajímat
Informace neměly zaznít veřejně
Nejvyšší státní zastupitelství zároveň zdůraznilo, že Lastovecká nebyla v dané věci dozorovou státní zástupkyní ani nebyla v jiném procesním postavení, které by ji opravňovalo poskytovat informace veřejnosti. „Poskytnutím rozhovoru serveru iRozhlas.cz, zveřejněného 14. 4. 2026, se do veřejného prostoru dostaly informace z probíhajícího trestního řízení, které měly zůstat před veřejností, tím spíše před okruhem osob dotčených trestním řízením, ze zcela legitimních důvodů utajeny,“ uvedl Malý.
Bradáčová přitom využila možnosti, kterou přinesla nedávná novela kárného zákona, tedy podat proti uložené výtce námitku ke kárnému senátu. „Původní formulace výtky, uložené vrchním státním zástupcem bezprostředně po zveřejnění rozhovoru, nevystihovala celý rozměr porušení povinnosti státní zástupkyní,“ dodal mluvčí.
Celá věc souvisela s vyloučením Lastovecké z vyšetřování bitcoinové kauzy kvůli údajné podjatosti, kterou žalobkyně odmítla. Dragoun dříve uvedl, že její podjatost mohla ohrozit trestní řízení. Lastovecká se proti výtce brání a tvrdí, že mlčenlivost neporušila a v rozhovoru nezveřejnila neveřejné informace.
