Zkušenost se sexuálním obtěžováním na pracovišti oznámí nebo kvůli němu vyhledá právní pomoc jen malá část obětí. Mnoho případů zůstane skrytých. Ukázala to data, která zveřejnila Kancelář ombudsmana a dětského ombudsmana. Podle zástupce ombudsmanky Víta Alexandera Schorma chybí lepší povědomí o problematice sexuálního obtěžování nebo povinnostech zaměstnavatelů. Prospěly by podle něj i změny v legislativě. Kancelář ombudsmana o píše na webu.
Dřívější výzkumy Kanceláře ombudsmana ukázaly, že oběti diskriminace, mezi které patří i oběti sexuálního obtěžování, se na nějaký úřad nebo organizaci obracejí jen v 11 procentech případů. Situaci mohou řešit třeba přímo se zaměstnavatelem, obracet se však mohou i na soudy, Inspektorát práce nebo Kancelář ombudsmana a dětského ombudsmana. Podle Kanceláře ombudsmana je zřejmé, že se na tyto tři instituce obrátilo jen málo lidí, přesná čísla však chybí.
Soudy řešily za 10 let dva případy
Mezi lety 2015 a 2024 našla Kancelář ombudsmana dva případy, které skončily před soudem. V jednom případě žalobkyně uspěla. Ve druhém případě se rozhodla ve sporu nepokračovat poté, co předchozí rozsudky zrušil Nejvyšší soud.
Ve stejném období se Kancelář ombudsmana zabývala 16 podněty týkajícími se sexuálního obtěžování nebo jiného typu diskriminace. Inspektorát práce jich řešil devět. Lidé si stěžovali například na obtěžování v podobě nevhodných komentářů, dotazů nebo návrhů. Prokázat tuto nebo jinou formu sexuálního obtěžování se ale dařilo oběma institucím jen zřídka, uvedla Kancelář ombudsmana.
„Oběti sexuálního obtěžování potřebují lepší ochranu a větší pomoc, než jaké se jim dnes dostává. Mám na mysli například proškolení inspektorů a zajištění toho, aby měli na šetření stížností dostatek prostoru. Důležité je také podporovat neziskové organizace, které obětem poskytují právní poradenství. Zároveň je potřeba zvyšovat povědomí zaměstnanců i zaměstnavatelů o tomto problému. Součástí řešení mohou být i některé legislativní změny,“ uvedl Schorm.
